Veřejné finance pod tlakem: dluh Česka se blíží rizikové hranici

Neradostný výsledek hospodaření státu: V roce 2025 dosáhlo záporné saldo hospodaření sektoru vládních institucí 2,1 procenta hrubého domácího produktu. Je to mírně vyšší hodnota (o 0,1 procentního bodu) než v roce 2024. Výše celkového zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2025 úrovně 44,3 procenta HDP.

Je potřeba zdůraznit, že sektor vládních institucí není to stejné, jako „vláda“ nebo „stát“ a nelze ho zaměňovat se státním rozpočtem. Sektor vládních institucí (v národním účetnictví S.13) je jedním z pěti rezidentských sektorů, které tvoří národní hospodářství (těmi ostatními jsou nefinanční podniky, finanční instituce, domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem). Sektor vládních institucí se skládá ze sub-sektorů ústředních vládních institucí (ministerstva, armáda, veřejné vysoké školy, fakultní nemocnice nebo i Českou televizi), místních vládních institucí (krajské a obecní úřady, regionální školství a dobrovolné svazky obcí) a fondů sociálního zabezpečení (zdravotní pojišťovny). 

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF APOGEO.

„Je to již tradiční obraz, že obce a města se zdravotními pojišťovnami vylepšují hospodaření vlády. Rok 2025 nebyl výjimkou, nyní máme k dispozici již v podstatě konečný účet, který sice ještě musí projít notifikací evropské komise, ale tam může dojít k přesunům uvnitř systému, těžko ke změnám hlavních dat. Z pohledu makroekonomů je pro nás v dané době nejpodstatnějším číslem celkové zadlužení sektoru, a to k poslednímu prosinci loňského roku 3,786 bilionu korun,“ uvedl k nové zprávě ČSÚ Tomáš Pacovský. Připomenul, že většinou je zdůrazňován jen vládní dluh, který byl k dané chvíli o něco nižší. „Když ale hovoříme o zadlužení na jednoho občana nebo nějakém podobném příměru, měli bychom počítat výsledek právě z dluhu sektoru veřejných institucí, nikoliv z dluhu vlády,“ uvedl Pacovský.

Graf 1: Saldo hospodaření sektoru vládních institucí

Zdroj: Národní rozpočtová rada, online ZDE. 

Graf bohužel nezachycuje ještě čerstvá data za rok 2025, ale velmi dobře ilustruje vztah uvnitř sektoru, kdy vláda (šedá část sloupců) výrazně zhoršuje celkové hospodaření, naopak obce a města (modré části) ho vylepšují. „Samozřejmě se můžeme dlouze bavit o nastavení podmínek, především o rozpočtovém určení daní a celém systému financování měst a obcí. Není to tak jednoduché, že bychom řekli, že stát hospodaří špatně a obce a města naopak výborně,“ dodal Tomáš Pacovský.

„Vývoj dluhu sektoru veřejných institucí by měl v každém občanovi naší země vyvolávat obavy a myslím, že mohu říct, že jsme ve shodě s naprostou většinou českých analytiků a makroekonomů, když říkáme, že vývoj dluhu je na hraně bezpečného pásma. Co je horší, tuto hranici testujeme a pomalu překračujeme do oblasti skutečně mimořádně rizikové. Nejde o to, že by naše ekonomika a země nemohly utáhnout vyšší dluh, třeba 50 procent HDP. Problém je v tom, že od určité chvíle je dluh stále dražší a jeho financování začíná zatěžovat rozpočet na úkor například investic. Snadno se pak lze dostat do spirály velkých problémů, zvláště, když hospodářský růst vystřídají problémy a krizové situace,“ upozornil dále Tomáš Pacovský.

Graf 2: Meziroční relativní změna zadlužení a vlivu na tuto změnu

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/notifikace-deficitu-a-dluhu-vladnich-instituci-2025-prvni-notifikace-udaje-zaslane-eurostatu- 

Druhý graf ukazuje názorně, že představa „splacení“ dluhu, ať již státního nebo dluhu sektoru vládních institucí je nerealistická. Při tempu zadlužování, jaké je nastavené od roku 2020, se pouze jednou jedinkrát podařilo snížit podíl dluhu na HDP. „Letos vzroste tento podíl, pokud ještě nedojde k nějakým posunům v rozpočtu, zhruba o 1,5 procentního bodu na téměř 45 procent HDP. Horší je, že bez nějaké reálné perspektivy změny trendu,“ uvedl Tomáš Pacovský.