Jak vypadá práce znalce?

„Práce je velmi pestrá a primárně závisí na oblasti, v které znalec působí, a zda funguje samostatně, či vykonává svou činnost prostřednictvím znalecké kanceláře.

Znalec v oblasti oceňování obchodního závodu či nehmotného majetku si po seznámení s výchozími podklady udělá zběžný názor, zda jsou data a pohledy znalce v souladu s potřebami zadavatele. U jednodušších případů je toho schopen na základě aktuálních účetních výkazů, ve složitějších případech je potřeba nejprve historická a plánovaná data zakomponovat do modelů pro finanční analýzu a finanční plánování. Dále následuje cenová nabídka, v případě akceptace objednávka, čerpání dodatečných podkladů a samotná realizace.

U odborností týkajících se hmotných aktiv je součástí služby i místní šetření, kdy se znalec dohodne se zadavatelem na termínu obhlídky, předem ho vyrozumí a jaké podklady má k obhlídce obstarat. U náročnějších případů, zejména areály či vozové parky, zasílá i plán obhlídky. Situace je pak komplikovanější, pokud se jedná o tzv. litigační posudek (zjednodušeně posudek použitelný před soudem). Zde je nutné před obhlídkou oslovit zástupce obou stran sporu, jinak hrozí námitka podjatosti znalce. Otázka podjatosti znalce totiž, přestože je poměrně vzácná, je daleko častěji diskutována právě v případě litigačních posudků.

Po odevzdání díla, často až s odstupem vyšších jednotek měsíců či několika let, dochází k podání posudku znalcem před soudem. Pro řadu znalců se může jednat o stresující událost, kde v některých případech neobstojí ani perfektně napsaný posudek v případě, že znalec není dostatečně k výslechu připraven, nebo si jen vybral slabší chvilku, neboť je velmi intenzivně konfrontován ze strany zástupců stran. Častým cílem jedné ze zúčastněných stran sporu je totiž znevěrohodnění znalce, jehož závěry nekorespondují s představami účastníka. Znalec se také může stát obětí sporů zúčastněných stran, kdy je dán podnět ze strany nespokojeného účastníka orgánům činným v trestním řízení, že byl zpracován tzv. křivý posudek, typicky pak tento podnět vyvstává vzniká od minoritních akcionářů, kteří se tím často snaží jakýmkoliv způsobem dostat k vyššímu protiplnění při vypořádání.

V některých případech se znalec setká i s vypjatými emočními situacemi, příkladem mohou být vypořádání SJM či exekuce, tam se odborník nezřídka setkává i s fyzickým napadáním účastníků mezi sebou, či v rámci exekucí vůči znalci.

U posudků z oblasti dopravních nehod nehraje zas tolik roli subjektivní pohled znalce, neboť problematika je založena plně na fyzikálních zákonech. Znalec však při náročných emočních situacích ze strany účastníků u soudu může doprovodně doplnit své závěry o svých zkušenostech z hlediska viditelnosti a přehlednosti situace i s ohledem na případnou nepřiměřenou rychlost.

Jedná se o náročnou práci, kde je dlouhodobě místo pouze pro skutečné profesionály," říká Senior Partner a Head of Expert Institute, Pavel Tůma.