Jak by naše znalecká kancelář postupovala při stanovení hodnoty předmětu ocenění v případě konkursu a v případě reorganizace podniku?

Za naši znaleckou kancelář jsme si pro Vás připravili ukázku případové studie, ve které jsme se zabývali stanovením hodnoty předmětu ocenění v případě konkursu a stanovením hodnoty v případě reorganizace. 

Zadání případu

S ohledem na probíhající insolvenční řízení a rozhodnutí o úpadku Společnosti XY dne 17. 3. 2021, vydal Krajský soud v Brně usnesení, na jehož základě bylo po naší znalecké kanceláři požadováno ke dni předcházejícímu vstupu do úpadku, tj. k 16. 3. 2021 ocenění:

• hodnoty plnění, které by každý věřitel obdržel, kdyby úpadek Dlužníka, tj. Společnosti XY, byl řešen konkursem, v souladu s § 155 odst. 1 insolvenčního zákona, včetně uvedení poměru uspokojení, a 
• podniku Dlužníka, tj. Společnosti XY při navrhovaném způsobu reorganizace dle reorganizačního plánu (RP), včetně uvedení poměru uspokojení pro věřitele dle RP.

Řešení

Pro zpracování ocenění jsme si v první řadě od Společnosti XY vyžádali potřebné podklady. Dále shromáždili potřebná veřejně dostupná data a na základě porovnání zdrojů provedli ověření věrohodnosti těchto dat. Po ověření věrohodnosti zdrojů dat a dat samotných jsme zpracovali tato data a provedli potřebné analýzy. Na základě obdržených a veřejně dostupných finančních výkazů, obratových předvah a přehledů majetku, byla zpracována finanční analýza Společnosti XY za období od 1. 1. 2015 do 16. 3. 2021. Z veřejně dostupných dat byly shromážděny informace o makroekonomické situaci ČR (data Ministerstva financí ČR z 1/2021), v případě analýzy zahraničního hospodářského vývoje jsme pak vycházeli z podzimní hospodářské prognózy Evropské komise za rok 2021. Dále byl analyzován vývoj relevantního trhu, tj. stavební trh v České republice, kde bylo vycházeno z dat Českého statistického úřadu, Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky a dalších dostupných zdrojů (CEEC Research, stránky prof. Damodarana, Yahoo Finance, GlobeNewswire aj.).

Stanovení hodnoty Předmětu ocenění v případě konkursu

Pro potřeby stanovení hodnoty majetkové podstaty Dlužníka, jsme zvolili majetkovou metodu likvidační hodnoty, kdy úroveň likvidační hodnoty majetkové podstaty byla odvozena z reálné hodnoty jednotlivých položek majetku, kde byl aplikován majetkový přístup ocenění s předpokladem likvidace podniku. Ocenění bylo provedeno mj. dle poskytnutých přehledů majetku, finančních výkazů, obratové předvahy Společnosti XY, detailů účtů obratové předvahy aj, relevantní k datu ocenění, tj. k 16. 3. 2021, získané od Dlužníka. Pro jednotlivé typy majetku, byla rovněž odhadnuta a zohledněna určitá doba nutná k jeho realizaci, kde pro přepočet dosažitelné kupní ceny v době předpokládané realizace majetku na trhu byla použita diskontní míra na úrovni nákladů vlastního kapitálu kvantifikovaných pomocí modelu CAPM (Capital Asset Pricing Model) s využitím konceptu tzv. celkového koeficientu beta zohledňujícího mimo rizik systematických rovněž rizika specifická vyplývající z konkursu Společnosti XY a procesu samotné likvidace. Pro účely stanovení likvidační hodnoty majetkové podstaty byly dále zohledněny náklady spojené se správou a prodejem daného majetku. Při stanovení reálné hodnoty, resp. ceny obvyklé, majetku v majetkové podstatě jsme použili přístupy a metody, které nejlépe charakterizují daný typ majetku. 

