Karolína Válková: Na preciznost je potřeba čas

Karolína Válková je naším dalším hostem nejnovějšího dílu našeho seriálu Očima zaměstnanců. Karolína působí v PKF APOGEO od roku 2023, kde zastává roli účetní se zaměřením na interní účetnictví celé skupiny. Karolína zodpovídá za zpracování interního účetnictví a jejím úkolem je zajišťovat přesnost, včasnost a správnost interních finančních dat.

Kájo, co tě přivedlo k internímu účetnictví? Byla to tvá vysněná práce nebo tě k tomu zavedly okolnosti?

Myslím si, že od dětství se vystřídá v hlavě člověka hned několik profesí spojených s otázku, čím chce být, ale až časem je možné přijít na to, co chceme vlastně dělat. Moment, kdy jsem se rozhodla, že být účetní je mou vysněnou prací nastal na střední škole díky předmětu účetnictví. Od základní školy jsem měla zálibu v číslech, a najednou se objevilo něco, kde čísla byla — a navíc mě to bavilo. Učili jsme se například výpočty stavu zásob, odpisy majetku, podíly zaměstnanců na manku, a vysněná práce byla na světě.

Jaký byl tvůj první den v PKF APOGEU? Pamatuješ si, jak probíhal?

Ano, svůj první den v PKF APOGEU si pamatuji. Kdo by na něj zapomněl? Obzvlášť když chcete přijít s předstihem, ale městská doprava vám tu radost překazí a přijdete pozdě. Bylo to sice jen o pět minut, ale z nervozity z prvního dne se rázem stala pořádná nervozita. Na úvod nás provedla kolegyně z HR a musím říct, že ze seznamovacího kolečka jsem si moc lidí nezapamatovala – přece jen nás je tu hodně. Naštěstí moji nejbližší kolegové, kteří také začínali, měli jména začínající na písmeno J, takže zapamatovat si Janičku, Janičku a Jirku bylo snadné.

Po úvodním představení následovalo seznámení s interní účtárnou, kde začala moje nová pracovní etapa.

Kdybys měla popsat, co přesně obnáší tvoje práce, co všechno za ní stojí a jak vypadá tvůj běžný den, co bys zmínila?

Nemohu říct, že každý můj den v práci je stejný. Vesměs zahrnuje zadávání, evidování a kontrolu účetních dokladů. Patří sem například evidování a účtování faktur přijatých, kontrola a účtování bankovních výpisů a občas pomoc s fakturami vydanými asistentkám. Během měsíce se také podílím na účtování pokladen a firemních karet nebo na daňových přiznáních.

Co moje práce obnáší a co za ní stojí? Určitě trpělivost, soustředění a komunikace – ta je klíčová zejména při získávání potřebných informací a podkladů od kolegů, a to jak z interní účtárny, tak napříč celou firmou.

Co tě na účetnictví nejvíc baví – je to práce s čísly, hledání souvislostí, nebo ten pocit, když vše perfektně sedí?

Dá se říct, že otázka je zároveň i odpovědí. S čísly pracuji ráda a baví mě trávit pracovní dobu přemýšlením. Účetnictví pro mě není jen o tom, že se něco naučím a pak to mechanicky používám, ale také o tom, že přemýšlím nad tím, co dělám.

Souvisí s tím i to, že nerada nechávám věci nedokončené – potřebuji, aby všechno perfektně sedělo. Zároveň jsem se ale v práci naučila, že na preciznost je potřeba čas.

Jaká byla tvoje první významná výzva po nástupu do PKF APOGEA?

Výzev jsem od svého nástupu měla mnoho – například naučit se pracovat s novým softwarem, zpracovávat cestovní příkazy, vypočítávat daň z přidané hodnoty a další úkoly. I když jsme se některé věci učili ve škole, tak máme určité předpisy a nechtěla jsem nic pokazit. Za jednu z nejvýznamnějších výzev však považuji možnost být součástí implementace nového softwaru a pomáhat kolegům při jeho spuštění na začátku roku.

Jak se tvůj pohled na účetnictví proměnil od tvých začátků až do dneška? Překvapilo tě něco, co sis na začátku nedokázala představit?

