IFRS v ČR účtuje pouze zlomek společností. Co to stále více skloňované mezinárodní standardy vlastně jsou?

O tom, co vlastně jsou ty stále více skloňované mezinárodní standardy účetního výkaznictví, se napsalo již mnoho. Přesto už ona samotná zkratka IFRS (International Financial Reporting Standards) vzbuzuje na první pohled u velké části odborné veřejnosti stále velký respekt. Respekt z něčeho neznámého, možná až trochu tajemného. Velký podíl na tom má pochopitelně skutečnost, že v České republice v IFRS účtuje pouze zlomek společností. Jedná se o účetní jednotky, jejichž akcie se obchodují na burzách, nebo dceřiné společnosti zahraničních účetních jednotek (zda se ale ve většině případů bavíme pouze o pravidelném reportingu dle IFRS, nikoliv o celkovém účetnictví).

V posledních letech se ale IFRS začalo skloňovat přece jenom častěji, a to zejména z důvodu novelizace vyhlášky č. 501/2002 Sb. (Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi) k 1. 1. 2018. Finanční instituce s akciemi obchodovatelnými na burzách museli pochopitelně kompletně účtovat dle IFRS, avšak například v případě fondů kvalifikovaných investorů, které tuto povinnost doposud neměli, bylo nutné implementovat nejpozději v roce 2021 novou metodiku oceňování finančních nástrojů (investiční aktiva a dlouhodobé závazky) dle standardu IFRS 9 – Finanční nástroje. Tato implementace pochopitelně přinesla řadu vášnivých diskuzí na půdě investičních společností, které jsou servisní organizací pro tyto fondy a zajišťují tak vedení účetnictví atd. Ze strany těchto subjektů jsme mohli sledovat akutní poptávku po odbornících na tuto problematiku a také snahu o zvýšení odborné úrovně zaměřené na IFRS 9 u stávajícího účetního týmu.

Z jakého důvodu se dějí tyto legislativní změny, které mají za cíl v některých segmentech o přibližování českého účetnictví rovině IFRS? A proč jsou tato témata stále častější? Odpověď je poměrně jednoduchá. Český trh je samozřejmě silně závislý na tom světovém. Naše ekonomika je asi nejvíc závislá na německém trhu a investicích, avšak nezapomínejme ani na vliv společností britských, francouzských, amerických apod. Z těchto důvodů je samozřejmě na místě, aby hodnoty vykázané v účetnictví (ať už celá účetní závěrka, či pouze některá vybraná čísla) byly pro tyto investory či obchodní partnery srozumitelné a čitelné. Česká legislativa a české účetní standardy jsou jazykem, kterým se domluvíte pouze v České republice, kdežto mezinárodní standardy účetního výkaznictví (tedy IFRS) mají celosvětový dosah. Uživatel takových informací má tedy o fungování společnosti ihned jasnou představu a je úplně jedno, jestli podniká na trhu v ČR, USA, Itálii nebo v Indii. 

Existuje pochopitelně celá řada rozdílů mezi českými účetními předpisy a IFRS. Nebudu je zde do detailů popisovat, protože by tento článek vydal na menší knihu, ale obecně lze říci, že účetní závěrka dle IFRS lépe zobrazuje realitu a reflektuje skutečný stav. Klasickým příkladem může být vykazování nemovitostí v účetní závěrce. Dle českých účetních předpisů je zakázáno jakkoliv nadhodnocovat aktiva. V praxi to znamená, že pokud společnost nakoupila před 20 lety nemovitost (například kancelářské prostory), musí ji evidovat v pořizovací ceně a postupně odepisovat (až 50 let). S ohledem na situaci na realitním trhu zejména v posledních letech je však reálná hodnota takové nemovitosti výrazně vyšší než ta, která bude vykázána v účetní závěrce. Pokud bude však závěrka sestavena dle IFRS, bude tato nemovitost přeceněna na reálnou hodnotu. Dopad do účetní závěrky by byl v takovém případě markantní.

Dalším rozdílem je rozdílný způsob formulace českých účetních předpisů a IFRS. V případě česká legislativa většinou nabízí striktní pravidla, podle kterých má být účetnictví vedeno. Je tedy velmi rigidní a nedává možnost volby. Naproti tomu IFRS určuje hranice, ale nabízí variantní řešení a společnostem určitý stupeň volnosti.

Jak jsem již zmínil výše, rozdílů je pochopitelně celá řada. Uvádím jen ty nejzákladnější pro pochopení situace. Obecně lze říci, že v budoucnu budeme určitě sledovat další harmonizaci českých účetních předpisů a IFRS. Dá se očekávat sbližování obou přístupů, například plošně u fondů kvalifikovaných investorů, kde je toto téma hodně aktuální. A zejména s ohledem na globalizaci, provázanost trhů a zahraniční investory je určitě tento trend správným krokem.