Konsolidační balíček - Na co se připravit v oblasti daní z pohledu zaměstnavatele?

Daně – jednoduché slůvko vzbuzující celou plejádu emocí. Hlavní úlohou daňové soustavy státu je zajistit státu dostatek finančních prostředků. Jinak řečeno, daňová soustava má představovat určitý systém provázaný řadou zákonů, které mají za cíl zabezpečit příjmy státního rozpočtu formou daní. Tyto získané prostředky se používají na zabezpečení státní správy a veřejného sektoru dané země.

V roce 1993 nabyl účinnosti zákon o daních z příjmů, který od svého vzniku už prošel několika změnami. Poslední změnou jsou úpravy spojené s konsolidačním balíčkem vlády Petra Fialy.

Daň z příjmů tvoří po DPH druhou největší část příjmů v ČR – přináší zhruba 1/3 prostředků do státního rozpočtu. Zdanění zaměstnanců pak přináší více než 10 %, proto je klíčovou součástí daňové politiky naší země. Zdaňování příjmů zaměstnanců má tedy vliv na rozpočet státu, sociální zabezpečení a ekonomickou rovnováhu.

Zákon ukládá zaměstnavatelům povinnost daň spočítat, srazit ze mzdy nebo platu a odvést příslušnému finančnímu úřadu podle sídla firmy, a to na měsíční bázi. Zdaňují se mzdy nebo platy a další příjmy, související se závislou činností dle zákona o dani z příjmů. Za příjmy ze závislé činnosti se považují příjmy z pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce, příjmy z funkčního požitku, příjmy za práci člena družstva, společníka společnosti s ručením omezeným, komanditisty komanditní společnosti, a odměny člena orgánu právnické osoby či likvidátora.

U zaměstnanců se tedy jedná o všechny složky mezd a platů z pracovních poměrů nebo dohod mimo pracovní poměr, tedy dohod o pracovní činnosti nebo o provedení práce. Na druhou stranu ne všechny příjmy, které zaměstnanec v rámci své činnosti obdrží, dani také podléhají. 

Za příjem podléhající dani z příjmů se považuje také rozdíl mezi úhradou zaměstnance za poskytnuté plnění zaměstnavatele (výrobky, služby) a cenou, která je za takové plnění běžně účtována zaměstnavatelem jiným osobám. Jinými slovy – pokud zaměstnanci mají možnost koupit výrobek v podnikové prodejně za zvýhodněnou cenu, částka vyjadřující toto zvýhodnění podléhá dani z příjmu.

Do základu pro výpočet daně z příjmů se dále započtou také naturální požitky. Může se jednat o reálné naturální plnění (např. pytel brambor místo části mzdy) nebo bezúplatné plnění (například bezúplatné poskytnutí ubytování).

Velkou skupinou příjmů, u kterých nastupuje otázka zdanění, jsou pak různé benefity poskytované zaměstnavatelem v souladu se zákonem o dani z příjmů. Může se jednat o celou škálu různých příspěvků a výhod, ať už ve finanční či nefinanční podobě. A právě tady dopadá konsolidační balíček, když některá stávající zvýhodnění ruší.

Zcela ruší osvobození nadlimitních stravenek. Podle zákona o dani z příjmů si zaměstnavatel může uplatnit až 70 % z příspěvku na stravování (maximálně však 55 % hodnoty stravenky) jako daňově uznatelný náklad. Pokud je příspěvek zaměstnavatele vyšší, částka přesahující limit je nedaňovým nákladem a podléhá dani z příjmu právnických osob. Ale na straně zaměstnance žádné omezení stanoveno není. Za současných podmínek tedy je daňově nejvýhodnější stravenka v hodnotě 194 Kč, protože 55 % hodnoty stravenky (106,70 Kč) přesně odpovídá 70 % limitu. Pokud tedy zaměstnavatel přispívá touto částkou, celou si uplatní jako daňový náklad. Nicméně pokud přispívá více, rozdíl už zdanitelným nákladem není. Na druhou stranu u zaměstnance je hodnota stravenky plně osvobozeným plněním – tedy i v případě pokud by zaměstnanec získal zcela zdarma stravenku v hodnotě 200 Kč, nemělo by to vliv na jeho zdanění. A toto právě konsolidační balíček ruší a zavede omezení osvobození pouze do výše daňového výdaje zaměstnavatele. Tím se vlastně srovnají podmínky se stravenkovým paušálem.

Dalším dopadem balíčku do oblasti benefitů je stanovení horního limitu pro osvobození, a to ve výši ½ průměrné mzdy. Pro letošní rok je stanovena průměrná měsíční mzda ve výši 40.324 Kč, limit by tedy činil 20.162 Kč. Tím se výrazně omezí výhody benefitů, které firmy dnes běžně využívají, jako jsou:

• nepeněžní plnění jako příspěvek na využití, zdravotnických, vzdělávacích nebo rekreačních zařízení pro zaměstnance nebo jeho rodinné příslušníky (do výše 20.000 Kč)
• hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného zaměstnavatelem do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance,
• příspěvky na penzijní pojištění nebo životní pojištění podobného charakteru jako penzijní pojištění hrazených zaměstnavatelem přímo pojistiteli do výše 50.000 Kč ročně na zaměstnance,
• hodnota přechodného ubytování mimo obec bydliště zaměstnance (nejedná-li se o pracovní cestu) maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně.

V mnoha případech totiž dojde k překročení limitu a benefity by se staly běžným zdanitelným příjmem. A řekněme si to upřímně – v takovém případě dá mnoho zaměstnanců přednost finanční částce do výplaty, se kterou si bude moci naložit podle vlastního uvážení před voucherem, který je striktně vázán na konkrétní využití a mývá i omezenou platnost.