• V případě pohledávek (z obchodních vztahů, jiné pohledávky) byl aplikován postup, kdy nejprve došlo k jejich rozčlenění do několika relativně homogenních skupin/segmentů dle jejich charakteru, bonity a celkové vymahatelnosti. Následně bylo na obecné bázi primárně vycházeno z analýzy bonity dlužníků, z něho odvozeného rizika nesplacení a pravděpodobné míry uspokojení nároku na zaplacení. U méně materiálních pohledávek byl pak aplikován tzv. globální přístup k ocenění na bázi doby po splatnosti a související statistické vymožitelnosti dle odborné literatury.
• V případě zádržného, jakožto specifického případu pohledávek pak bylo vycházeno zejména z charakteru těchto pohledávek ve smyslu nemožnosti jakkoli splnit související závazek Společnosti XY vyplývající z poskytnuté záruky za jakost provedeného díla, zakládající nárok na proplacení této pohledávky po skončení záruky. To vše v kontextu smluvních skutečností, kdy tyto pohledávky v případě úpadku obvykle propadají.
• V případech pohledávek majících určitý charakter zálohy/kaucí, peněžních prostředků a časového rozlišení aktivního, pak bylo s ohledem na charakter těchto aktiv vycházeno z účetních (nominálních) hodnot k datu ocenění.
• Na úrovni pohledávek Společnosti XY byla odhadnuta a zohledněna doba realizace odprodeje tohoto typu majetku, kde s ohledem na charakter pohledávek bylo ve všech případech uvažováno 24 měsíců od data ocenění, vyjma zádržného, které bylo s ohledem na specifika uvažováno minimálně na úrovni 36 měsíců od data ocenění.

V případě samostatných movitých věcí jsme nejprve provedli identifikaci souboru movitého majetku Společnosti XY se stavem k datu 16. 3. 2021, přičemž s ohledem na vyšší diverzitu tohoto majetku bylo přistoupeno k separaci majetkových položek do několika relativně homogenních skupin/segmentů dle jejich věcného charakteru i ve vztahu k životnosti a prodejnosti předmětných položek. Následně byl na úrovni jednotlivých skupin pro účely přecenění zvolen metodický postup, který dle našeho názoru nejlépe odpovídal charakteru příslušných segmentů.

• V případě automobilů byla použita porovnávací metoda založená na porovnání oceňovaného vozidla s obdobnými vozidly. Pro porovnání bylo vycházeno z nabídkových cen obchodních transakcí prodejů movitých věcí (automobilů) obdobného typu, kde pro každý automobil bylo vybráno vždy 5 vzorků, přičemž porovnatelnost vzorků byla dána především značkou/typem, datem první registrace, výkonem motoru a počtem najetých kilometrů.
• V případě elektroniky pak byla použita majetková metoda likvidační hodnoty s amortizací dle relevantních amortizačních křivek, kdy nejprve byly vstupní, resp. pořizovací ceny upraveny indexem růstu cen, čímž byla kalkulována tzv. výchozí cena k datu ocenění, následně byla tato výchozí cena upravena o amortizaci dle zbývající doby životnosti pomocí amortizačních křivek a koeficientem prodejnosti.
• V ostatních případech týkajících se zejména vnitřního vybavení/nábytku, byl využit analogický metodický postup, jako v případě elektroniky, pouze amortizace byla kalkulována pomocí tzv. lineární amortizace se zbytkovou životností na úrovni 10 % výchozí ceny aktiva.
• Nakonec na úrovni jednotlivých skupiny/segmentů byla odhadnuta a zohledněna doba realizace odprodeje tohoto typu majetku, kde s ohledem na jeho charakter bylo ve všech případech uvažováno 12 měsíců od data ocenění, na základě čehož byla dopočtena současná hodnota majetku k datu ocenění, a to s využitím relevantní diskontní míry pro účely insolvenčního řízení.

