csen
9/26/2023

Když Miroslav Kalousek v září roku 2009 komentoval balíček opatření na snížení schodku státního rozpočtu, řekl: „To nejlepší, co můžeme pro Českou republiku udělat, je ho s úctou a pokorou "podpořit a držet hubu“…“

Uběhlo 14 let a politickou scénou cloumají emoce podobného rázu. Premiér Petr Fiala představil 11.5.2023 – symbolicky „za pět minut dvanáct“ - ozdravný plán pro veřejné finance pod názvem Česko ve formě.  

Důvodů je několik:

Zadlužování země roste – za první čtvrtletí letošního roku se schodek státního rozpočtu propadl až k 200 mld Kč, což je meziročně nejhorší výsledek za posledních 15 let, předčil dokonce i schodek roku 2021, kdy se země potýkala s pandemií covidu. V květnu pak dosáhl výše 271 mld Kč. V červnu se sice snížil na 215 mld, ale to lze přičíst zřejmě hlavně přísunu peněz z evropských fondů. 

HDP klesl – dokonce podle Eurostatu je ČR jedinou zemí, u které došlo k poklesu hrubého domácího produktu ve srovnání s jeho výší k 31.12.2019. A i když ve druhém čtvrtletí mírně vzrostl,  meziročně – tedy ve srovnání s daty druhého čtvrtletí 2022 - HDP zaznamenal opět nepatrný pokles (o 0,4 %). Stále se potýkáme s vysokou inflací – odhady pro letošní rok se pohybují mezi 11 a 12 %.

Schodek důchodového systému se zvyšuje. O důchodové reformě – tedy spíše o potřebě důchodové reformy – se hovoří už dobře dvě desítky let. Náš důchodový systém je průběžný, což zjednodušeně znamená, že lidé, kteří pracují, ať už jako zaměstnanci nebo OSVČ, financují penze současných důchodců. Problémem ale je, že se zvyšuje průměrná délka dožití a stoupá tak počet lidí, kteří ze systému čerpají. Opět zjednodušeně – zatímco v roce 2002 na jednoho důchodce pracovaly tři osoby, při stávajícím vývoji by v roce 2050 na jednoho důchodce připadal jeden pracující člověk, což je samozřejmě nemyslitelné.

Je jasné, že úsporné balíčky jsou běžnou součástí vládních opatření, protože čas od času je třeba „proškrtat“ státní rozpočet, zvláště když roste státní dluh. Je třeba zajistit reálnou možnost země tento dluh splácet – v opačném případě by nastal totální kolaps ekonomiky. Proto tedy opět „konsolidační balíček“. Podle slov premiéra by měl uspořit během dvou let až 150 mld Kč. 

Představení balíčku však vybudilo bouřlivé emoce.

Vláda původně připravila legislativní znění v průběhu června a balíček putoval do sněmovny k projednání. Cílem bylo, aby veškerá opatření vstoupila v platnost od 1.1.2024. Představení balíčku však vybudilo bouřlivé emoce. Opozice přišla s nesmiřitelnou kritikou a při projednávání ve sněmovně se objevily obstrukce. Odboráři dokonce mluvili o možnosti generální stávky. 

Je tedy pravdou, že léto bylo opravdu horké – nejen vzhledem k teplotám, ale také s ohledem na atmosféru, která provázela politickou scénu. Členové kabinetu ve svých prohlášeních vyjadřovali ochotu jednat a vysvětlovat, už menší ochotu něco měnit. Následovala setkání s představiteli odborů i zaměstnavatelů, ale také s představiteli měst a obcí a dalšími. Bylo jasné, že vláda bude muset z některých svých opatření slevit, nebo docela ustoupit. Kabinet tedy na svém zasedání dne 23.8.2023 přijal úpravy balíčku.

Oproti původním opatřením se vláda rozhodla zachovat do určité míry daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů, zachová osvobození od daně z příjmů včelařů ve stávajícím rozsahu, upraví přerozdělování daní z nemovitostí a hazardu, sníží nově zaváděné sazby spotřebních daní u elektronických cigaret, naproti tomu zvýší tempo růstu spotřební daně z lihu.

Původní návrh balíčku měnil 63 zákonů – jednalo se hlavně o rušení výjimek a některá zjednodušení, zejména v oblasti DPH, ale oblastí úprav bylo hodně. Po prvních jednáních se některé plánované změny zrušily, jiné se přidaly… Asi není důležité, kolik změn nakonec projde a kolika zákonů se dotknou, ale je dobré mít rámcový obrázek. 