Dalším dopadem konsolidačního balíčku je oblast pravidel výpočtu daně. V současné době známe dvě sazby zálohové daně – 15 % a 23 %. Základem pro výpočet daně je souhrn zdanitelných příjmů za příslušný měsíc. Pokud tento základ nepřekročí 4násobek průměrné mzdy (tedy částku 161.296 Kč), zaokrouhlí se na celé stokoruny nahoru a použije se první sazba – tedy 15 %. Pokud však základ tuto částku překročí, vypočte se 15 % z částky 161.296 Kč a ze zbytku se vypočte 23 %. Oba výsledky se pak sečtou a zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Konsolidační balíček snižuje hranici pro využití 23% sazby na trojnásobek průměrné mzdy - to znamená, že zdanění 23% sazbou se dotkne zaměstnanců s příjmem od cca 120 tis. Kč měsíčně.

Vypočtenou daň je možné snížit o slevu na poplatníka (2.570 Kč), invaliditu I. nebo II. stupně (210 Kč), invaliditu III. stupně (420 Kč), slevu na dani držitele průkazu ZTP/P (1.345 Kč) a slevu na studenta – tedy pokud se poplatník připravuje na budoucí povolení a má status studenta (335 Kč). A právě slevu na studenta konsolidační balíček ruší.

Každoročně pak zálohová daň ze závislé činnosti podléhá ročnímu zúčtování. Roční zúčtování provede zaměstnavatel na základě žádosti zaměstnance. Předmětem ročního zúčtování je tedy úhrn všech zdanitelných příjmů za celý kalendářní rok zdaňovaných zálohovou daní. 

V rámci ročního zúčtování je možné využít také úlevy ve formě snížení základu daně. Jedná se o: 

• bezúplatná plnění (dary) – min. 1000 Kč nebo 2 % ze základu daně - sem patří i bezúplatné dárcovství krve nebo složek krve. Složkami krve se rozumí plazma nebo krevní destičky. Hodnota jednoho odběru je oceněna na 3.000 Kč. Dále je možné snížit základ daně při darování orgánu žijícím dárcem nebo darování krvetvorných buněk (kostní dřeně nebo kmenových buněk). Hodnota jednoho odběru je oceněna na 20.000 Kč. 
• úroky z úvěrů na financování bytových potřeb (ze stavebního spoření, hypotečního úvěru, z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem) do výše 150.000 Kč (případně do 300.000 Kč pro bytovou potřebu obstaranou před 1. 1.  2021.,
• příspěvek na penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření – max 24.000 Kč, přičemž platí, že jde o příspěvek placený zaměstnancem nad částku, z níž je poskytována státní podpora – tedy nad 12.000 Kč ročně,
• pojistné na soukromé životní pojištění hrazené zaměstnancem, do výše max 24.000 Kč ročně,
• členské příspěvky zaplacené odborové organizaci – max 3.000 Kč ročně
• úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Konsolidační balíček pak ruší právě možnost snížení daňového základu o členské příspěvky.

Pokud takto upravený základ daně nepřekročí 48násobek průměrné mzdy (pro letošní rok tedy 1.935.552 Kč), zaokrouhlí se na celé stokoruny dolů a vypočte se 15% daň. V případě vyšší ho základu se 15% daň vypočte z částky 1.935.552 Kč, a ze zbytku pak 23% daň, obě částky se sčtou a zaokrouhlí na koruny nahoru. Toto pravidlo tedy dozná změny a od příštího roku se 23% daní bude zdaňovat částka přesahující 36násobek průměrné mzdy.

Z takto vypočtené daňové povinnosti lze uplatnit veškeré slevy, jako na měsíční bázi, vždy však jen za to období, za které nárok trvá (tedy s výjimkou slevy na poplatníka – ta se uplatní v celoroční výši vždy). Kromě slev na dani, které je možné uplatňovat na měsíční bázi, je možné v ročním zúčtování uplatnit ještě slevu na manželku (manžela) ve výši až 24 840 Kč, pokud její (jeho) roční příjem nepřesáhl 68 000 Kč). Konsolidační balíček přidává ještě jednu podmínku pro uplatnění této slevy, a to pokud manžel (manželka) pečuje trvale od dítě do 3 let věku.

Další slevou, kterou je možné uplatnit na roční bázi, je sleva za umístění dítěte do předškolního zařízení – tzv. školkovné. Jedná se o slevu ve výši nákladů vynaložených rodičem na provoz předškolního zařízení do výše minimální mzdy za každé dítě. Do těchto nákladů se nezapočítávají náklady na stravu nebo nadstandardní aktivity pořádané předškolním zařízením, jako jsou organizované výlety, kroužky apod. Konsolidační balíček však počítá se zrušením této slevy.

Výše uvedené změny znamenají, že dojde ke snížení mezd zaměstnanců, což v době, kdy reálná hodnota mezd klesá, není dobrá zpráva. Dalším zásahem do příjmů zaměstnanců je také zavedení odvodu na nemocenské pojištění ve výši 0,6 % základu, což znamená zvýšení odvodu na sociální pojištění z dnešních 6,5 % na 7,1 %. Velkým zásahem je také zavedení dvou limitů pro odvody na sociální pojištění u dohod o provedení práce (v současné době se počítá s limitem osvobození příjmů do výše 25 % průměrné mzdy u jednoho zaměstnavatele a souhrnným příjmem do výše 40 % průměrné mzdy u všech zaměstnavatelů. Systém provádění je však stále nejasný, ukážou příští týdny, kam se situace posune.