Aktuality

Stravenkový paušál

Stravenkový paušál umožnuje zaměstnavatelům poskytovat příspěvek na stravování také formou peněžních prostředků. Podmínky pro poskytnutí příspěvku na stravování zůstávají stejné (je nezbytné odpracování alespoň tří hodin za směnu).

Peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem je osvobozen do výše 70 % z horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Pro rok 2021 je osvobozena částka ve výši 75,60 Kč.

Rozdíly mezi běžnými stravenkami a stravenkovým paušálem:

Hodnota běžné stravenky poskytnutá zaměstnavatelem je na straně zaměstnance vždy plně osvobozena od daní, sociálního a zdravotního pojištění. U zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad do výše 55 % hodnoty stravenky.

V případě stravenkového paušálu je na straně zaměstnance osvobozena částka 75,60 Kč, částka nad tento limit bude zdanitelným příjmem a podléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění a pro zaměstnavatele představuje tento výdaj daňově uznatelný náklad.

Paušální daň

Od roku 2021 mají osoby samostatně výdělečně činné možnost přihlásit se do režimu tzv. paušální daně. Přihlásit se může OSVČ, pokud není v úpadku, plátce DPH (ať už zákonný, či dobrovolný), společník v.o.s či komplementář k.s., případně mu neplynou příjmy ze závislé činnosti s výjimkou příjmů, které jsou zdaněny srážkovou daní a nemá příjmy ze samostatné činnosti vyšší než 1 mil. Kč za předchozí zdaňovací období.

Termín pro podání žádosti na příslušný finanční úřad je do 10. dne rozhodného zdaňovacího období. Při zahájení činnosti po 10. dni rozhodného zdaňovacího období může do paušálního režimu vstoupit fyzická osoba ode dne zahájení samostatné činnosti. Podá-li však žádost po dni zahájení samostatné činnosti, podání je neúčinné.

Záloha paušální daně pro rok 2021 činí 5 469 Kč:

• Minimální zdravotní pojistné ve výši 2 393 Kč
• Minimální sociální pojistné navýšené o 15 % ve výši 2 976 Kč
• Daň z příjmů ve výši 100 Kč

Zálohy jsou splatné do 20. dne daného měsíce, výjimku tvoří lednová záloha, která je splatná do 22. 2. 2021. Je zde také možnost zaplatit tyto zálohy jednorázově, a to na celý rok dopředu.

Dlouhodobý majetek a novela daně z příjmů

Pro účely zákona o daních z příjmů se nově ve smyslu samostatně hmotných movitých věcí, případně jejich souborů, dospělých zvířat či jejich skupin, rozumí hmotným majetkem takový majetek, jehož vstupní cena je vyšší než 80 tis. Kč. Oproti znění zákona platného do 31. prosince 2020 tak došlo ke zdvojnásobení této hranice. Hranice pro technické zhodnocení byla rovněž zvýšena na tuto částku. Dle přechodných ustanovení, lze znění tohoto zákona použít již na majetek nabytý od 1. ledna 2020 a na technické zhodnocení dokončené a uvedené do stavu způsobilého užívání od 1. ledna 2020.

V případě hmotného majetku zařazeného v odpisové skupině 1 nebo 2 a pořízeného od 1. ledna 2020 do 31.  prosince 2021 může poplatník, který je prvním odpisovatelem tohoto majetku, uplatnit tzv. „mimořádné odpisy“. Majetek zařazený do 1. odpisové skupiny tak lze odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny již za 12 měsíců. U majetku zařazeného do 2. odpisové skupiny, lze za prvních 12 měsíců uplatnit odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatnit odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny.

Současné znění zákona již neobsahuje definici dlouhodobého nehmotného majetku. Nově se dlouhodobý nehmotný majetek bude řídit dle pravidel pro účetnictví, tzn., účetní odpisy budou považovány za daňově uznatelný náklad, tak jak to je v případě drobného dlouhodobého majetku. Nové znění zákona lze použít již na nehmotný majetek pořízený od 1. ledna 2020.

