Průmysl, stavebnictví i zahraniční obchod za jedna

Výsledky průmyslu, stavebnictví i zahraničního obchodu za prosinec bychom při použití standardního školního systému označili za výborné. Průmyslová produkce meziročně v posledním měsíci loňského roku ve stálých cenách vzrostla o 3,8 procenta, stavebnictví o 5,3 procenta a přebytek zahraničního obchodu dosáhnul 14,8 miliardy korun.

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Pavel Postl, Senior Partner PKF APOGEO.

„Jsou to samá kvalitní čísla. Samozřejmě v každém odvětví můžeme najít nějaké rizikové faktory, ale to je normální stav. Celkově lze říct, že česká hospodářská odvětví zakončila loňský rok ve výborné formě. Což zvláště vynikne při srovnání s naším okolím a s našimi hlavními obchodními partnery a konkurenty,“ uvedl k tomu Pavel Postl.

Podle jeho slov jsou samozřejmě důležité i další údaje, především meziměsíční srovnání. Průmysl v prosinci ve srovnání s listopadem posílil (reálně po eliminaci inflace) o 0,4 procenta, stavební produkce vzrostla o 1,7 procenta. U zahraničního obchodu je možné doplnit, že prosincový přebytek byl (zde jde o běžné ceny) o 7,1 miliardy vyšší než v prosinci 2024.

„Ve všech případech se potvrdily pozitivní trendy. Asi nejpodstatnější je to v případě průmyslu, kde se meziročně snížil počet pracovníků o 1,2 procenta a vidíme zde tedy výrazný růst produktivity práce,“ dodal Postl.

Graf 1: Průmyslová produkce, meziroční indexy

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumysl-prosinec-2025 

V prvním grafu za zvláštní pozornost stojí červená křivka, která ukazuje trend průmyslové produkce ve stálých cenách po očištění od vlivu počtu pracovních dnů. „Zhruba od poloviny loňského roku vidíme soustavné oživování průmyslu, které má velmi příznivou dynamiku. Pokud bychom se podívali na vývoj zaknihovaných zakázek, tak v prosinci najdeme meziroční růst o skoro 25 procent. Zakázky jsou sledovány v běžných cenách, ale v daném případě je meziroční cenový posun naprosto nepodstatný. Samozřejmě nové zakázky jsou volatilní veličina. Hrají zde roli mnohé faktory, které vedou ke kolísání tohoto čísla, prosincový údaj je až nepřirozeně vysoký. Ale i kdybychom vzali průměr od října do konce roku, je to skoro deset procent. To je hodně svižné tempo,“ poznamenal Pavel Postl.

Za celý rok 2025 vzrostla průmyslová produkce o 1,5 procenta, ve čtvrtém čtvrtletí to bylo o 3,5 procenta. Tato čísla jsou vztažena vždy ke stejnému období roku 2024, tedy v prvním případě k celému roku, ve druhém ke 4Q. „Samozřejmě je otázkou, nakolik dokáže odvětví tento úspěch opakovat, ale zatím nevidíme důvod, proč by přinejmenším první pololetí nemělo být velmi úspěšné. Navíc se bude porovnávat s prvním pololetím 2025, kdy data nebyla ještě tak dobrá, jako v závěru roku. Bude tedy snadnější je překonat. Každopádně přes všechny teorie o deindustrializaci a o krizi domácího průmyslu, které často slyšíme v médiích i ve veřejných debatách, můžeme s klidem hovořit o tom, že tento hospodářský sektor zažívá spíše nadějně úspěšné časy,“ zmínil Pavel Postl.

Graf 2: Stavební produkce, meziroční indexy

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/stavebnictvi-prosinec-2025 

Výsledky stavební produkce jsou tradičně složitěji interpretovatelné, protože jde o odvětví náchylné k sezónnosti, a i při jejím zohlednění pak často dochází k výkyvům z řady různých důvodů, především povětrnostních. „Nicméně lze říct, že stavebnictví zakončilo rok velmi dobře, a především že celých dvanáct měsíců znamenalo vysloveně úspěšné období. Data za poslední měsíce již byla ovlivněna skutečností, že právě v závěrečném období roku 2024 nastal vcelku prudký růst odvětví, takže se projevila vyšší základna výpočtů,“ poznamenal Pavel Postl s tím, že v tomto případě je podstatnější celoroční údaj o stavební produkci, která ve srovnatelných cenách a po sezónním očištění vzrostla o 9,3 procenta.

„Je třeba se podívat na příslušné grafy a údaje, pak vidíme, že základna roku 2024 byla dosti chabá. Přesto ale číslo 9,3 procenta hovoří samo za sebe a asi není třeba ho nijak zásadně komentovat,“ zmínil dále Pavel Postl, Senior Partner PKF APOGEO.

Co se zahraničního obchodu týká, nepřispěl nakonec vcelku nijak k celoročnímu růstu HDP, protože celkový výsledek obchodní bilance se zbožím byl sice výrazně kladný, nicméně lehce nižší než v roce 2024. Přesto lze říct, že vzhledem k okolnostem a zmatené situaci na zahraničních trzích, ke stagnaci hlavních partnerských ekonomik a také k silné koruně, dosáhl zahraniční obchod výborného výsledku.

Samotná prosincová čísla jsou zajímavá, ale důležitý je především celoroční závěr. Za rok 2025 dosáhla obchodní bilance přebytek 216,5 miliardy korun (při exportu 4,783 bilionu a importu 4,566 bilionu korun). Přebytek meziročně klesl o čtyři miliardy. To bylo dáno mírně vyšším růstem importů před exporty. Od začátku roku 2025 vzrostl meziročně vývoz o 2,6 procenta a dovoz o 2,8 procenta.

„V každém případě je to mimořádný úspěch a podle mého bychom měli před českými exportéry doslova smeknout, neboť prokázali, dodávám, že znovu, to není poprvé, neskutečnou schopnost uplatnit své produkty na zahraničních trzích. A tentokrát musím dodat, že přes pro ně nepříznivé posilování koruny. Mají velkou zásluhu na tom, že naše ekonomika vstupuje do dalšího roku velmi stabilní a robustní,“ uvedl k tomu Pavel Postl.

Graf 3: Bilance zahraničního obchodu se zbožím

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/zahranicni-obchod-se-zbozim-prosinec-2025 

Graf ukazuje výraznou odlišnost mezi bilancí se státy mimo Evropskou unii a s členskými zeměmi Unie. Tradičně z mimoevropské oblasti přicházejí primárně suroviny a polotovary, do Unie exportujeme převážně (avšak nikoliv pouze) meziprodukty a finální produkci. „Jako po celou dobu existence samostatné České republiky, je zde stále jasně vidět klíčový úkol české ekonomické diplomacie, totiž otevírání dveří na mimoevropské trhy. Je třeba si uvědomit, že export zboží z České republiky dosáhl v roce 2025 objemu téměř 4,8 bilionu korun. Když to porovnáme s hodnotou HDP, která byla loni o něco nižší než 9 bilionů korun, vidíme jasně ten naprosto nezpochybnitelný přínos vývozu pro životní úroveň v ČR,“ uzavřel téma Pavel Postl.