Petr Novák: Naučil jsem se, že to, co vymyslím já, nemusí být vždy to nejlepší řešení

Pro únorové vydání série Očima zaměstnanců jsme si pro vás připravili rozhovor s naším dlouholetým kolegou Petr Novákem. Petr působí ve skupině PKF APOGEO již od roku 2015. Postupem času se vyprofiloval jako zkušený odborník na znalecké posudky v oblasti litigací a náhrad majetkových i nemajetkových újem, zároveň zodpovídá za její rozvoj a odborné metodiky. Od roku 2024 vede znaleckou kancelář PKF APOGEO Esteem a na počátku ledna 2026 byl jmenován partnerem skupiny.

Petře, v PKF APOGEO působíš už přes deset let. Jak se podle tebe firma i tvoje vlastní role během té doby proměnily?

Za téměř deset let se skupina výrazně rozrostla. Přibylo kolegů, služeb i nových oblastí podnikání. Dnes má PKF APOGEO podobu silné poradenské skupiny, o které je slyšet nejen mezi klienty, ale i v akademické a odborné sféře. Přesto si zachovala svůj původní, partnerský charakter. Když je potřeba něco vyřešit, stačí zvednout telefon a věci se dějí rychle. Moje role se vyvíjela společně s růstem znalecké kanceláře PKF APOGEO Esteem. V roce 2020 jsem ji začal řídit po provozní stránce a během několika let se nám podařilo rozšířit tým a více než zdvojnásobit počet zakázek i tržby. Dnes se zaměřuji hlavně na koncepční vedení, jednání s klienty a odborný rozvoj kolegů. Přestože se věnuji spíše strategickým úkolům, občas si rád osobně vypracuji i nějaký posudek, spíše ale pro radost než  z povinnosti.

Od ledna 2026 ses stal partnerem skupiny. Co tato nová etapa přináší do tvé práce a jak navazuje na dosavadní fungování týmu?

Nová role pro mě znamená posun od každodenního řízení k větší odpovědnosti za rozvoj znaleckých služeb v rámci celé skupiny. V praxi to znamená více času stráveného s klienty a větší důraz na strategické projekty a business development. Zároveň se mění i vnitřní fungování týmu, větší část odborné zodpovědnosti přebírají naši manažeři, což zrychluje procesy. Já se tak mohu více soustředit na směřování celé kanceláře a další rozvoj znaleckých služeb. Dá se říct, že práce bude méně o tabulkách a více o lidech.

Jak se změnil tvůj styl vedení lidí od chvíle, kdy jsi začal řídit kancelář?

Snažím se lidem dávat větší prostor a odpovědnost v řešení jejich úkolů, jinak řečeno naučil jsem se, že to, co vymyslím já, nemusí být vždy to nejlepší řešení a snažím se více naslouchat. Dříve to bylo spíše direktivní i s ohledem na junioritu a věkovou skladbu týmu, která to vyžadovala. Dnes je to hodně o komunikaci s nimi a konstruktivní zpětné vazbě, kterou dokážou přijmout. 

Jak se podle tebe vyvíjí trh znaleckých posudků a jaké výzvy či trendy přináší do budoucna?

Trh znaleckých služeb prochází v posledních letech zásadní proměnou, zejména díky nové legislativě. Obor se postupně přibližuje praxi vyspělých ekonomik. Stále častěji se využívají odborné zprávy nebo stanoviska specialistů, zatímco znalecké posudky s kvalifikovaným razítkem zůstávají doménou soudních sporů a litigační agendy. Velkou roli bude hrát i umělá inteligence, která už nyní zrychluje práci s daty a rutinní úkoly. Do budoucna přinese vyšší efektivitu, ale i tlak na ceny jednodušších ocenění. AI nenahradí odborné myšlení, ale pomůže odstranit rutinu, a to vnímám jako pozitivní posun.

Co bys chtěl u znaleckých služeb ve skupině v následujících 2–3 letech posunout (tým, technologie, atd.)?