Povinnosti OSVČ v roce 2021

Povinnosti OSVČ plynoucí ze zdravotního pojištění v roce 2021

Minimální výše zálohy pro OSVČ se od 1. ledna 2021 zvyšuje na 2 393 Kč. Tato částka je pro OSVČ, které musí dodržet minimální vyměřovací základ, splatná již v lednové záloze splatné 8. února 2021.

Všechny OSVČ mají povinnost podat přehled o příjmech a výdajích za rok 2020 bez ohledu na to, zda OSVČ nějaký příjem měla. Nejzazší termíny pro podání jsou následující:

• 3. května 2021 pro OSVČ podávající daňové přiznání bez daňového poradce,
• 1. června 2021 pro OSVČ podávající daňové přiznání bez daňového poradce elektronicky po uplynutí doby 3 měsíců po ukončení zdaňovacího období,
• 2. srpna 2021 pro OSVČ podávající přiznání s daňovým poradcem, které tuto skutečnost oznámily zdravotní pojišťovně do 30. dubna 2021.

Pokud OSVČ na základě Přehledu vyjde nedoplatek, je povinen ho uhradit do 8 dní po podání přehledu.

Vypočtená záloha v přehledu za rok 2020 je poprvé splatná za měsíc, ve kterém je pPřehled podán.

Povinnosti OSVČ plynoucí ze sociálního pojištění v roce 2021

U OSVČ, které vykonávají činnost jako hlavní, činí minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohy 8 861 Kč, záloha je pak 2 588 Kč. Pro vedlejší OSVČ je minimální vyměřovací základ pro zálohy ve výši 3 545 Kč se zálohou 1 036 Kč. Naopak maximální výše měsíčního vyměřovacího základu (pro hlavní i vedlejší činnost) je 41 396 Kč.

Vyměřovací základ činí 50 % průměrného daňového základu dosaženého v předchozím kalendářním roce.

 Minimální výše záloh pro OSVČ jsou uvedeny v následující tabulce:

	Hlavní činnost	Vedlejší činnost
Do měsíce, ve kterém byl podán přehled	2 544 Kč	1 018 Kč
Od měsíce následujícího po podání přehledu	2 588 Kč	1 036 Kč

Každá OSVČ má povinnost podat přehled o příjmech a výdajích a dalších údajích za rok 2020 příslušné správě sociálního zabezpečení.

Nejzazší termíny pro podání přehledu jsou v roce 2021:

• 2. května 2021 pro OSVČ, které podají přiznání k dani z příjmů do 31. března 2021,
• 1. června 2021 pro OSVČ, které podají přiznání k dani z příjmů elektronicky po uplynutí 3 měsíců od konce zdaňovacího období,
• 2. srpna 2021 pro OSVČ, za které podává přiznání k dani z příjmů daňový poradce.

Stravovací paušál napáchá škody v oblasti exekucí, varuje daňový expert Bortlík

Exekučním úhlem pohledu napáchá zavedení stravovacího paušálu mnoho škod. V oblasti exekucí přinese podle daňového experta Martina Bortlíka ze společnosti APOGEO řadu soudních sporů. Nebude totiž jasné, jak v rámci exekučních srážek s takovým příspěvkem nakládat. Paušál již schválili poslanci, nyní míří k posouzení do Senátu.

Sněmovna schválila společně s daňovým balíčkem takzvaný stravovací paušál jako alternativu k současným stravenkám. Zákon nyní posoudí Senát. Odborníci varují, že novinka může v oblasti exekucí přinést řadu soudních sporů. Proč?

Předně je nutné uvést, že změna zákona o daních z příjmů je typickým příkladem politického (zřejmě i jiného) zadání, které se vůbec nepovedlo. Mediálně prezentovaným důvodem je velká empatie a soucítění MF ČR s těmi zaměstnanci, kterým není jejich zaměstnavateli poskytováno závodní stravování či stravenky. Nutno říci, že tento dobrodinský čin bude po zásluze potrestán prostřednictvím odhadovaného negativního dopadu do státního rozpočtu ve výši 20 mld. Kč. Nedokážu si totiž představit zaměstnavatele, který by nevyužil této lákavé nabídky ke zvýšení mzdy zaměstnance, pro nějž bude stravovací paušál do výše 1 500,- Kč měsíčně osvobozen od daně a odvodů na sociální a zdravotní pojištění.Pro zaměstnavatele bude navíc paušál v plné výši daňovým nákladem.