Můj pohled na účetnictví a jeho vnímání se měnilo především v komplexnosti a vědomostech. Na střední škole to mohu vnímat jako zájem o něco úžasného, ale učeno bylo vše zvlášť pořízení majetku, odpisy, zboží, faktury, časové rozlišení. S pokračujícím studiem se vše ucelovalo, rozšiřovalo a bylo odbornější. Zároveň jsem se dostávala od fakturace až k účetnictví, které rozhodně nejde vnímat jako příklady ze středoškolské učebnice.

Dlouho jsem měla respekt z vypracování výkazu k DPH. Až v PKF APOGEU jsem se k tomu poprvé dostala samostatně – a zjistila jsem, že ten strach byl úplně zbytečný.

Co bys poradila těm, kteří cítí, že by se chtěli vydat cestou financí? A je vůbec někdy ideální čas začít?

Ať přemýšlím, jak chci, nenapadá mě vhodnější čas než ten, kdy se rozhodneme, že chceme něco dělat, a začneme se o to zajímat. Rozhodně bych doporučila, aby si člověk o účetnictví nejprve něco zjistil a zkusil se v této oblasti vzdělat, než se do ní naplno pustí. Je to cesta neustálého učení. Pokud ale někdo cítí, že by se chtěl vydat cestou účetnictví, moje rada zní: směle a s úsměvem do toho! Je radost dělat to, co nás baví a co opravdu chceme dělat.

Jak se tvá práce mění v průběhu roku – jsou některé měsíce nejnáročnější, a které naopak volnější?
V průběhu roku se moje práce až moc výrazně nemění. Každý měsíc mě čeká takřka stejná práce. Nedá se říct, že máme nějaký měsíc volnější. Spíše tomu můžeme říkat konec měsíce, kdy nás „netlačí“ report ani DPH. Ovšem k práci, kterou děláme každý měsíc si můžeme přičíst daň z příjmu právnických osob, pro kterou se dělají podklady v první polovině roku. Dá se tedy říct, že máme pořád co dělat.

Jakým způsobem si udržuješ přehled o legislativních změnách a novinkách ve vašem oboru? Jakými způsoby se vzděláváš?

Nejjednodušší bylo získávání informací při škole. Za dobu studia proběhlo v účetnictví, ale i okolo něj plno změn. Co se člověk naučil v jednom roce, v druhém už platit nemuselo. Byť jsem získávala informace o novinkách ve škole, z některých předmětů jsme dostávali za úkol si číst paragrafy zákonů k daním a účetnictví. Takže od té doby ÚZ jsou nedílnou součástí mé knihovny. Ovšem k udržování si přehledu o novinkách používám spíše internet, online publikace, nežli bych obměnila knihovnu. V PKF APOGEU si velmi cením možnosti vzdělávání a toho, že kolegové vytvářejí školení pro ostatní, aby byly v obraze, ale také toho, že je s kolegy možné sdílet zkušenosti a informace.

Co tě ve tvé profesní dráze v PKF APOGEU nejvíce posunulo dál? 

Moji kolegové. Díky nim mohu dělat účetní činnosti, ke kterým jsem se doposud nedostala. Jako velký přínos a zároveň i výzvu, musím vyzdvihnout podílení se na „ladění“ nového software. Bylo velice zajímavé pomáhat a sledovat, co vše to obnáší, co vše se musí nastavit a kolik úsilí je zapotřebí, aby vše fungovalo tak, jak má.

Jak ve vašem týmu udržujete týmového ducha a co děláte pro to, abyste spolu efektivně spolupracovali?

Základem efektivní spolupráce je jednoznačně otevřená a pravidelná komunikace. Pokud chybí, vznikají zbytečná nedorozumění, chyby a zdržení, která všem přidělávají práci. Snažíme se proto mluvit spolu napřímo, sdílet informace včas a být si navzájem oporou.

Jakým způsobem si udržuješ balanc mezi prací a osobním životem, který ti pomůže si vyčistit hlavu od čísel?

V současné době mohu říct, že si spíše chodím vyčistit hlavu k číslům, tedy odpočinkem je pro mě jít do práce. V osobním životě dostavujeme novostavbu rodinného domu a k tomu ze štěněte se nám mezitím stal psí „puberťák“. Do práce chodím ráda. Tahle situace skvěle funguje jako způsob, jak si v práci odpočinout od osobního života. A musím podotknout, že to funguje i opačně.

Autor: Karolína Válková, Accountant