Účelem článku je shrnout aktuální dopady činnost IASB na podobu stávajících či nových standardů IFRS/IAS posledního období.

V agendě IASB jsou k datu tohoto článku následující dodatky ke stávajícím standardům anebo nové standardy. Vybrané názvy jsou záměrně ponechány v jejich originálním znění pro zamezení nesprávnosti jejich významu vlivem překladu.

Zdroj: www.ifrs.org

Jak je patrné se shrnutí, největšími novinkami prvního pololetí 2026 ve vývoji IFRS/IAS jsou dodatek ke standardu IAS 28 a dále standard IFRS 20, které si dále popíšeme. Následující pasáž se tak věnuje shrnutí nejdůležitějších změn jednotlivých updates.

Shrnutí změn:

Amendments to the Fair Value Option for Investments in Associates and Joint Ventures—Amendments to IAS 28

Dodatek ke standardu IAS 28 nese stručnou úpravu týkající se výjimky použití metody ekvivalence. Dodatek říká: „Pokud je investice do přidruženého podniku nebo společného podniku (joint venture) držena (přímo či nepřímo) subjektem, který je organizací rizikového kapitálu (venture capital), podílovým fondem nebo investičním fondem, může se tento subjekt rozhodnout ocenit danou investici reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty v souladu s IFRS 9.“ 

„Pokud má účetní jednotka investici do přidruženého podniku, jejíž část je držena nepřímo prostřednictvím organizace rizikového kapitálu (venture capital), podílového fondu, svěřenského fondu nebo podobné entity, může se tato účetní jednotka rozhodnout, že tuto část investice do přidruženého podniku ocení reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty v souladu s IFRS 9, a to bez ohledu na to, zda má organizace rizikového kapitálu (venture capital), podílový fond, svěřenský fond nebo podobná entita nad touto částí investice významný vliv. Pokud se účetní jednotka pro tento postup rozhodne, uplatní metodu ekvivalence na zbývající část své investice do přidruženého podniku, která není držena prostřednictvím subjektu rizikového kapitálu (venture capital), podílového fondu, svěřenského fondu nebo podobné entity.“

Dodatek tak má dopad na způsob vykázání dle IAS 28 do konsolidovaných účetních závěrek fondů, kdy fond má povinnost dle IFRS 10 konsolidovat, tedy nesplní výjimku konsolidace dle IFRS 10.

IFRS 20 Regulatory Assets and Regulatory Liabilities

Cílem tohoto standardu je požadovat, aby účetní jednotka poskytovala relevantní informace, které věrně zobrazují, jak regulované výnosy a regulované náklady ovlivňují finanční výkonnost účetní jednotky a jak regulovaná aktiva a regulované závazky ovlivňují její finanční pozici. K dosažení tohoto cíle standard stanoví požadavky na uznání, ocenění, vykazování a zveřejňování regulovaných aktiv, regulovaných závazků, regulovaných výnosů a regulovaných nákladů.

Regulační aktiva a regulační závazky představují podmnožinu práv a povinností vzniklých na základě regulační dohody. Celková povolená kompenzace je částka kompenzace, na kterou má účetní jednotka na základě regulační dohody nárok za regulované zboží nebo služby dodané ve vykazovacím období. Tato částka může být účtována prostřednictvím regulovaných sazeb – a tím zahrnuta do výnosů ze smluv se zákazníky vykázaných podle standardu IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky (v tomto standardu označovaných jako výnosy podle IFRS 15) – buď ve stejném období, v němž účetní jednotka regulované zboží nebo služby dodává, nebo v období jiném. Standard stanoví definice regulačního aktiva a regulačního závazku a z nich vyplývající definice regulačního výnosu a regulačního nákladu, a to na základě principu, že účetní jednotka vykazuje celkovou povolenou kompenzaci za regulované zboží nebo služby ve stejném vykazovacím období, v němž toto regulované zboží nebo služby dodává.

Regulační aktivum je vymahatelné současné právo, vzniklé na základě regulační dohody, k připočtení částky při stanovení regulované sazby účtované zákazníkům v budoucích obdobích, a to proto, že část nebo celá celková povolená kompenzace za již dodané regulované zboží nebo služby dosud nebyla zahrnuta do výnosů podle standardu IFRS 15. Právo připočíst částku při stanovení budoucí regulované sazby z jakéhokoli jiného důvodu nepředstavuje regulační aktivum. Regulační závazek je vymahatelná současná povinnost, vzniklá na základě regulační dohody, odečíst částku při stanovení regulované sazby účtované zákazníkům v budoucích obdobích, a to proto, že část nebo celá celková povolená kompenzace za regulované zboží nebo služby, které mají být dodány v budoucnu, již byla zahrnuta do výnosů podle standardu IFRS 15. Povinnost odečíst částku při stanovení budoucí regulované sazby z jakéhokoli jiného důvodu nepředstavuje regulační závazek. Při posuzování, zda existuje regulační aktivum nebo regulační závazek, musí účetní jednotka vyhodnotit, zda má vymahatelné současné právo připočíst, nebo vymahatelnou současnou povinnost odečíst částku při stanovení regulované sazby účtované zákazníkům v budoucích obdobích