Skutečný důvod zavedení stravovacího paušálu je možné dohledat v důvodové zprávě k návrhu změny zákona o daních z příjmů. Pokud byste měli pocit, že čtete scénář k některému z dílů „Šťastného pondělí“ Jindřicha Šídla, není tomu tak. Toto odůvodnění pochází z pera MF. Vlastní úsudek však nechám na čtenáři: „Ani stravenky však nejsou zcela optimální variantou, a to především kvůli nákladům spojeným s provizemi stravenkovým společnostem. Tyto společnosti, často sídlící mimo Českou republiku, pak své zisky odvádějí do zahraničí, čímž dochází k nežádoucímu odlivu zisků z České republiky. Tyto společnosti rovněž prosperují z omezené platnosti stravenek. Hodnota takto zneplatněných stravenek totiž nezůstává zaměstnanci, ale stává se příjmem stravenkových společností.  Stravenky ani přes administrativní náročnost a transakční náklady nezaručují, že budou využity na stravovací službu nebo uhrazení nákupu potravin. A pokud je za ně pořízena stravovací služba nebo potraviny, nezaručují, že budou konzumovány zaměstnancem, kterému byl příslušný příspěvek na stravování poskytnut (např. ‚rodinné nákupy‘). Rovněž nelze vyloučit, aby obchodník, který přijímá stravenky, tyto následně dále nepoužíval k úhradě svých nákupů. Využití stravenek k pravidelnému stravování zaměstnance prostřednictvím restaurační služby mnohdy naráží na problém, že stravenky nelze použít v každé restauraci. Jiné způsoby využití stravenek, např. domácí příprava stravy nakoupené za stravenky a donášení do práce, pak mohou narážet na jiné problémy na straně zaměstnavatele (nedostupnost ledničky nebo kuchyňky apod.).“

Přečtěte si celou zprávu.

Tisíce akciovek se od začátku roku nedostanou do datových schránek, hrozí velké problémy

Ředitelé tisíců akciových společností se od začátku letošního roku nemohou přihlásit do datových schránek a dostat se k nejdůležitější, často úřední poště. Pokud takové firmy potřebují podat například odvolání proti rozhodnutí soudu nebo finančního úřadu, podat daňové přiznání mimo běžné termíny nebo komunikovat s úřady ve věci programů COVID, mají smůlu.

„Patrně v souvislosti se změnou legislativy totiž došlo poněkud překvapivě k automatickému výmazu statutárních ředitelů monistických akciových společností z obchodního rejstříku,“ říká Michael Dobrovolný, manažer společnosti Smart Office & Companies ze skupiny Apogeo.

Takzvaně monistických akciových společností, tedy těch, které mají místo představenstva a dozorčí rady (tedy dualistických) statutárního ředitele a správní radu, je v České republice na sedm tisíc.

Firmy i odborníci v šoku

Dotčené firmy i odborníci neskrývají šok. „V některých případech je sice možné místo komunikace prostřednictvím datové schránky zajít ‚postaru‘ na podatelnu, spoustu podání ale nelze učinit jinak než elektronicky,“ upozorňuje partner Apogeo Group Pavel Postl. Podle něj jsou kvůli této změně také ze dne na den mnohé monistické akciovky zastupovány úplně jinými lidmi než před 1. lednem 2021.

V těchto dnech již sice podle informací od našich klientů dochází k rozesílání nových přístupových údajů, ovšem členům správní rady a nikoli statutárním ředitelům,“ podotýká Michael Dobrovolný. Podle něj nelze říci, kolik času v současném stavu doručování nových přístupů zabere.

Cizinci mají smůlu

Dobrovolný upozorňuje také na problém, který mají ředitelé-cizinci, a to včetně například německých sousedů, Slováků nebo Britů. „K získání přístupových údajů je obvykle potřeba se dostavit osobně na Check Point, což je pro ně leckdy nemožné kvůli aktuálním omezením,“ vysvětluje.

