Průmysl za 1, stavebnictví za 1-, zahraniční obchod za 2-

Přestože před polovinou letošního roku přicházejí z ekonomiky spíše horší signály, průmysl a stavebnictví drží svou bojovou zástavu stále vysoko. Horší je to však se zahraničním obchodem. 

Základní data: Průmyslová produkce v dubnu meziročně reálně vzrostla o 1,5 procenta, oproti březnu byla vyšší o 1,4 procenta. Stavební produkce v dubnu meziročně vzrostla o 7,7 procenta, ve srovnání s březnem o 0,6 procenta. Zahraniční obchod sice vykázal přebytek v běžných cenách 6,8 miliardy korun, ten však byl meziročně o 11,5 miliardy nižší.

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Pavel Postl, Senior Partner PKF APOGEO.

„Blíží se konec školního roku, takže kdybychom teď měli napsat něco na vysvědčení, tak průmysl by dostal za jedna. Meziroční reálný růst je velmi uspokojivý a meziměsíční dynamika skutečně vynikající. Přičemž kvalitní čísla dodává tento sektor celých posledních dvanáct měsíců. U stavebnictví vidíme skvělý meziroční posun výkonnosti, ale jinak je odvětví stále velmi volatilní a poměrně silně závislé na státních aktivitách. Proto jedna mínus. Co se týká zahraničního obchodu, tak i když máme další měsíční přebytek v řadě, je znovu o poznání nižší než loni, tentokrát o 11,5 miliardy korun. Od začátku roku do konce dubna byl meziročně přebytek nižší již o více než 17 miliard. Je to s přimhouřením očí za horší dvojku, ale jenom díky tomu, že čeští exportéři vstupují na trhy v problémech, jejich podnikatelské prostředí je ve stresu a uplatnit se nyní na trzích je skutečně obtížné,“ uvedl Pavel Postl.

V každém případě analytický tým PKF APOGEO zdůrazňuje, že i nová data Českého statistického úřadu pokračují v trendu informací, které samy o sobě nejsou jednoznačně špatné nebo problematické, ale které ukazují narůstající nerovnováhy v ekonomice.

Graf 1: Bilance zahraničního obchodu se zbožím

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/zahranicni-obchod-se-zbozim-duben-2026 

„Pro letošek je zřejmě čas se vzdát představy, že by zahraniční obchod mohl pozitivně přispět k růstu hrubého domácího produktu. Aby se to stalo, muselo by být dosaženo vyššího přebytku obchodní bilance než loni, což se jeví jako prakticky nemožné. Jako důkaz stačí letmá analýzy trendu. Od začátku roku stoupl vývoz o 3,4 procenta, ale dovoz o 4,8 procenta. A kdybychom vzali pouze dubem, tak meziročně se zvýšil vývoz o pouhých 1,2 procenta, zato dovoz o 4,3 procenta.  Asi je jasné, že s takovými trendy by musel přijít zázrak, aby se příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP stal kladným,“ poznamenal Pavel Postl.

Zdůraznil nicméně, že i tak je výkon českého exportu obdivuhodný a vzhledem k prostředí a situaci na trzích jde v současnosti dost možná o maximum možného. „Jako stále větší problém se zdá fakt, že se prakticky zastavila restrukturalizace zahraničního obchodu. V postcovidových letech se podařilo snížit mírně schodky s ostatními zeměmi, a přitom udržet export do EU a přidružených zemí. To byl mimořádně pozitivní moment, ale pak se tento proces zastavil a struktura je poslední dva roky v podstatě zamrzlá. Jednoznačně platí, že by bylo potřeba postoupit v diverzifikaci této oblasti, avšak i když jsme to četli v prohlášeních posledních pěti nebo možná šesti vlád, příliš se toho nestalo,“ zmínil jeden ze systémových problémů české ekonomiky Pavel Postl.

Graf 2: Index průmyslové produkce (meziroční indexy)

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumysl-duben-2026

Je však třeba zdůraznil i pozitivní tendence v českém průmyslu. „Vidíme zde meziroční pokles počtu pracovníků o jedno procento při růstu produkce o 1,5 procenta. Takže můžeme sledovat přinejmenším velmi seriózní vývoj produktivity práce v tomto segmentu ekonomiky. Samozřejmě z nedávno zveřejněných údajů o vývoji mezd v národním hospodářství víme, že v průmyslu bylo mzdové vzlínání sice pod průměrem celé ekonomiky, ale pořád se jednalo o meziročních 6,7 procenta, nicméně u průmyslu alespoň můžeme říct, že si to lidově vyjádřeno ´může dovolit´, narozdíl od některých odvětví s mimořádnými růsty mezd, které ale oporu ve zvyšování produktivity nemají,“ zmínil Pavel Postl.

Analýzu mzdového vývoje v prvním letošním kvartále jsme zveřejnili ZDE, kdo by měl zájem o příslušnou zprávu ČSÚ, nalezne ji ZDE.

Stavebnictví nadále potvrzuje, že díky vysoké poptávce patří k aktuálním tahounům české ekonomiky, přičemž se jako zřejmě zcela liché ukazují všechny zprávy o problémech v oblasti stavebního řízení. „Berme jako jasné, že stavební řízení v posledních třech letech nefungovalo ani lépe ani hůře než předtím. Popravdě je otázkou, jak by byly stavební kapacity schopné reagovat v případě, že by opravdu poptávka ještě vzrostla. Lze se spíše obávat dopadu na cenovou hladinu. To samozřejmě není myšleno jako volání po oddálení reformy stavebního řízení a už vůbec ne jako hlas pro prodloužení povolovacích procesů, ale faktem je, že bez dalších lidí, kteří nejsou, a bez poměrně značných investic, je české stavebnictví blízko svých kapacitních možností,“ zmínil závěrem Pavel Postl.

Graf 3: Index stavební produkce (meziroční indexy)

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/stavebnictvi-duben-2026