Prověřování zahraničních investic

Zahraniční investoři, tuzemské společnosti i transakční poradci by měli zbystřit, neboť tato novinka může určitou část M&A transakcí realizovaných po 1.5.2021 ovlivnit.

Nové povinnosti vyplývají z nového zákona č. 34/2021 Sb. o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů. Od 1. května 2021 tak budou některé zahraniční investice ze zemí mimo EU do strategických aktiv i firem relevantních pro bezpečnost a strategické záměry ČR kontrolovány a podléhat předchozímu schválení Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Ministerstvo bude zároveň oprávněno přezkoumat jakoukoliv zahraniční investici až pět let po jejím dokončení. Na základě takového prověření může MPO uložit zákaz dalšího trvání zahraniční investice. Realizace investice bez povolení MPO může vést k drakonickým pokutám pro investory ve výši až 1 % či 2 % z obratu nebo až 100 milionů Kč, a to v závislosti na druhu přestupku.

Uvedené omezení a nové povinnosti se týkají pouze nových investic, tedy retroaktivní prověřování dealů a převodů firem realizovaných před 1.5.2021 nebude nastávat. Zároveň je třeba připomenout, že legislativa vychází z nařízení EU a obdobná úprava s lokálními specifiky je či bude platná i v ostatních zemích unie.

Je otázkou, nakolik tato úprava zvýhodní v rámci tuzemských akvizic investory z EU, neboť prodávající budou mít větší jistotu, že se jejich transakce nebude tato regulativa týkat. Nebo nakolik to přinese faktický odliv zahraničních investic.

Jakých investorů se regulace týká?

Pokud do vaší společnosti vstupuje investor ze země mimo EU, nebo plánujete-li vstup do společnosti ovládané investorem ze země mimo Evropskou unii, měli byste novému zákonu věnovat pozornost.  

Omezení a schvalování se týká investorů, jejichž konečný vlastník pochází ze zemí mimo EU. Vztahuje se tedy i na investory z Norska, Švýcarska a nově s ohledem na BREXIT i z Velké Británie. Zahraniční investor je zákonem definován jako každý, kdo uskuteční nebo hodlá uskutečnit zahraniční investici v ČR a není státním občanem ČR nebo občanem jiného členského státu EU, nemá sídlo v ČR nebo v jiném členském státu EU, nebo je přímo či nepřímo ovládán tím, kdo splňuje tyto požadavky.

Kromě povahy investora a druhu samotné investice (tedy důležitosti kupovaných firem pro bezpečnost státu), je stanoven minimální vliv investora, od kterého mohou být investice ze zákona posuzovány.  Zákon se vztahuje jen na ty zahraniční investice, které investorům umožní vykonávat zákonem stanovenou míru kontroly hospodářské činnosti - a to možnost nakládat nejméně s 10 % hlasovacích práv nebo možnost uplatnit tomu odpovídající vliv v cílové osobě, vč. členství v orgánu cílové osoby a získání tak přístupu k bezpečnostně významným informacím, systémům a technologiím.

Jaké sektory a odvětví představují bezpečnostní rizika?

Je třeba rozlišit dvě skupiny investic, a to odvětví a sektory, kde je třeba žádat o povinné prověření MPO a notifikaci před uskutečněním transakce a oblast všech ostatních investic, kde není třeba o prověření a notifikaci před realizací žádat, nicméně v některých případech je zde povinná konzultace MPO. Dále může MPO v této oblasti zahájit řízení z moci úřední ve zmíněné 5leté lhůtě. Proto i v případě druhé skupiny investic lze doporučit zvážení institutu tzv. dobrovolné konzultace.  

První skupinou s nejpřísnějším režimem a notifikací před realizací jsou zahraniční investice v oblasti vojenského materiálu, kritické infrastruktury či základních služeb (např. odvětví energetiky, dopravy, bankovnictví, infrastruktury finančních trhů, zdravotnictví, vodního hospodářství, digitální infrastruktury či chemického průmyslu) a tzv. zboží dvojího užití (tzn. zboží včetně softwaru a technologií, které lze použít jak pro civilní, tak i vojenské účely).

