HDP vzrostlo loni o 2,5 %

Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu vzrostl hrubý domácí produkt České republiky v roce 2025 oproti předchozímu roku o 2,5 %. V posledním čtvrtletí 2025 nicméně dynamika hospodářství mírně zpomalila, když ekonomika meziročně vzrostla (4. čtvrtletí oproti 4. čtvrtletí 2024) o 2,4 %. Mezičtvrtletně dosáhl růst 0,5 %.

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF APOGEO.

„Růst dosažený v posledním čtvrtletí roku 2025 je trochu pomalejší, než jsme čekali. Na druhou stranu jde zatím o předběžný odhad a obvyklé je, že pokud ho statistici při sérii upřesňování upravují, tak to bývá daleko častěji nahoru. Tedy i my očekáváme, že po revizích se zveřejněné číslo přiblíží o dvě nebo tři desetiny k našemu odhadu. Každopádně i tak je údaj o celoročním růstu výkonu ekonomiky velmi dobrý, v evropském kontextu patříme v současnosti mezi špičku. Do roku 2026 tedy vstupuje česká ekonomika ve velmi dobré kondici,“ uvedl Pacovský.

 
Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/predbezny-odhad-hdp-4-ctvrtleti-2025 

Co se týká struktury růstu, zatím zveřejněné údaje odpovídají skutečnosti, že jde o předběžný odhad. To znamená, že není možné ještě dělat hlubší závěry. Z pohledu posledního čtvrtletí 2025 je jasné, že růst byl podpořen domácí spotřebou a velmi mírně také pozitivní bilanci zahraničního obchodu, negativně naopak působily investice, tedy změna tvorby hrubého kapitálu. Problém s nízkými, nebo přesněji řečeno s rychle se měnícím prostředím investic, pokračuje už z minula a jde v podstatě o dědictví kovidových let. „Tvorba hrubého kapitálu je kategorie, kde se asi nejvíce projevují i dnes dopady pandemie a celkového rozkolísání hospodářského systému v letech 2020 až 2024. Tam jsme hned v prvních obdobích prošli fázemi prudkého ochlazení investiční aktivity, které byly vyměněny naopak fázemi až chaotického zrychlení. Matematicky to mělo a zprostředkovaně stále má dopad do výpočtů meziročních dat, z hlediska investičních cyklů to vyvolalo nejasnosti a zmatky,“ uvedl Tomáš Pacovský s tím, že bude ještě nějakou dobu trvat, než se tato data zcela usadí. 

„Jako negativní fakt můžeme brát, že pokračuje zaostávání průmyslu za ostatními odvětvími a jeho přínos do tvorby hrubé přidané hodnoty je chabý. Odvětvově táhly i na konci roku růst ekonomiky služby, doprava, stavebnictví, přičemž přínos průmyslu byl relativně malý. Nicméně, a to je pozitivní pohled na stejnou věc, když se podíváme na vývojový trend, tak průmysl zjevně překonal nejhorší období a nyní sice pomalu, přesto zřetelně, nabírá na síle,“ zhodnotil vývoj Pacovský.

Samozřejmě více než statistická data samotná je důležité, zda ta mají nějaký okamžitý a reálný dopad na skutečné ekonomické subjekty, například na malé a střední podniky. „Nemyslím, že bychom mohli hovořit o jakémsi okamžitém dopadu, přece jen jsou to údaje, které nám popisují minulost. Takže nám umožňují tuto minulost lépe pochopit a vyhodnotit. Nicméně přece jenom mohou podnikatelé vyvodit z toho, co zveřejnil Český statistický úřad určité závěry. Ten hlavní asi je, že naprosto není důvod propadat panice, že není důvod dále hovořit o krizi, protože krize je zjevně za námi. Čeká nás vcelku dobrý rok 2026, kde není třeba pochybovat o pokračování sice mírné, ale přece jen zjevné konjunktury. Kdo je připraven, ten může letos skutečně dobře vydělat. V současnosti by podnikatelé a podniky měli kriticky analyticky vyhodnotit vývoj svých finančních dat v minulém roce oproti roku 2024 a podívat se pečlivě na ty důvody, které u nich vedly k odlišným trendům oproti celkovému vývoji ekonomiky.  A to myslím jak v pozitivním, tak i v negativním smyslu slova. Je dobré vědět o chybách i silných stránkách,“ poznamenal Pacovský.

