Kontakty
en cz /en
8. 10. 2026

Důkazní povinnost a její hranice při ochraně advokátního tajemství

Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. IV. ÚS 925/26 zdůraznil význam ochrany advokátního tajemství také v rámci daňového řízení. 

Pokud daňový subjekt uplatňuje náklady na právní služby jako daňově uznatelné výdaje, musí být samozřejmě schopen prokázat, že tyto služby skutečně souvisejí s jeho ekonomickou činností a splňují podmínky daňové uznatelnosti dle § 24/1 ZDP. Tato důkazní povinnost však podle Ústavního soudu nemůže vést k tomu, že by správce daně automaticky získal přístup k obsahu komunikace mezi klientem a advokátem nebo k samotným výsledkům poskytovaných právních služeb.

Správce daně proto nemůže pouze z důvodu ověření daňové uznatelnosti nákladu požadovat například kompletní právní stanoviska, konkrétní obsah právních rad nebo jinou dokumentaci zachycující podstatu právní práce advokáta, pokud by tím došlo k prolomení advokátního tajemství. Ochrana důvěrnosti vztahu mezi advokátem a klientem přitom není závislá na tom, jaké oblasti práva se poskytnuté poradenství týká.

Nález však současně neznamená, že by faktura za právní služby sama o sobě automaticky zakládala jejich daňovou uznatelnost. Daňový subjekt musí nadále doložit existenci, účel a souvislost nákladu se svou podnikatelskou činností. Rozhodující je především způsob dokazování. Ten by měl být nastaven tak, aby správce daně získal dostatek informací pro posouzení daňové relevance výdaje, aniž by současně docházelo k nepřiměřenému zásahu do advokátního tajemství.

V praxi proto může být vhodné prokazovat charakter poskytnutých služeb například obecnějším popisem jejich předmětu, rozsahem či časovým obdobím jejich poskytování, případně předložením dokumentů v anonymizované nebo začerněné podobě. Zvolený způsob však vždy závisí na okolnostech konkrétního případu.

Nález Ústavního soudu tak potvrzuje, že důkazní povinnost daňového subjektu má své ústavní limity. Správce daně může požadovat prokázání oprávněnosti uplatněného nákladu, nemůže však bez dalšího požadovat zpřístupnění důvěrného obsahu právního poradenství. V daňovém řízení je proto třeba hledat rovnováhu mezi oprávněnými požadavky správce daně na prokázání tvrzených skutečností a ochranou důvěrnosti vztahu mezi advokátem a jeho klientem.

Řešíte daňovou uznatelnost nákladů na právní služby nebo dokazování při daňové kontrole? Obraťte se na náš daňový tým, pomůžeme vám nastavit postup tak, aby obstál před správcem daně a zároveň chránil důvěrnost právního poradenství. 

Kontaktujte nás

Autor: David Švadlena - Tax Consultant

Kontaktujte nás

Cookies

Náš web používá cookies. Díky tomu vám můžeme nabídnout uživatelský zážitek více efektivní. Souhlas k ukládání cookies udělíte kliknutím na políčko „Souhlasím".
Odmítnout