Nová rovina analýz ČSÚ o vývoji v prvním letošním kvartále potvrdila dřívější údaje o růstu, přinesla ale navíc řadu informací. Jednou z nich je změna struktury příspěvku k růstu, když úlohu konečné spotřeby domácností přebírá tvorba hrubého kapitálu, tedy investice.

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF APOGEO.

„Zpráva o sektorových účtech nám neříká nic zásadně nového z hlediska celkových dat, je však velmi podstatná z pohledu znalosti jejich struktury. A zde, pokud porovnáme meziroční a mezikvartální růst v prvním čtvrtletí letošního roku, tak vidíme proměnu. Meziročně sledujeme zajímavý a stabilně působící mix konečné spotřeby domácností, konečné spotřeby vlády a tvorby hrubého kapitálu, přičemž příspěvek zahraničního obchodu k růstu je záporný. Když se podíváme na data čtvrtletí vůči čtvrtletí, pak nelze přehlédnout nulu u domácností, propad u spotřeby vlády a prohlubování problému u zahraničního obchodu,“ uvedl Pacovský.

Graf 1: Příspěvky k meziročnímu reálnému růstu HDP (v procentních bodech)

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/produkty/analyza-ctvrtletnich-sektorovych-uctu-1-ctvrtleti-2026  

Graf 2: Příspěvky k meziměsíčnímu reálnému růstu HDP (v procentních bodech)

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/produkty/analyza-ctvrtletnich-sektorovych-uctu-1-ctvrtleti-2026

Otázkou pak je, jak tuto relativně dynamickou změnu vysvětlit.

„Samozřejmě částečně za to může matematika, protože porovnání k předchozímu období a ke stejnému období loňskému jsou dvě různé disciplíny,“ podotýká k tomu Tomáš Pacovský. Mimo jiné platí, že různé složky tvorby hrubého domácího produktu mají v různých částech roku odlišnou dynamiku, což obvykle vede i v průběhu stabilních růstových období k odlišnostem v příspěvcích jednotlivých složek. Analytický tým PKF APOGEO nicméně poznamenává, že pouze tímto způsobem věc vysvětlit nelze.

„Nelze přehlédnout, že v prvním kvartále roku bylo v platnosti rozpočtové provizorium, takže konečná spotřeba vlády byla pod kontrolou. I to je podstatné vysvětlení a je vidět, že v případě plánovaných výdajů by byl růst ekonomiky mírně vyšší. Přestože by to bylo na dluh, což je ovšem z hlediska HDP nepříliš podstatné,“ uvedl Tomáš Pacovský.

Tempo růstu HDP v prvním čtvrtletí 2026 je opticky obdobné s rokem 2025, jde o 2,2 procenta vůči 2,7 procenta, což není zásadní rozdíl. Podstatné ale je, že mezikvartální růst 0,2 procenta (1Q26/4Q25) je ale nejnižší za poslední dva roky. Otázkou je, zda to ukazuje něco vážnějšího nebo zda jde o korekci způsobenou rozpačitým vývojem v Evropě a globální nejistotou. „Jak jsme již zmínili v naší čtvrtletní predikci, problém je nesporně způsoben dopady globálních rizik na reálnou ekonomiku, ale cítíme velmi silně i pokračující strukturální problémy české ekonomiky. Silná koruna sice nutí ekonomiku, především exportéry k restrukturalizačním krokům, průmysl vykazuje zajímavý růst produktivity, ale jsou zde varovné signály, jako příliš rychlý růst mezd a další,“ uvedl Pacovský.

(Čtvrtletní predikci PKF APOGEO naleznete ZDE.)

Graf 3: Rozklad meziroční nominální změny hrubé přidané hodnoty sektoru nefinančních podniků (v mil. Kč, sezónně neočištěno)

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/produkty/analyza-ctvrtletnich-sektorovych-uctu-1-ctvrtleti-2026

Analýza vývoje hrubé přidané hodnoty v nefinančních institucích (Graf 3) ukazuje rostoucí růst významu mezd a platů a zápornou hodnotu hrubého provozního přebytku. „Řekněme si otevřeně, že to není stav, který by byl udržitelný dlouhodobě. Pravda je, že v předchozích obdobích nefinanční sektor zlepšil svoje celkové postavení a stabilitu, takže si nyní nesporně může dovolit určitou dobu se záporným meziročním hrubým provozním přebytkem, ale určitě to nezvyšuje jeho odolnost, spíše ho to vystavuje problémům,“ zdůraznil Tomáš Pacovský.

Graf 4: Míra zisku a podíl náhrad zaměstnanců na hrubé přidané hodnotě sektoru nefinančních podniků (v %, sezónně očištěno)

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/produkty/analyza-ctvrtletnich-sektorovych-uctu-1-ctvrtleti-2026

Graf 4 ukazuje pokračující proces přerozdělení podnikatelského zisku mezi práci (modrá křivka, mzdy) a kapitál (červená křivka, míra zisku). „Jistě dlouhodobě platí, že při růstu produktivity nutně musí české mzdy dobíhat svým významem relativním i absolutním mzdy v nejvyspělejších zemích Evropy, ale musíme vyjádřit obavy, že vývoj v posledních čtvrtletích je příliš dynamický a hrozí problémy,“ uzavřel toto téma Pacovský.

Pouze na okraj zmiňujeme nová data o konjunkturálních průzkumech Českého statistického úřadu: „Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, v červenci v podstatě stagnoval, když se meziměsíčně zvýšil pouze o 0,1 bodu na hodnotu 101,1 bodu. Vývoj obou jeho složek byl rozdílný. Zatímco indikátor důvěry podnikatelů mírně vzrostl o 0,4 bodu na hodnotu 100,2, indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 0,9 bodu na hodnotu 105,6.“ Hodnota 100 bodů je dlouhodobý průměr let 2002 až 2025. Výsledky vyšší, než sto tedy znamenají, že nálada je lepší než obvyklá, jak byla zaznamenána v daném období.