Za mne klíčové jsou technologie, a to nejen v podobě AI, ale celkově implementace nástrojů, díky kterým dokážeme lépe organizovat práci, řídit efektivitu zakázek a udržet naši vysokou ziskovost. Velký potenciál vidím v regionech a jednodušších zakázkách malého rozsahu, kde aktuálně cenově obtížně konkurujeme, spousta příležitostí nám tak uniká a technologie mohou být klíč k tomu, jak tyto zakázky vytěžit.

Znalectví v oblasti litigací patří k nejnáročnějším disciplínám. Co tě na této práci nejvíce naplňuje a motivuje?

Každý případ je jiný. Každý má vlastní příběh, kontext i strukturu, kterou je potřeba zpracovat individuálně. Tato rozmanitost mě udržuje ve střehu a nutí hledat kreativní řešení. Zároveň má tato práce silný osobní rozměr, klienti jsou často do sporu přímo zapojeni a nesou jeho důsledky. Vztah a komunikace jsou proto mnohem intenzivnější a člověk cítí, že jeho práce má skutečný dopad. Když se podaří klientovi pomoci v náročné situaci, je to velká profesní satisfakce. 

Který okamžik z celé doby tvého působení nejvíc utkvěl v paměti a proč?

To je těžké, jelikož mnoho profesně důležitých věcí se pro mne odehrálo v nedávné historii, např. znalecké zkoušky a mé jmenování soudním znalcem, člověk má tendenci aktuální věci předsazovat. Historicky mi ale určitě utkvěl v paměti můj první soud, na který jsem se velmi připravoval a celkově byl nervózní. S postupem času se toto ale odbourá, je to běžná součást práce znalců. 

Jednou se mi také podařilo poslat velmi citlivou interní komunikaci klientovi, já to zjistil v té konkrétní sekundě odeslání mailu, ale nedalo se s tím už nic dělat. To jsem musel jít tenkrát rozdýchat ven a naštěstí se vše nějak vysvětlilo, ale dodnes mám přednastavené zpoždění odesílání mailů o 1 minutu.

Který návyk nebo rutina ti nejvíc pomáhá udržet fokus v náročných kauzách?

Zde myslím žádný konkrétní návyk nemám, spíše je to o dostatečném fokusu a dokázání se plně soustředit pouze na práci, když je to potřeba. Ze zkušenosti vím, že dokážu velmi dobře fungovat a podávat výsledky ve stresových situacích pod tlakem; fungovalo to tak při studiu i v práci. Spousta lidí stresová situace spíše vypne, já to mám naopak.

Tvoje práce je časově i mentálně náročná. Kde čerpáš energii a co tě mimo profesní oblast nejvíce baví?

Energii čerpám hlavně z pohybu, pobytu v přírodě a cestování. V posledních letech mě stále více přitahují severské země pro svou jedinečnou krajinu. Rád vyrážím na turistiku 
i do Českého středohoří, kde s rodinou žijeme. Pravidelné výlety do okolní přírody jsou pro mě nejlepší způsob, jak po náročném týdnu vypnout a načerpat novou energii.

Když zrovna nejsem venku, rád si zajdu do posilovny, sauny, nebo vyrazím třeba jen na delší jízdu autem, která mi pomáhá srovnat myšlenky. Největší radost mi ale přináší čas 
s rodinou. Mám dva malé syny, díky nimž o pohyb ani doma rozhodně není nouze.

Co by o tobě kolegové možná nečekali, kdyby tě znali jen z práce?

Ještě na vysoké škole jsem si chtěl otevřít kavárnu a pražírnu vlastní kávy. Z dnešního pohledu to nepůsobí tak bizarně, ale tehdy bylo v Praze jen pár pražíren a v regionech vůbec žádné. Dokonce jsem si na koleji na balkoně několikrát pražil vlastní kávu nad ohněm v kovovém cedníku od špaget, to byly časy…

Autor: Petr Novák, Partner, Valuation