Průmysl tápe, zahraniční obchod přešlapuje, stavebnictví letí vpřed a inflace klesá

Nové informace z Českého statistického úřadu lze za prvních sedm dnů měsíce shrnout zhruba takto: Průmyslová produkce nepotvrdila starší pozitivní zprávy, přebytek zahraničního obchodu je pěkný, ale ne dost. Jen stavebnictví potvrzuje, že jeho kondice je mimořádně dobrá (všechna tato data jsou za srpen). Inflace v září podle předběžného odhadu výrazně poklesla. 

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Pavel Postl, Senior Partner PKF APOGEO.

„Asi největší zklamání přinesl analytikům český průmysl. V posledních měsících naznačoval zlepšování kondice, v podstatě ve všech významných segmentech se odvětví dařilo, ale srpen znamená přinejmenším mírné rozčarování. Zatím nemáme žádné vysvětlení některých dat z vnitřní struktury odvětví, takže na nějaké silnější závěry je zatím ještě příliš brzy “ komentoval nová čísla Pavel Postl.

Faktem nicméně je, že průmyslová produkce v srpnu meziročně reálně klesla o 1,3 procenta, přičemž oproti červenci byla nižší o 1,1 procenta. Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 5,5 procenta v běžných cenách.

„Poměrně zvláštní je, že největší podíl na snížení výkonu průmyslu měl pokles výroby počítačů a elektronických a optických přístrojů. Když se podíváme na situaci v zahraničním obchodě, tak ve stejném měsíci najdeme uvnitř údajů o exportu výpadek vývozu počítačů a elektronických a optických přístrojů v objemu devět miliard korun, což je na jeden měsíc skutečně velké číslo. V rámci segmentu je to meziroční změna mínus dvacet procent. Je tedy třeba vyčkat nových zpráv než vyslovíme nějaký výraznější závěr ze změny, která může mít řadu konkrétních vysvětlení,“ zdůraznil Pavel Postl. 

Graf 1: Index průmyslové produkce, bazický index, 100 = průměr roku 2021

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumysl-srpen-2025 

Zároveň však nelze přehlédnout, že k určitým poklesům došlo i u řady dalších průmyslových odvětví a meziroční pokles zakázek o 5,5 procenta ukazuje na příští potíže, přesto že stav zakázek je značně volatilní parametr.

Paradoxně dobrou zprávou pak je pokles průměrného evidenčního počtu zaměstnanců v průmyslu o 1,9 procenta meziročně. To naznačuje pokračování trendu růstu produktivity práce v sektoru.

Přes zmíněný výpadek exportu počítačů a příbuzných přístrojů dosáhl zahraniční obchod se zbožím v samotném srpnu přebytek 5,6 miliardy korun (jde o běžné ceny). Loni byl však ve stejném měsíci dvojnásobný. Tedy platí, že z hlediska příspěvku k růstu HDP působil negativně. Za celé období leden až srpen dosahuje kladné saldo 142,5 miliardy korun, to je o více než 14 miliard méně než loni.

Graf 2: Vývoj bilance zahraničního obchodu se zbožím (v miliardách korun, běžné ceny)

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/zahranicni-obchod-se-zbozim-srpen-2025 

Optimismus do dalších měsíců ale potvrzuje stavebnictví, jehož data bývají považována za důležitý signál konjunktury. Stavební produkce v srpnu meziročně vzrostla o 17,1 procenta, meziměsíčně byla vyšší o 2,3 procenta. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení vzrostla o 12,2 procenta.

„Stavebnictví pokračuje v letošním roce v prudkém růstu, přičemž i trend je skutečně vynikající. Ze zpětného pohledu se zdá, že relativně nedávné zmatky kolem digitalizace stavebního řízení ve skutečnosti neměly žádný výrazný podíl na celém sektoru, každopádně nikoliv v rozsahu, v jakém byly medializovány.  To je pak zvláště výrazně vidět v mezinárodním srovnání v Grafu 4, kde výkonnost českého stavebnictví významným způsobem překonává sousedy i průměr Evropské unie,“ poznamenal k tématu Pavel Postl.

Graf 3: Vývoj stavební produkce, bazický index, 100 = průměr roku 2021

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/stavebnictvi-srpen-2025 

Graf 4: Mezinárodní srovnání vývoje stavební produkce, bazické indexy, 100 = průměr roku 2021

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/stavebnictvi-srpen-2025 

Z dalších zpráv analytiky zaujala poměrně rychlá dezinflace, kterou jsme zaznamenali v září. Zatím se jedná o předběžné odhady, ale od chvíle, kdy ČSÚ začal tento typ údajů zveřejňovat, byl vždy následně potvrzen. Není proto proč předpokládat, že by tomu mělo být tentokrát jinak. Podle tohoto předběžného odhadu spotřebitelské ceny v září 2025 meziměsíčně klesly o 0,6 procenta a meziročně vzrostly o 2,3 procenta.

„To je silný vývoj, který samozřejmě nelze přehlédnout. Potvrzuje se, že po vzepětí inflace v polovině roku dochází k jejímu zatím soustavnému poklesu. Nemá smysl to nyní přeceňovat, už jsme s inflací v České republice zažili mnoho nepěkných překvapení, ale nesporně jde o pozitivní signál, který alespoň trochu vrací do hry úvahy o potenciální možnosti mírného poklesu sazeb České národní banky ještě v tomto roce. Že by k tomu došlo na nejbližším měnově-politickém zasedání v listopadu není pravděpodobné, ale prosincové jednání budeme sledovat skutečně velmi pečlivě,“ uzavřel Pavel Postl, Senior Partner PKF APOGEO s tím, že nejvýraznější zprávou z této oblasti je pokračující dlouhodobý pokles cen energií.