Cizinci si sice mohou v Česku sehnat zmocněnce, ten ale musí disponovat plnou mocí s úředně ověřeným podpisem a často i apostilou. To ale v praxi aktuálně zabere i několik týdnů.

„Co běžící lhůty, nepodaná daňová přiznání či odvolání, nebo odpory proti platebním rozkazům?“ uzavírá Dobrovolný.

Firmy zbytečně utrácejí peníze za neefektivní HR, ukázal průzkum

Celých 86 procent českých firem, které se v uplynulých čtyřech letech podílely na unikátním výzkumu vedeném týmem Jana Rechnovského, utrácí zbytečně část peněz. Vydávají je totiž za HR, které je neefektivní až formální. Řízení lidských zdrojů v jejich pojetí je často ve skutečnosti pouhou administrací zaměstnaneckých smluv.

„HR obvykle nejsou svěřovány strategické úkoly, i když je firma postavená na lidech,“ říká Jan Rechnovský, konzultant v oblasti firemních procesů s dlouholetými zkušenostmi v oboru a člen týmu, který se ve skupině Apogeo zabývá právě oblastí HR nabízeného jako služba klientům.

Společně s Terezou Svatošovou, Payroll & HR manažerkou skupiny a vedoucí tohoto týmu, nabídli množství zajímavých informací z tohoto oboru účastníkům videosemináře. Vy, kteří jste neměli možnost se k němu připojit, najdete audiozáznam a prezentaci níže.

Průzkum ukázal mimo jiné také to, že pozice ve firemním HR jsou většinou obsazovány lidmi s nedostatečnou nebo nesprávně zaměřenou kvalifikací. „Obvyklé je u nich humanitní vzdělání, odpovídají spíše asistentům nebo účetním,“ vysvětluje Rechnovský.

S tím souvisí pochybný systém hodnocení kandidátů a také nesystémový proces jejich adaptace. Uchazeči se ve firmách adekvátním způsobem netestují, jejich slabiny se objevují pozdě a firmám to přináší značné finanční ztráty.

„Obchodník, kterého si na základě pouhého pročtení CV a ústního pohovoru o dosavadní kariéře vybrala významná IT firma produkující ERP systém, nesplnil očekávání a po osmi měsících sám odešel,“ popisuje příklad z praxe Rechnovský.

„Firmu to stálo celkem 1 200 000 korun,“ vyčísluje. „Třetinu z toho tvořily zbytečně vynaložené mzdové náklady, zbytek očekávaný objem zakázek,“ upřesňuje.

Tým Apogeo je připraven pomoci s tím, aby se jeho klienti podobných drahých chyb vyvarovali.

Audiozáznam a prezentaci ze semináře nalezete zde.

Znalecké služby se mění

Dovolujeme si vás informovat o nových legislativních povinnostech vyplývajících z nového zákona o znalcích a tlumočnících (NZoZ, č. 254 / 2019 Sb.), jenž je první zásadní změnou pro znaleckou činnost po téměř 60 letech.

Je zřejmé, že od 1. 1.  2021 bude více než kdy jindy nutné, aby byl poskytovatel znaleckých služeb zkušený profesionál a skutečný znalec konkrétní problematiky a znaleckých předpisů.

Znalecký ústav APOGEO, jako jeden z renomovaných a největších znaleckých subjektů v ČR, je na všechny změny připraven a jako doposud vám poskytne komplexní a profesionální služby.

