Jaké možnosti přinese novela zákona o účetnictví pro české účetní jednotky?

Možnost použití funkční měny v tuzemských společnostech související s dílčí novelou zákona o účetnictví od 1. ledna 2024. Jaké možnosti tato novela pro české účetní jednotky přináší?

V minulých článcích jsme se zabývali situacemi, kdy jako účetní jednotka máme určitou povinnost vykazovat dle mezinárodních účetních standardů. Ukázali jsme si jednotlivé situace jak z pohledu konsolidující nebo konsolidované účetní jednotky, tak i z pohledu investora.

V současném článku bychom se zaměřili na možnost využití takzvané funkční měny, která se původně měla týkat novely zákona o účetnictví plánované s účinností od 1. ledna 2025. Avšak z důvodu platného návrhu novely zákona, kterým byly změněny některé zákony související s konsolidací veřejných rozpočtů, známé jako takzvaný konsolidační balíček, mohou české účetní jednotky vést účetnictví ve funkční měně, to znamená v jiné než české měně od 1. ledna 2024.

Tento platný návrh novely zákona o účetnictví vychází z definice dle mezinárodního účetního standardu IAS 21 a prozatím povoluje využití jednu z měn EUR, USD a GBP. Pojďme si tedy v následujícím článku představit standard IAS 21, povinnosti pro účetní jednotky související s přechodem na funkční měnu, jeho výhody ale i nevýhody pro tuzemské účetní jednotky. 

Co přesně standard IAS 21 definuje?

Obecně se standard IAS 21 zabývá dvěma okruhy problémů. Prvním okruhem, kterým se v tomto článku nebudeme detailněji zabývat, je účtování kursových rozdílů v průběhu účetního období a účtování kursových rozdílů při účetní závěrce. Druhým okruhem je převod účetní závěrky z jedné neboli funkční měny do jiné měny neboli měny vykazování. Tato praxe je nejčastěji v rámci mezinárodních účetních standardů využívaná při sestavování konsolidované účetní závěrky, a to v momentu, kdy mateřská společnost vede své účetnictví v jedné měně (například v EUR) a dceřiná společnost vede své účetnictví v jiné měně neboli ve své funkční měně (například CZK).

Dle IAS 21 je funkční měna definována jako měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní jednotka působí a podniká. To znamená, že v této měně účetní jednotka primárně přijímá a vydává peněžní prostředky, a tato měna převažuje v transakcích společnosti. Není zde důležité, v jaké měně účetní jednotka své účetnictví vede. Z toho důvodu standard IAS 21 požaduje, aby účetní jednotka určila svou funkční měnu a dle této měny sestavila i svou účetní závěrku. Smyslem požadavku určení funkční měny je nevykazování kursových rozdílů účetní jednotky v její účetní závěrce, pakliže nese kursové riziko. V praxi k této situaci dochází u tuzemských účetních jednotkách poměrně často, protože jejich obchody a tím pádem účetní transakce se odehrávají v cizí měně (především v EUR), ale účetnictví je vedeno v tuzemské měně (v CZK). 

Jaké faktory musí účetní jednotky při volbě funkční měny zvážit?

Při volbě funkční měny je potřeba, aby účetní jednotka vždy zvážila veškeré transakce, které jsou uskutečněny v rámci jejího podnikání v různých měnách. Je potřeba, aby byla zvolena měna, která nejvíce odpovídá definici funkční měny. Tato měna pak může být účetní jednotkou prohlášena za její funkční měnu. 

Pro toto určení a prohlášení funkční měny je potřeba vždy zvážit následující faktory:

• Která měna nejvíce ovlivňuje prodejní ceny zboží a služeb účetní jednotky. Jedná se zde o měnu, dle které je určena cena zboží a služeb.
• Měna země, jejíž konkurenční prostředí a předpisy převážně ovlivňují prodejní ceny zboží a služeb.
• Měna nejvíce ovlivňující mzdové, materiálové a ostatní náklady na produkované výrobky nebo poskytované služby. Jedná se nejčastěji o měnu, v níž jsou tyto náklady určeny.

Dle standardu mohou být brány v úvahu i další faktory, které poskytnou vodítko pro určení funkční měny:

• Měna, ve které jsou tvořeny zdroje z finančních aktivit jako jsou cizí zdroje a nástroje vlastního kapitálu účetní jednotky.
• Měna, ve které nejčastěji účetní jednotce hradí odběratelé pohledávky a ve které účetní jednotka hradí své závazky dodavatelům.