Rozsáhlé změny v oblasti daní

Daň z nemovitostí

Podle stávajícího návrhu nejrozsáhlejší úpravy postihují oblast daní. Daň z nemovitostí by měla vzrůst na 180 %, ale oproti původnímu návrhu by celá měla zůstat obcím. Obce by pak mohly zavést místní koeficient 0,5 pro daň ze zemědělských pozemků (polí, sadů, luk a zahrad), aby tak eliminovaly navýšení daně u těchto nemovitostí. 

Daň z “neřestí”

Velmi kontroverzní téma je zvýšení spotřební daně z „neřestí“ – tedy cigaret, alkoholu a hazardu. Spotřební daň z lihu by se měla zvýšit postupně v následujících třech letech až o 25 %, daň z tabáku v následujících čtyřech letech také o cca 25 %, u alternativních nikotinových produktů (elektronických cigaret a nikotinových sáčků) plánuje vláda také navýšení daně v následujících čtyřech letech, přitom jen plánované navýšení pro příští rok představuje 120 – 180 %, dokonce bez ohledu na obsah nikotinu. A to přesto, že připravovaná směrnice EU, na kterou se vláda odvolává, předpokládá navýšení spotřební daně pouze o 20 – 40 %. Prezident komory elektronického vapování Robert Hrdlička vyjádřil názor, že lidé takto razantní navýšení nepřijmou a budou hledat jiné cesty a nakupovat v zahraničí, takže se vládě nepodaří vybrat touto cestou předpokládaných 800 mil Kč.

Balíček počítá se zvýšením zdanění hazardních her – druhá sazba vzroste z 23 % na 30 % a zvýší se daň za herní automaty o cca 46 %. Současně by se měl snížit limit pro osvobození příjmů z tombol a hazardních her ze současného 1 mil na pouhých 50 000 Kč.

Naproti tomu se v balíčku neobjevilo zdanění tzv. tichých vín, kterou navrhovala Národní ekonomická rada vlády (NERV). Tady totiž vláda narazila na tvrdý odpor vinařů, kteří argumentovali nulovou sazbou i v okolních zemích s tím, že v případě takovéto zdanění by jejich vína nebyla schopná konkurence.

Daň z příjmu právnických osob

S dalšími změnami se počítá i v oblasti daní z příjmů – daň z příjmů právnických osob by se měla zvýšit ze stávajících 19 % na 21 %. Koalice argumentovala tím, že ČR patří k zemím s podprůměrným zdaněním – průměrné zdanění v zemích EU se pohybuje okolo 22 %. Z daňově uznatelných nákladů by pak mělo vypadnout právě „tiché víno“, které firmy často používají jako reklamní dárek pro své obchodní partnery. Oproti tomu by z daňových výnosů měl vypadnout nerealizovaný kurzový zisk. Velkou změnou je také zavedení možnosti pro firmy, které mají většinu operací v cizích měnách, vést účetnictví právě v konkrétní cizí měně (EUR, USD, GPB).

Daň z příjmu fyzických osob

Také v oblasti daně z příjmů fyzických osob přináší balíček několik významných změn – měla by se snížit hranice pro 23% daň, kterou jsou dnes zdaňovány příjmy přesahující měsíčně 161.296 Kč, a to o jednu čtvrtinu. Počítá se s vyškrtnutím položky za členské příspěvky odborům z položek snižujících základ daně. Původní návrh zrušení slevy na manželku byl nahrazen omezením možnosti uplatnění této slevy pouze na manžela nebo manželku pečující o dítě do tří let, zruší se sleva za umístění dítěte (tzv. „školkovné“) a sleva na studenta. Vláda původně chtěla zrušit daňové osvobození všech nepeněžních benefitů, ale tady se setkala s velkým odporem. Nakonec upravila svůj návrh na zrušení osvobození od daně u nadlimitních stravenek a omezení celkové výše vybraných nepeněžních benefitů – ty by měly být osvobozené od daně do výše poloviny průměrné mzdy.

Další změny se chystají v oblasti odvodů. Vláda plánuje znovu zavést nemocenské pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 % - zvýší se tak odvod zaměstnance na sociální pojištění ze stávajících 6,5 % na 7,1 %. Také u živnostníků by mělo dojít ke zvýšení odvodů - zvýší se minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění z 25 % na 40 % průměrné mzdy, a vyměřovací základ pro odvody by se měl zvýšit ze současných 50 % základu daně na 55 %.