Co je nového:

• Komerční znalecké ústavy se nově budou nazývat znaleckými kancelářemi.
• Znaleckou činnost lze již vykonávat pouze osobně, a to i v rámci znaleckých kanceláří, nikoliv prostřednictvím kvalifikovaných a  poučených osob, ale pouze soudních znalců, a to včetně místních šetření a výslechů znalců soudem.
• Zvyšuje se tlak na postihy znalců včetně veřejné evidence sankcí.
• Odměna za znalečné ze strany veřejnoprávních subjektů se pohybuje nadále pod obvyklou odměnou za kvalifikovanou práci, tj.  250–500 Kč /h.
• Znalci musí být povinně pojištěni.
• Během recertifikační  fáze  2021–2025 je nutné splnit podmínky v souvislosti s novým zákonem a získat oprávnění dle nově definovaných odvětví.
• Na znalecké oprávnění je nově právní nárok.
• Stávající znalci musí během 5 let vykonat obecnou část vstupní zkoušky spočívající ve znalosti právních předpisů s tím souvisejících, tj. nový zákon o znalcích a tlumočnících NZoZ, správní řád, občanský soudní řád, trestní řád, vyhlášky související s NZoZ, zároveň musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně magisterského studijního programu, pokud je to možné, pak v daném odvětví, v kterém chtějí vykonávat znaleckou činnost, a zároveň splnit další kvalifikační podmínky definované vyhláškou (obvykle několika semestrální nadstavbové kurzy), v opačném případě mohou zkusit požádat MSp o výjimku, kde lze v minoritních odvětvích očekávat pozitivní vyřízení.
• Znalci zároveň musí mít minimálně 5letou praxi v daném zaměření po dokončení magisterského studia na VŠ.
• Agenda znalců fyzických osob se stěhuje nově pod Ministerstvo spravedlnosti z krajských soudů, pro znalecké ústavy a kanceláře se v tomto nic nemění.
• Znalecké posudky budou nově evidovány s číslem do 5 dní od objednání za účelem zamezení vydávání posudků se zpětným  datem,  zvyšuje  se  administrativní  náročnost  pro  znalce.
• Znalcům budou povinně kontrolovány minimálně 3 posudky za posledních 5 let nejen po formální stránce, ale může být kontrolována i věcná stránka.
• Znalecké posudky zadané ze strany soudů nepůjde odmítat, MSp a krajské soudy budou mít úplný vhled do přehledu rozpracovaných posudků znalce pro veřejnoprávní subjekty a komerční subjekty. Okresní a obvodní soudy budou mít základní náhled,  ale budou moci požádat o náhled úplný.
• O případné podjatosti znalce a případné odpovědnosti s tím související rozhoduje objednatel, znalec by ho měl na případný střet zájmů upozornit.
• Znalecká kancelář musí disponovat od 1. 1. 2021 alespoň jedním znalcem na dané odvětví či specializaci, od roku 2022 alespoň dvěma znalci, alespoň jeden znalec musí podepisovat posudek s daným oprávněním. Před účinností NZoZ bylo možné disponovat pouze jedním přímým znalcem a dále mít dva znalce v příbuzném odvětví, resp. oboru, nebylo úplně vyloučeno ani tzv. křížové garantování ve více znaleckých ústavech.
• Není možné vykonávat znaleckou činnost ve spojení s více než jednou znaleckou kanceláří, zároveň není možné v případě spojení se znaleckou kanceláří vykonávat činnost paralelně jako fyzická osoba nezávisle, již pouze prostřednictvím takové znalecké kanceláře.

V případě dotazů jsme vVám plně k dispozici.

Zvýšení limitu pro dlouhodobý hmotný majetek

Od 1. ledna 2021 se mění limit pro vstupní cenu dlouhodobého hmotného majetek ze 40 tis. Kč na 80 tis. Kč. Stejný limit se vztahuje také na technické zhodnocení.

Tento nový limit lze aplikovat i na majetek pořízený během roku 2020 nebo technická zhodnocení dokončená během roku 2020. U dříve zařazeného majetku se postupuje, dle již nastaveného způsobu odpisování.

Konec superhrubé mzdy

Od 1. 1. 2021 se již nebude hrubá mzda navyšovat o sociální a zdravotní pojištění. Daň z příjmů ze zaměstnání se bude počítat z hrubé mzdy ve výši 15 %.

Zároveň je také zavedeno progresivní zdanění ve výši 23 % ze základu daně převyšujícího 48násobek průměrné mzdy. V souvislosti s tímto se již nebude uplatňovat solidární zvýšení daně ve výši 7 %.