Pohled Nejvyššího správního soudu na aplikaci časového testu u příjmů z prodeje akcií

Nový judikát Nejvyššího správního soudu 8 Afs 246/2019-67 se zabýval otázkou aplikace časového testu u příjmů z prodeje akcií v případě, kdy v důsledku rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu došlo k výměně akcií za akcie o celkové vyšší jmenovité hodnotě.

Výměna akcií za akcie o celkové vyšší jmenovité hodnotě přerušuje časový test dle § 4 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 31.12.2016. K nepřerušení časového testu dochází pouze při výměně akcie emitentem za jinou akcii o celkové stejné jmenovité hodnotě.

Žalobkyně mimo jiné argumentovala, že dle závěrů Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců č. 199/27.11.2007 ze dne 13.2.2008 nedochází k přerušení časového testu při zvýšení základního kapitálu přeškrtnutím hodnoty původní a ručním vyznačením vyšší jmenovité hodnoty na dosavadních akcií, tzv. okolkování. Žalobkyně dále argumentovala, že z právního a ekonomického hlediska se jedná o totožnou situaci, a proto by se osvobození mělo vztahovat i na jí posuzovanou situaci.

Dle Krajského soudu však nelze osvobození v tomto případě aplikovat, jelikož v předmětném řízení došlo při zvyšování základního kapitálu k výměně akcií, nikoli k přeškrtnutí hodnoty původní a ručnímu vyznačení vyšší jmenovité hodnoty na dosavadních akcií.

Nejvyšší správní soud se ztotožnil se závěrem Krajského soudu. K přerušení časového testu nedochází pouze při výměně akcií o celkové stejné jmenovité hodnotě. V posuzované situaci, tj. výměna akcií za akcie o celkové vyšší jmenovité hodnotě, dochází k přerušení časového testu. Dále Ministerstvo Financí ani Koordinační výbor nejsou autoritativními interprety zákona. K přerušení časového testu dochází tedy i v případě zvýšení základního kapitálu přeškrtnutím hodnoty původní a ručnímu vyznačení vyšší jmenovité hodnoty na dosavadních akcií.