Regulační aktivum nebo regulační závazek mohou existovat pouze tehdy, pokud účetní jednotka a regulační orgán jsou smluvními stranami regulační dohody, která stanovuje regulovanou sazbu, již účetní jednotka účtuje za zboží nebo služby dodávané zákazníkům a část nebo celá výše celkové povolené kompenzace za regulované zboží nebo služby dodané účetní jednotkou ve vykazovaném období je účtována zákazníkům prostřednictvím regulovaných sazeb v jiném období (minulém nebo budoucím), čímž vzniká časový rozdíl. Regulační výnosy a regulační náklady jsou výnosy nebo náklady vznikající v důsledku změn regulačního aktiva nebo regulačního závazku.

Regulační dohoda je dohoda, která vytváří soubor vymahatelných práv a vymahatelných povinností a stanoví, jakým způsobem regulátor určuje regulovanou sazbu (nebo rozpětí regulované sazby), kterou účtuje subjekt za zboží nebo služby dodávané zákazníkům v daném období. Regulátor je orgán, který je podle zákona nebo jiného právního předpisu povinen uplatňovat regulační dohodu při určování regulované sazby (nebo rozpětí regulované sazby). Právní formy regulačních dohod se liší v závislosti na jurisdikci a odvětví. Regulační dohoda může mít například formu: 

1. smluvní licenční dohody; 
2. dohody o koncesi na poskytování služeb; 
3. nebo souboru práv a povinností stanovených zákonem či jiným právním předpisem. 

Regulační dohoda může vytvářet pouze regulační aktiva, pouze regulační závazky, nebo jak regulační aktiva, tak regulační závazky.

Regulované zboží nebo služby jsou zboží či služby dodávané subjektem za účelem splnění podmínek regulační dohody. Mezi regulované zboží nebo služby dodávané v daném období mohou patřit například: 

• dodávání zboží nebo služeb zákazníkům;
• údržba sítě, včetně běžné údržby a připravenosti k opravě poškození sítě; 
• provádění změn kapacity sítě (například rozšiřování a modernizace nebo vyřazování z provozu); 
• a plnění dalších cílů stanovených regulátorem v rámci regulační dohody (například zvyšování kvality a efektivity služeb poskytovaných zákazníkům či snižování nebo zvyšování míry využívání služeb zákazníky).

Výše výnosů podle standardu IFRS 15, kterou účetní jednotka vykazuje za dané účetní období, závisí na regulované sazbě účtované za zboží nebo služby, které jednotka v tomto období dodává zákazníkům. V některých případech se tato výše výnosů podle IFRS 15 liší od celkové povolené kompenzace za regulované zboží nebo služby dodané jednotkou v daném účetním období. Konkrétně se tato částka liší v případě, že část nebo celá povolená kompenzace za regulované zboží či služby dodané v daném období vstupuje do stanovení regulovaných sazeb účtovaných zákazníkům v jiném období (minulém nebo budoucím). Takové časové rozdíly mohou vést ke vzniku regulačních aktiv nebo regulačních závazků.

Standard tedy rozvádí poměrně specifickou část smluvních vztahů, regulovaných cen a rozvádí tak samostatné téma, které není řešeno v IFRS 15. Rozsah použití standardu je tedy spíše z povahy standardu závislý na regulaci a vztahů v odvětví, ve kterém účetní jednotka se pohybuje.

Basis for Conclusions on IFRS 20 Regulatory Assets and Regulatory Liabilities

Tento podklad pro závěry doprovází standard IFRS 20 - Regulační aktiva a regulační závazky, avšak není jeho součástí. Shrnuje úvahy Rady pro mezinárodní účetní standardy (IASB) při tvorbě standardu IFRS 20, který nahrazuje standard IFRS 14 - Účty regulačního časového rozlišení. Jednotliví členové IASB přikládali některým faktorům větší váhu než jiným. Rada IASB rovněž zveřejnila analýzu dopadů, která popisuje pravděpodobné přínosy a náklady spojené se standardem IFRS 20.

Illustrative Examples on IFRS 20 Regulatory Assets and Regulatory Liabilities

Tyto příklady doplňují standard IFRS 20 „Regulační aktiva a regulační závazky“, avšak nejsou jeho součástí. Ilustrují určité aspekty standardu IFRS 20, avšak nemají sloužit jako výkladové vodítko. Tyto příklady na základě uvedených omezených skutečností ilustrují, jak by účetní jednotka mohla uplatnit některé požadavky standardu IFRS 20 na konkrétní aspekty účtování o regulačních aktivech a regulačních závazcích. Ilustrativní příklady obsahují přibližně 37 vysvětlujících příkladů pro aplikaci standardu.

Zdroj: www.ifrs.org