csen
21. 1. 2026

Jelikož s účinností od 1. 1. 2026 došlo ke změnám v uplatňování odpočtu výdajů na výzkum a vývoj, připravili jsme pro Vás článek, ve kterém uvádíme potřebné informace k uplatnění výdajů na výzkum a vývoj a také novinky, které jsou účinné od 1. 1. 2026. 

Výdaje na výzkum a vývoj mohou u některých daňových poplatníků tvořit poměrně velkou část jejich celkových nákladů a je tedy důležité upozornit na možnost uplatnění odpočtu nákladů na vědu a výzkum, který je v rámci zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v aktuálním znění (dále jen „ZDP“) zaveden. Jde o nepřímý nástroj na podporu inovací u daňových subjektů. 

Jelikož může být složité rozpoznat, kdy se jedná o výzkum a vývoj pro účely zákona a kdy nikoliv, je v rámci pokynu Ministerstva financí č. D-288 (dále jen „Pokyn“) vymezeno, co se pro účely tohoto zákona za výzkum a vývoj považuje, a to s odkazem na zákon o podpoře výzkumu. Pro účely ZDP se tak výzkumem rozumí základní či aplikovaný výzkum a vývojem je experimentální vývoj.

  • Základní výzkum = teoretická nebo experimentální práce prováděna zejména za účelem nových zjištění o principech jevů či pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na využití v praxi
  • Aplikovaný výzkum = teoretická a experimentální práce zaměřená na nové poznatky a dovednosti pro vývoj nových nebo významně zdokonalených výrobků, postupů či služeb
  • Experimentální vývoj = získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných poznatků a dovedností pro návrh nových či významně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. 

Pro odlišení výzkumu a vývoje od ostatních činností je důležitá přítomnost novosti a vyjasnění výzkumné či technické nejistoty

Mezi výdaje vynaložené na výzkum a vývoj se za splnění určitých podmínek zahrnují výdaje na experimentální či teoretické práce, projekční a konstrukční práce, výpočty, návrhy technologií nebo výrobu funkčního vzorku či prototypu produktu. Zároveň se stále musí jednat o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů a musí být evidovány odděleně od ostatních výdajů. Detailnější rozpis je uveden v rámci Pokynu. Naopak mezi takové výdaje nepatří výdaje, na které byla poskytnuta alespoň částečná podpora z veřejných zdrojů, licenční poplatky, výdaje na služby (s několika výjimkami) a výdaje na nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob, s výjimkou těch, které souvisí s realizací projektu a které jsou pořízeny od veřejné vysoké školy či výzkumné organizace.    

Daňový poplatník má zákonnou povinnost oznámit správci daně jeho záměr týkající se odečtení odpočtu na výzkum a vývoj od základu daně, a to za každý jednotlivý projekt zvlášť. Aby ovšem mohl být odpočet výdajů uplatněn, musí být splněny zákonné podmínky. 

  • Jednou z těchto podmínek je zpracování projektové dokumentace. Tato dokumentace musí kromě základních identifikačních údajů obsahovat především dobu řešení projektu, cíle projektu, předpokládané výdaje v jednotlivých letech a celkové předpokládané výdaje, jména a další údaje zúčastněných osob zajišťujících odborné řešení projektu, způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků, den schválení projektové dokumentace a jméno a podpis schvalovatele dokumentace. 
  • Druhou podmínkou je vedení oddělené evidence nákladů na výzkum a vývoj. Z vedeného účetnictví tak musí být tyto související náklady zřetelně a jednoznačně identifikovatelné. Tato evidence by měla být dostatečně přehledná a průkazná.

Výhodou využití tohoto nároku na odpočet je to, že náklady jsou jednak součástí nákladů zahrnutých do výsledku hospodaření, a tedy jsou považovány za daňově uznatelné náklady, ale současně se ještě částka těchto nákladů může odečíst od základu daně u poplatníka, jako tzv. „daňový odpočet“. Platí, že výše odpočtu se stanoví jako:

  • 100 % vynaložených výdajů na výzkum a vývoj, které nepřesahují úhrn výdajů vynaložených v předchozím období a
  • 110 % vynaložených výdajů na výzkum a vývoj přesahujících úhrn za předchozí období.

Uveďme si tedy příklad. V roce 2024 byly celkové výdaje na výzkum a vývoj v částce 1 000 000 Kč. V roce 2025 budou celkové výdaje na výzkum a vývoj 1 300 000 Kč. Odpočet v roce 2025 tedy bude 100 % z částky 1 000 000 Kč a 110 % z částky 300 000 Kč. Celková výše odpočtu v roce 2025 tak bude 1 330 000 Kč. Pokud není možné odpočet uplatnit v aktuálním zdaňovacím období, a to z důvodu nízkého základu daně nebo vypočtené daňové ztráty, lze tento odpočet uplatnit nejpozději ve třetím období následujícím po období, kdy tento odpočet vznikl.

Novinky účinné od 1. 1. 2026

Nově však s účinností od 1. 1. 2026 došlo ke změnám v oblasti zákonné úpravy odpočtu výdajů na výzkum a vývoj. Nové podmínky se budou vztahovat pouze na odpočty, které vzniknou po začátku účinnosti této novely. Na základě těchto změn se nově bude moct tento odpočet uplatnit až v 5 bezprostředně následujících obdobích. Nově také dochází k úpravě částky odpočtu, kdy se bude moci uplatnit 150 % výdajů vynaložených na výzkum a vývoj, a to u části, která nepřevyšuje limit pro použití zvýšené sazby odpočtu a 100 % z části výdajů, která převyšuje limit pro zvýšenou sazbu odpočtu. Limit pro zvýšenou sazbu odpočtu činí 50 000 000 Kč a bude se poměrně upravovat v závislosti na délce zdaňovacího období. Vzorec pro výpočet limitu je následující:

Poměr počtu dnů se zaokrouhlí na 4 desetinná místa a obdobím se rozumí zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání.

Nově se také zavedl pojem „odpočtový celek“, který je tvořen ovládající osobou a jí přímo či nepřímo ovládanými osobami. Pokud tak odpočet na výzkum a vývoj uplatňuje více poplatníků v rámci jednoho odpočtového celku, tak se výše uvedený limit 50 mil. Kč vztahuje na celý tento celek. 

Pokud se zabýváte činností, která by i jen teoreticky mohla naplňovat výše popsaný systém výzkumu a vývoje, doporučujeme Vám zapřemýšlet, zda by pro Vás nebylo výhodné nechat si zpracovat projektovou dokumentaci a využít tak výše zmíněný nárok na odpočet výdajů na výzkum a vývoj, který Vám na dani může ušetřit 21 % z vynaložených nákladů navíc, nad rámec běžných daňově uznatelných nákladů. V případě Vašeho zájmu Vám rádi pomůžeme s řešením této problematiky.

Uplatňujete odpočet na výzkum a vývoj po změnách od 1. 1. 2026? Kontaktujte nás, prověříme nárok a pomůžeme s dokumentací i evidencí.

Kontaktujte nás

Autor: Karolína Hricová - Junior Tax Consultant

Kontaktujte nás

Cookies

Náš web používá cookies. Díky tomu vám můžeme nabídnout uživatelský zážitek více efektivní. Souhlas k ukládání cookies udělíte kliknutím na políčko „Souhlasím".
Odmítnout