V posledním kroku pak byly stanoveny náklady likvidace jako odměna insolvenčního správce a další náklady za podstatou – odstupné zaměstnancům atd. tak, aby výsledkem byla částka, kterou by v případě likvidace majetkové podstaty v souladu s § 155 odst. 1 IZ bylo možné rozdělit mezi věřitele. Nakonec byla stanovena procentuální míra uspokojení pro nezajištěné věřitele v případě řešení úpadku Dlužníka konkursem, přičemž zajištěné věřitele Dlužník, tj. Společnost XY k datu ocenění neevidoval.

Stanovení hodnoty Předmětu ocenění v případě reorganizace

Na základě dosažených závěrů finanční a strategické analýzy při zohlednění obdrženého reorganizačního plánu a identifikovaných příčin úpadkového stavu Dlužníka, jsme zvolili vhodnou metodu ocenění Společnosti XY, tj. výnosovou metodu kapitalizovaných čistých výnosů ve variantě paušální, podávající určitý spodní (konzervativní) práh výnosového přístupu k ocenění. Pro ocenění byla shromážděna odvětvová data ze stránek profesora Damodarana a stránek The Federal Reserve (centrální banka USA).

V souladu se zvolenou metodou Zhotovitel nejprve provedl identifikaci a analýzu neprovozního majetku Společnosti XY. V dalším kroku byla stanovena kalkulovaná úroková míra představující s ohledem na charakter zvolené metody tzv. náklady vlastního kapitálu, k jejichž vyčíslení jsme přistoupili pomocí modelu oceňování kapitálových aktiv (CAPM), a to na úrovni reálných nákladů vlastního kapitálu. Následně byla provedena analýza a úprava dosavadních výsledků hospodaření Společnosti XY s cílem vyčíslení tzv. trvale odnímatelného čistého výnosu, který by mohl být rozdělen mezi vlastníky, při zachování dostatečné srovnatelnosti a kontinuity s minulostí, a to na cenové úrovni k datu ocenění, tj. k 16. 3. 2021. Provozní hodnota podniku pak byla stanovena optikou podílu trvale odnímatelného čistého výnosu a kalkulované úrokové míry, přičemž v dalším kroku byla k takto vypočtené provozní hodnotě přičtena hodnota neprovozního majetku, čímž byla stanovena hodnota Společnosti XY pomocí výnosové metody KČV (paušální varianta), a to bez zohlednění efektu uspokojení věřitelů v případě reorganizace dle reorganizačního plánu.

Nakonec jsme v rámci hodnoty podniku provedli zohlednění efektu reorganizace, resp. dopadů sanačních opatření v souladu s předloženým reorganizačním plánem v podobě deklarovaného uspokojení věřitelů v čase v případě reorganizace Dlužníka. V závěrečném kroku pak byla stanovena procentuální míra uspokojení pro nezajištěné věřitele na úrovni současné hodnoty plnění v případě, kdyby Dlužníkův úpadek byl řešen reorganizací, přičemž zajištěné věřitele Dlužník, tj. Společnost XY k datu ocenění neeviduje.

Závěry

1. Výsledná hodnota plnění pro věřitele Společnosti XY, v případě řešení úpadku dlužníka konkursem k datu ocenění, tj. k 16. 3. 2021 byla stanovena na úrovni:

1 200 tis. Kč

tj. 3,3 % pohledávek pro nezajištěné věřitele

1. Výsledná hodnota Společnosti XY při navrhovaném způsobu reorganizace k datu ocenění, tj. k 16. 3. 2021 byla po zohlednění uspokojení věřitelů dle reorganizačního plánu stanovena na úrovni:

2 750 tis. Kč

resp. 5,6 % pohledávek pro nezajištěné věřitele dle RP

Na základě dosažených závěrů tak bylo zjištěno, že sanační způsob řešení úpadku Dlužníka, tj. Společnosti XY, představuje k datu ocenění, tj. k 16. 3. 2021 pro věřitele Společnosti XY vyšší míru uspokojení, oproti řešení úpadkového stavu likvidačním způsobem.