Při určení funkční měny je potřeba, aby si účetní jednotky uvědomily, že není důležité, ve které měně je vedeno jejich účetnictví. Z důvodu toho, že tento faktor není dle požadavků standardu IAS 21 relevantní. 

Jaké jsou výhody ale i nevýhody související s přechodem na funkční měnu dle novely zákona o účetnictví v českém prostředí?

Nejprve je potřeba si říct, že použití funkční měny je dobrovolností nikoliv povinností účetní jednotky. V případě ale, že by se účetní jednotka rozhodla pro změnu vykazované měny na funkční měnu, lze tato změna provést pouze k prvnímu dni účetního období. Zároveň přechod na tuto funkční měnu, bude muset účetní jednotka prokázat na základě faktorů, které jsme si uvedli výše. 

Je potřeba si také uvědomit, že původní měna (CZK) se od momentu převodu na funkční měnu, stane cizí měnou. Pokud by tedy účetní jednotka vyplácela mzdy svým zaměstnancům v českých korunách (CZK), bude muset vyčíslovat i kurzové rozdíly z těchto plateb. A to za předpokladu, že si se zaměstnanci neodsouhlasí vyplácení mezd ve funkční měně (například v EUR). Účetní jednotky můžou totiž vyplácet mzdové náklady svým zaměstnancům ve funkční měně. Opačná situace je pak u odvodů ze sociální a zdravotní pojištění jednotlivým institucím. Zde účetní jednotky nemohou hradit odvody ve funkční měně, ale musí je hradit v tuzemské měně (CZK).

Co se týče odvodů daňovému úřadu, tak zde bohužel zatím nejsou daňové předpisy úplně ve shodě s dílčí novelou v podobě funkční měny. Prozatím účetní jednotky mají povinnost hradit daně (daně z příjmů, daň z přidané hodnoty) a podávat daňové přiznání v tuzemské měně (CZK). Do budoucna by ale měly mít možnost účetní jednotky hradit daně v jejich funkční měně. U daně z příjmů dokonce i podávat daňové přiznání ve funkční měně. 

Současně dle novely je účetní jednotka, která změní svou měnu účetnictví, povinna uvádět informace za minulé účetní období v měně účetnictví běžného období, a to v rozvaze, ve výkazu zisku a ztráty, přehledu o změnách vlastního kapitálu a přehledu o peněžních tocích.

Z výše uvedených kurzových přepočtů mezi funkční měnou v cizí měně a tuzemskou měnou vyplývá, že účetní jednotky musí přistoupit k přepočtu z funkční měny na českou měnu prostřednictvím kurzů, kdy nelze použít kurzy dle tuzemské České národní banky, ale musí být použity kurzy dle evropské centrální banky.

Jak již bylo v článku výše zmíněno, hlavní výhodou přechodu účetní jednotky na funkční měnu je především velmi podstatná eliminace realizovaných a nerealizovaných kurzových rozdílů. Pro případ, že je tuzemská účetní jednotka součástí nadnárodní skupiny, přinese zavedení stejné funkční měny ve skupině také úsporu v podobě zjednodušení přípravy skupinových reportingů a konsolidačních závěrek.

Může účetní jednotka přejít zpět na české koruny, když už jednou převedla své účetnictví na funkční měnu?

V případě, že by chtěla účetní jednotka po převedení svého účetnictví na funkční měnu přejí zpět na měnu v českých korunách, může být tento přechod proveden jen za předpokladu, že aktuálně používaná funkční měna přestala plnit faktory, které jsme si výše specifikovali. Je tedy nutné si uvědomit, že přechod na funkční měnu je záležitostí, kterou si musí účetní jednotky dobře promyslet, protože případný přechod zpět na českou měnu může být následně těžko proveditelný a v rozporu s platnou legislativou.

Závěrem:

Přechod na funkční měnu, která je dle dílčí novely zákona o účetnictví pro tuzemské účetní jednotky od 1. ledna 2024 možná, sebou nese možnost eliminace kursových rozdílů a úsporu při skupinovém reportingu, ale zároveň i několik svízelných faktorů, které musí účetní jednotka při přechodu na funkční měnu zvážit. 

V případě, že byste přemýšleli o přechodu na funkční měnu, chtěli byste vědět, jestli Vaše tuzemská účetní jednotka splňuje faktory pro přechod nebo si nejste jistí, jak funkční měnu do účetnictví aplikovat a následně vykázat, nebojte se obrátit na naše odborníky, kteří Vám rádi pomohou a poradí.

Autor: Martin Košta, Accounting Team Leader