Generální finanční ředitelství (GFŘ) se v rámci Koordinačního výboru ze dne 23. září 2026 vyjádřilo k problematice DPH při likvidaci majetku, ze kterého jsou následně získávány materiály, druhotné suroviny či náhradní díly určené k dalšímu prodeji. Závěry jsou důležité zejména pro společnosti zabývající se demolicemi, likvidací technologických zařízení, recyklací kovů nebo zpracováním odpadů.

Jednou z hlavních otázek bylo, zda se při likvidaci majetku jedná pouze o poskytnutí služby, nebo současně také o dodání zboží. Pokud likvidační společnost získá materiál, jehož hodnotu zohlední v ceně za likvidaci, může se jednat o dvě samostatná plnění podléhající DPH.

GFŘ rovněž zdůraznilo, že pokud se při stanovení základu daně vychází z ceny obvyklé, musí tato cena odpovídat hodnotě konkrétního plnění v okamžiku jeho uskutečnění. Případnou obvyklou cenu nelze následně libovolně měnit pouze na základě dohody smluvních stran. Důležitou otázkou je také použití režimu přenesení daňové povinnosti. GFŘ zdůraznilo, že samotná skutečnost, že je zboží určeno k likvidaci, automaticky neznamená, že se jedná o odpad či šrot podléhající tomuto režimu.

Rozhodující je skutečný charakter zboží a jeho zařazení do kombinované nomenklatury a přílohy č. 5 ZDPH v okamžiku dodání. Pokud je například prodán celý stroj určený k následné demontáži, nelze automaticky použít režim přenesené daňové povinnosti jen proto, že z něj bude získán kovový šrot. Při následném samostatném prodeji získaného šrotu však již mohou být podmínky pro použití tohoto režimu splněny. Každou transakci je proto nutné posuzovat samostatně.

GFŘ se rovněž zabývalo následným prodejem použitých náhradních dílů, například z autovraků. Potvrdilo, že při splnění zákonných podmínek dle § 90 ZDPH lze využít zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím, v němž se DPH odvádí pouze z obchodní přirážky, tedy z rozdílu mezi prodejní a pořizovací cenou. Pořizovací cenu dílů lze přitom stanovit odečtením očekávaného výnosu z prodeje šrotu od pořizovací ceny vraku. Zároveň však odmítlo možnost převádět případnou zápornou bilanci přirážek do následujících zdaňovacích období.

Stanovisko GFŘ na základě Koordinačního výboru potvrzuje, že pro správné uplatnění DPH je rozhodující skutečný obsah transakce, nikoliv pouze její smluvní označení. Podstatné je zejména to, jaké zboží je dodáváno, v jakém stavu a kdy k jeho dodání dochází. Od těchto skutečností se odvíjí posouzení počtu zdanitelných plnění, stanovení základu daně i volba správného režimu DPH.

Pokud se vás uvedená problematika týká nebo si nejste jisti správným uplatněním DPH při likvidaci a následném prodeji zboží, neváhejte se na nás obrátit. Rádi vám pomůžeme s posouzením konkrétní situace a nastavením správného daňového postupu.

Kontaktujte nás