Blind trust v praxi: oddělení majetku od moci a jeho právní limity

Blind trust, v češtině označovaný jako „slepý svěřenský fond“, slouží zejména v zahraničí jako respektovaný a účinný nástroj k eliminaci potenciálních střetů zájmů u osob ve veřejných funkcích. V minulosti tento mechanismus využili například američtí prezidenti Barack Obama a Donald Trump nebo bývalá britská premiérka Theresa May.

Hlavním důvodem pro zřízení slepého trustu je vedle oddělené a efektivní správy jmění především snaha zabránit střetu zájmů u veřejně činných osob, politiků a dalších vrcholově politicky exponovaných osob. Podstatou blind trustu je právní uspořádání, v rámci kterého je jmění vyčleněno či převedeno do správy svěřenského správce (trustee/fiduciary) a osoba ve veřejné funkci nemá průběžnou kontrolu ani vliv na to, jak je majetek obhospodařován a jak jsou například investována jednotlivá aktiva.

Jak blind trust funguje

Nezávislá správa majetku
Svěřenský správce (trustee/fiduciary) má při správě majetku plnou diskreci – rozhoduje zcela samostatně a bez pokynů. Jmění spravuje nezávisle, aniž by byl vázán instrukcemi zřizovatele či obmyšlených osob.

Omezený vliv zřizovatele a obmyšlených
Zřizovatel ani obmyšlení nemají žádný vliv na konkrétní strukturu portfolia ani na jednotlivá investiční či správní rozhodnutí. Nemohou určovat, jak přesně bude majetek spravován, a nejsou zapojeni do každodenního rozhodování správce.

Odstínění osoby ve veřejné funkci od majetku
Oddělením vlastnictví jmění – jeho vyčleněním do správy od původního vlastníka – se minimalizuje riziko, že osoba ve veřejné funkci využije své postavení k osobnímu prospěchu. Typickým příkladem by bylo prosazování legislativy zvýhodňující konkrétní odvětví, v němž má daná osoba své majetkové těžiště.

Slepý fond je proto charakteristický nezávislostí na konkrétní osobě a její faktickou nemožností majetek ve fondu ovládat. Osoba ve veřejné funkci tak nemůže skrze své obchodní nebo investiční zájmy ovlivňovat správce ani protektora, a v zásadě ani nemá detailní informace o tom, v jakých konkrétních aktivech je majetek uložen. Blind trust může být odvolatelný nebo neodvolatelný; u neodvolatelného trustu již po jeho vzniku nelze podmínky měnit.

Blind trust v českém právním prostředí

V českém právním řádu blind trust není výslovně definován. Vhodnou strukturou svěřenského fondu, případně nadačního fondu inspirovaného anglosaským právem, je však možné se tomuto konceptu velmi přiblížit – za cenu toho, že zakladatel sám dobrovolně omezí svá práva nad rámec zákona a sníží svůj vliv na ovládání majetku či na požitky z jeho správy.

Problémem je, že česká právní úprava blind trusty spíše komplikuje. Občanský zákoník zakotvuje, že zakladatel má právo dohledu, včetně možnosti jmenovat či odvolat správce, a tím si ponechává přímý i nepřímý vliv na svěřenský fond. Podle zákona o skutečných majitelích se navíc zakladatel/zřizovatel fondu považuje za jednoho ze skutečných majitelů. To vše limituje možnost vytvořit „čistý“ blind trust podle zahraničních vzorů.

Příklad řešení střetu zájmů u Andreje Babiše

V případě Andreje Babiše, v době popisované situace pravděpodobného budoucího premiéra, vše nasvědčuje tomu, že se sám nestal zakladatelem či zřizovatelem fondu a že fond bude pravděpodobně zřízen v zahraničí. Tímto krokem se zároveň řeší právní nejistota pramenící z české legislativy, která, právě kvůli zmíněným právům zakladatele a pravidlům o skutečných majitelích, zřízení blind trustu v pravém slova smyslu značně ztěžuje.

Konkrétní parametry a vnitřní nastavení Babišova fondu nejsou veřejně známé a je pravděpodobné, že známé ani nikdy nebudou. Z dostupných informací ale vyplývá, že Babiš přistoupil k řešení střetu zájmů ještě obezřetněji než například Barack Obama (u nějž některé zdroje uvádějí, že o investice pečovali jím pověření správci v rámci blind trustu) nebo Donald Trump (kde podle zdrojů spravovali jmění rodiny Trump jeho potomci). V těchto případech tedy nešlo o blind trust v pravém slova smyslu, přesto šlo o řešení, která byla považována za dostatečně respektovaná.

Limity právních nástrojů a lidský rozměr

Z lidského pohledu lze konstatovat, že každý, kdo se kvůli výkonu veřejné funkce vzdá kontroly nad firmou budovanou desítky let, si zaslouží jistou míru respektu, bez ohledu na osobní (ne)sympatie.

Současně je nutné připustit, že „ďábel se může skrývat v detailu“. Mohou existovat různé „záchranné brzdy“, rozvazovací podmínky, schémata závazků, pokyny či ujednání s odloženými účinky nebo jiné nástroje, jejichž cílem je případné navrácení vlivu, a to i v případě neodvolatelných trustů.

Na druhé straně neustálé remcání a spekulace pochybovačů nemají úplně pevnou oporu ani v odborném pohledu. Právní nástroje a možnosti, jak řešit střet zájmů, jsou jednoduše omezené, a je proto potřeba vycházet z toho, jaké mechanismy současné právo reálně umožňuje.

Řešíte nastavení svěřenského nebo nadačního fondu, mezigenerační předání majetku či minimalizaci střetu zájmů? Rádi vám pomůžeme se zorientovat v možnostech, zvolit vhodnou strukturu s ohledem na legislativu i vaše cíle a provede vás celým procesem od návrhu až po realizaci.

Kontaktujte nás