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/konjunkturalni-pruzkumy-ledna-2026 

Zároveň však Tomáš Pacovský upozorňuje i na některé trendy ukázané daty konjunkturálních průzkumů, které mohou být problematické. „Například v posledních dvou měsících klesá důvěra spotřebitelů v příští ekonomický vývoj. Tento údaj také zveřejňuje Český statistický úřad na základě šetření nálad dvou skupin obyvatel – spotřebitelů a podnikatelské veřejnosti. Jde sice jenom o sofistikovaný výzkum veřejného mínění, ale samozřejmě trendy dokáže ukazovat vcelku přesně. A zde čelíme skutečnosti, že zatímco indikátor důvěry podnikatelů se v lednu tohoto roku mírně zvýšil o 0,6 bodu na hodnotu 98,6, indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 108,2 bodu,“ zmínil Pacovský.

Zde je nutné dodat, že hladina sto je průměrem hodnot posledních pěti let, takže formuluje jakýsi „obvyklý stav“. Pokud je hodnota indexu nad 100, je skupina optimističtější než běžně. A naopak. „Těžko říct, co vede spotřebitelskou veřejnost k poklesu nálad. Možná je to důsledek celkové politické nejistoty a neukotvenosti, kterou sledujeme v povolebním období. Bude nicméně lépe nedělat zatím větší závěry a vyčkat na další vývoj křivek konjunkturálních nálad,“ dodal Pacovský.

Český statistický úřad zveřejnil také výsledky výběrového šetření pracovních sil. Podle metodiky používané v tomto výzkumu vzrostl podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivním, to znamená k součtu zaměstnaných a nezaměstnaných, v prosinci meziročně o 0,5 procentního bodu na hodnotu 3,2 %. Míra nezaměstnanosti mužů dosáhla 2,8 %, u žen 3,8 %. Důležité je nezaměňovat tato čísla za data publikovaná Českou správou sociálního zabezpečení a MPSV ČR, neboť jde o dvě metodiky, které sice ukazují obdobné trendy, ale konkrétní údaje jsou odlišné. 

„V minulosti záměny těchto údajů vedly k některým poněkud matoucím závěrům, proto považujeme za důležité pravidelně odlišnost metodik zdůraznit,“ poznamenal k tomuto tématu Tomáš Pacovský a dodal: „Je zjevné, že došlo k mírnému růstu nezaměstnanosti, což ukazují obě datové řady. Na druhé straně ale nevidíme žádné náznaky toho, že by se mělo jednat o vývoj, který by vedl k nějakému zásadnějšímu zmírnění napětí na trhu práce. Naopak signály z podniků ukazují, že nedostatek pracovních sil především se střední a vyšší kvalifikací pokračuje a nijak se nezmírnil. V této souvislosti je také dobré zmínit, že i když statistiky společnosti CRIF o počtu úpadků ukazují za loňský rok dlouhodobě nejvyšší údaje, počty nově založených subjektů byly vyšší a jde spíše o pročištění rejstříků od společností, které měly dlouhodobé potíže nebo byla jejich činnost utlumená než o důkaz nějakých hospodářských problémů,“ uzavřel k tomuto tématu Pacovský.

Společnost PKF APOGEO zveřejnila na začátku ledna tohoto roku svoji čtvrtletní makroekonomickou predikci zaměřenou především na vývoj ekonomiky v roce 2026 (ZDE). K jejím hlavním závěrům patří odhad růstu HDP pro letošek na hladině až 2,8 % (mírně optimističtější oproti většině pracovišť), mírný pokles inflace na 2,2 % a lehké posílení koruny (ve srovnání se závěrem roku 2025), tedy až zcela k hladině 24 korun za euro. 

„I když se naše odhady týkající se HDP v posledním čtvrtletí loňského roku zatím trochu rozcházejí s novými údaji Českého statistického úřadu, to samo o sobě nijak nemění předpoklady pro letošek. Navíc jsme přesvědčeni, že po zveřejnění upřesněných dat se údaje ČSÚ a naše sblíží. Avšak, a to vidíme jako stále vážnější problém, v mezidobí byl zveřejněn návrh státního rozpočtu na rok 2026 a schodek, který v něm vidíme, formálně ve výši 310 miliard korun, fakticky ve výši 350 miliard korun, navíc ze strukturálního pohledu ještě vyšší, může negativně změnit poměry na finančních trzích. Je příliš brzy dělat závěry, navíc rozpočet bude teprve projednáván, ale určitě budeme sledovat napjatě vývoj na trhu se státními dluhopisy a cenu, za kterou si vláda bude půjčovat. Odhadnout, jak investoři na tuto změnu fiskálního směřování státu zareagují je prakticky nemožné. Pokud ale bude reakce výrazněji negativní, vytvoří to na českou ekonomiku tlak, což sníží manévrovací prostor pro novou vládu,“ řekl k tomu na závěr Tomáš Pacovský.