Druhou skupinou jsou investice obecně vymezené jako další zahraniční investice, které jsou způsobilé ohrozit bezpečnost České republiky nebo vnitřní či veřejný pořádek. MPO vytipovalo i v této oblasti sektory a odvětví, na které se v této obecné oblasti zaměří.  Jde zejména o letecký průmysl, kosmický průmysl, nové technologie (nano, bio) a jejich vývoj, vývoj a užití umělé inteligence, nové technologie a řešení na zpracování a spravování informací. V tomto případě není povinnost schválení a notifikace před jejich realizací, nicméně, jak bylo zmíněno, mohou být i tyto investice ze třetích zemí dodatečně (ve lhůtě 5 let) posuzovány a může být udělen zákaz jejich dalšího trvání. S ohledem na nejistotu a neurčitost v této části, tak lze doporučit využití institutu dobrovolné konzultace MPO. Investor získá jistotu, že akvizice nebude zpětně prověřována z moci úřední. V případě investic do největších mediálních domů, je tato konzultace MPO povinná.

Postup a trvání prověřování

Pokud jde o první skupinu investic, kde je nutné mít pro jejich uskutečnění povolení, je správní řízení zahájeno na základě žádosti zahraničního investora o povolení zahraniční investice. Pro žádost je připraven speciální formulář, který je již nyní dostupný na stránkách MPO. Formulář žádosti na přibližně 9 stranách obsahuje poměrně extenzivní informace k vyplnění jak o investorovi, tak o cílové společnosti.

Po zahájení řízení o povolení zahraniční investice MPO osloví další ministerstva a správní orgány včetně zpravodajských služeb s žádostí o jejich stanoviska. Výsledkem řízení pak může být povolení, dodatečné jednání o podmínkách či podmínečné povolení nebo zákaz či nepovolení. Rozhodnutí vydá ministerstvo ve lhůtě 90 dnů ode dne zahájení řízení o prověření zahraniční investice. Řízení o prověření zahraniční investice je jednoinstanční a není možné se proti němu odvolávat, je však možné se proti rozhodnutí bránit u správního soudu žalobou.

V případě druhé skupiny zákon umožňuje zmíněnou konzultaci na dobrovolné bázi. Dobrovolná konzultace je vhodná pro zvýšení právní jistoty, neboť v případě kladného stanoviska v rámci takového dobrovolného řízení se tak půjde vyhnout následnému přezkumu investice, sankcím či teoretickému následnému udělení zákazu dalšího trvání investice.

Jaký bude praktický život se zákonem?

Lze shrnout, že povinnost prověřování investic přináší jakýsi systém monitoringu potenciálně rizikových transakcí, investic a akvizic pro bezpečnost ČR a potažmo EU. Pojetí zákona však není příliš určité, a jeho dopad tak může být velmi široký. Lze se domnívat, že to s sebou bude pravděpodobně přinášet i zahlcení MPO a dalších institucí souvisejícími žádostmi zejména o dobrovolné konzultace pro vyhnutí se zpětným sankcím. Související byrokracie pak může navíc značně prodloužit a zkomplikovat celý akviziční proces, znevýhodnit určité investory a snížit atraktivitu investic v ČR.

Bude také jistě vhodné sledovat, jak bude nařízení implementováno v ostatních členských státech a jak regulativu aplikují zejména sousední země.

Lze jen věřit, že proklamace MPO budou naplněny vč. cíle zůstat otevřenou ekonomikou a podporovat zahraniční investice. Praktický přístup vč. toho, zda budou zásahy státních orgánů do transakcí spíše výjimečné, ale ukáže až vývoj v dalších měsících. Každopádně to znamená další povinnost, kterou musí investoři či jejich lokální statutární zástupci řešit a na kterou budou transakční poradci a právníci upozorňovat.