V oblasti zaměstnávání se také připravují změny zákoníku práce, zejména s ohledem na zavedení institutu práce na dálku, ale hlavně u dohod o provedení práce, kde by se měla projevit opatření směrnice EU ve smyslu větších sociálních jistot těchto pracovníků. Původní návrh představoval registrační systém, který by významným způsobem zvýšil zejména administrativní zátěž zaměstnavatelů, vláda od něj tedy na nátlak zaměstnavatelů ustoupila a nové znění teď připravuje MPSV.

Daň z přidané hodnoty

Velkými změnami by měla projít daň z přidané hodnoty. Místo současných tří sazeb budou nadále jen dvě – 21 % a 12 %. V důvodové zprávě k balíčku se uvádí, že opatření povede k vyšší efektivnosti a transparentnosti systému DPH, omezení příležitostí k daňové optimalizaci a v neposlední řadě k odstranění absurdit jako například v případě aplikace tří různých sazeb DPH u točeného piva. Paradoxně však právě pivo zkonzumované v rámci oběda v restauraci podraží, protože bude přesunuto do sazby 21 %. Podobně přesunutím ze stávajících 15 % do 21 % dojde ke zvýšení ceny například u kadeřnických a holičských služeb, služeb autorů a umělců, sběru, přepravy a skládkování komunálního odpadu, oprav obuvi, kožených výrobků a kol, úklidových prací a palivového dřeva. Balíček přináší i pozitivní změnu – díky přesunu některého zboží a služeb ze stávajících 15 % do 12 %  – například potravin bez nápojů, zdravotnických pomůcek, staveb pro bydlení, dětských autosedaček a pohřebních služeb - by mohlo dojít k jejich zlevnění. Na druhou stranu si pohorší například léky, bezlepkové výrobky, noviny a časopisy, veřejná doprava, stravovací a ubytovací služby, vodné a stočné, teplo a vstupenky na kulturu a sport (divadlo, kino, koncerty), které se přesunou ze stávajících 10 % do 12 %. Nově se také zavádí sazba 0 %, která se však bude vztahovat pouze na knihy, včetně těch elektronických.

Zdražení dálniční známky

Další změna čeká dálniční známku – ze současných 1500 Kč se navýší na 2300 Kč. Je pravdou, že cena dálniční známky se už deset let neměnila. Naopak měsíční dálniční známka zlevní na 430 Kč a desetidenní na 270 Kč. Ministerstvo dopravy plánuje i zavedení jednodenní dálniční známky za 200 Kč. Nové ceny budou platné od března 2024. Současné zvýhodnění ve výši 50 % u vozidel poháněných zemním plynem nebo bio metanem se nemění, hybridní vozidla s kombinovaným množstvím emisí do 50 g CO2/km, která dosud jsou zcela osvobozena, budou platit 25 % sazby. Osvobození od poplatku tak zůstává zachováno pouze pro bezemisní vozidla na elektrický pohon nebo vodík. Návrh obsahuje také zavedení valorizace, a to s účinností od roku 2025.

Státní podpora u stavebního spoření

Vláda původně chtěla zrušit státní podporu u stavebního spoření, nakonec dojde pouze k jejímu snížení na polovinu, tedy na max 1000 Kč ročně, a to i pro starší smlouvy. Tato státní podpora byla zavedena v roce 1993 a činila až 4500 Kč ročně. Od té doby pak až do roku 2011 postupně klesala na současnou úroveň – tedy max 2000 Kč ročně. V roce 2013 byl na stole záměr, že státní podporu získá jen ten, kdo použije prostředky stavebního spoření na financování vlastního bydlení, a to i s pomocí úvěru od stavební spořitelny. Ten však nakonec zapadl díky předčasným volbám.

Změny státních výdajů

S balíčkem jsou spojeny i další změny, a to v oblasti státních výdajů. Připravují se změny podmínek vyplácení podpory v nezaměstnanosti, zejména s ohledem na dlouhodobě nízkou nezaměstnanost. Stát chce zpřísnit podmínky pro lidi, kteří se na úřad práce vrací opakovaně. Pokud nezaměstnaný vyčerpá jen část podpůrčí doby a začne pracovat, již po třech měsících má nárok opět na plnou podpůrčí dobu. Pokud nezaměstnaný vyčerpá celou podpůrčí dobu, má nárok na novou podpůrčí dobu po odpracování šesti měsíců. Nově to bude šest a devět měsíců. Naproti tomu lidé, kteří přijdou na úřad práce z důvodu reorganizace, a bylo jim vyplaceno odstupné, získávají nárok na podporu až po uplynutí tolika měsíců, kolik jim bylo vyplaceno na odstupném. Nově by měli mít nárok již od prvního měsíce. V důvodové zprávě se uvádí, že odstupné zůstane jako finanční satisfakce zaměstnanci, který ztratil zaměstnání bez svého zavinění. 

Zvýšení rodičovského příspěvku

Dalším opatřením je podle vlády podpora rodin – změny v oblasti rodičovské dovolené. Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku. Ten nyní činí 300.000 Kč (450.000 Kč u vícerčat) a je možné si jej rozložit až na 4 roky. Nově bude výše rodičovského příspěvku 350.000 Kč (525.000 Kč u vícerčat), ale doba jeho čerpání se zkrátí na maximálně 3 roky. Bohužel vláda počítá s platností těchto pravidel pouze u dětí narozených až v roce 2024.

Kromě výše zmíněných opatření a změn zákonů vláda chystá další škrty v oblasti státních výdajů a omezení dotací. Tyto škrty by měly pokrýt až polovinu plánovaných úspor. Největší škrty dotací se dotknou průmyslu a obchodu (20 mld Kč), cca o polovinu méně se bude škrtat v zemědělství (10,2 mld Kč). Ale ani ostatním rezortům se škrty v řádech jednotek miliard nevyhnou. Vláda také odsouhlasila pokles platů ve veřejném sektoru o 2 %, což se týká i bezpečnostních sborů. Ušetřeni by měli být pouze pedagogičtí pracovníci.

Schválení opatření je pouze začátek

Je však otázkou, co bude dál, protože je jasné, že schválením všech opatření to nekončí, ale spíše začíná. Pokud by se měla historie opakovat, může být ještě docela horko, i když teplotami venku to rozhodně nebude. Úsporné balíčky byly vždy v Česku doprovázené politickými bouřemi – do roka od schválení úsporných balíčků padla vláda Václava Klause i Petra Nečase, a nakonec jen o pár měsíců později i vláda Vladimíra Špidly. Houpe se tedy židle pod současnou vládou? A jaká vláda přijde po ní?

To vše ukáží příští týdny nebo měsíce. Balíček prošel druhým čtením a čeká ho závěrečné schvalování. To  by mělo proběhnout koncem září. Už dnes je jasné, že jednoduché to opět nebude, očekávají se obstrukce poslanců z řad opozice. Samotné druhé čtení trvalo více než 17 hodin a opozice přihlásila na 80 pozměňovacích návrhů. Ve třetím čtení se tak bude muset jednat o každém návrhu samostatně. 

Je pravdou, že vládní koalice má ve sněmovně většinu, ale opozice se jen tak nevzdá. Stále hlasitěji se také ozývají z jejich řad požadavky na předčasné volby. Podle posledních průzkumů pouze 2 % obyvatel vládě zcela důvěřují a dalších 23 % vyjadřuje podporu – to je rekordně nízké číslo. Na druhé straně významně vzrostla nedůvěra – vládě rozhodně nedůvěřuje celých 38 %, nedůvěru vyjadřuje dalších 35 %. 

Jsou škrty to správné řešení?

I když připustím, že škrty jsou potřeba, je otázkou, zda předkládané opatření je tím správným řešením. V době, kdy vývoj ekonomiky není zcela uspokojivý, by se spíše nabízela opatření k její podpoře. Předpokládané navýšení příjmů počítá se stávající nebo vyšší spotřebou, to je však velmi sporné. Obchodníci hlásí pokles tržeb v maloobchodě – lidé omezují své nákupy, protože díky inflaci došlo k nárůstu spotřebitelských cen. Přesto, že se mzdy meziročně zvýšily o 7,7 %, reálná mzda klesla o 3,7 %. Navíc k jejímu meziročnímu poklesu došlo už posedmé v řadě. Dopady balíčku lidem dále sníží nominální hodnotu příjmu, nedá se tedy předpokládat, že by se spotřeba zvýšila a tak generovala vyšší příjmy do rozpočtu.

Samozřejmě, škrty vždy bolí a málokdy se shodneme na tom, které škrty jsou správné, a které ne. Také je jasné – pokud „nešlápneme na brzdu“ v oblasti zadlužování, může se stát, že bychom ten rozjetý vlak také už nemuseli zastavit. Ale pokud na tu brzdu dupneme příliš razantně, je možné, že následky budou podobně nepříjemné.

 

Author: Jana Hajdová - Payroll & HR Outsourcing Manager

Contact us

By submitting, you agree to the .

Cookies

Our website uses cookies. This allows us to offer you a more efficient user experience. You agree to the storage of cookies by clicking on the 'I agree' box.
You can refuse consent here.