Návrat podnikatelského optimismu? Uvidíme

Březnový konjunkturální průzkum Českého statistického úřadu přinesl známky návratu podnikatelů i spotřebitelů na optimistickou vlnu. Avšak až další data potvrdí, zda šlo jen o výkyv nebo o skutečný trend.

Souhrnný indikátor důvěry (tak zvaný indikátor ekonomického sentimentu) se v březnu meziměsíčně zvýšil o jeden bod na hodnotu 102,1. Relativně výjimečně ohlásily stejný směr obě složky ukazatele, když indikátor důvěry podnikatelů se mírně zvýšil o 0,6 bodu na hodnotu 100,4 a indikátor důvěry spotřebitelů vzrostl o 2,8 bodu na hodnotu 110,4. Konjunkturální průzkumy jsou relativně sofistikované výzkumy veřejného mínění, nejde o tradiční statistická data. Výhodou je ale přísná metodika a existence pomocných parametrů, kterými respondenti situaci porovnávají. Data jsou udávána v bodech, přičemž hladina 100 je dána dlouhodobým průměrem údajů (v současnosti 2003-2025). Jestliže je tedy údaj vyšší než sto, skupina je optimističtější co do výhledu pro následující měsíce, než jak bylo obvyklé v předchozích více než dvaceti letech.

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Pavel Postl, Senior Partner PKF APOGEO.

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/konjunkturalni-pruzkumy-brezen-2026 

„Březnová data byla sbírána na počátku měsíce, zjednodušeně můžeme říct, že sběr probíhá od prvního do zhruba 15. dne daného měsíce. Nesporně tedy již reflektují útoky Spojených států a Izraele na Írán, které započaly v sobotu 28. února. Zároveň ale pouze částečně pokrývají mimořádné komplikace, se kterými se tato kampaň potýká, především íránské odvetné akce proti zemím Perského zálivu a uzavření Hormuzského průlivu. Lze předpokládat, že část respondentů již byla v době formulace odpovědí s problémy konfrontována, část odpovídala ještě v době, kdy existoval předpoklad relativně hladkého průběhu této vojenské akce,“ poznamenal k novým číslům Pavel Postl. Právě proto, že tentokrát byl průzkum takto zasažen mimořádným vnějším prvkem, nechce analytický tým PKF APOGEO formulovat z údajů jednoznačné závěry. „Je zřejmé, že bez externího zásahu celkově optimismus české společnosti, a to podnikatelů i spotřebitelů, poměrně dlouhodobě roste. Konjunkturální průzkumy jsou ze svého principu volatilní, nicméně trend je zřejmý a ostatně odpovídá i makroekonomickým a odvětvovým datům. Roste HDP, podle upřesněných údajů to bylo v roce 2025 o 2,6 procenta, což je i v evropském srovnání velmi dobré číslo, roste také průmysl, stavebnictví, stále se velmi dobře vyvíjí i maloobchodní obrat, takže optimismus je namístě. Uvidíme však, jak se do dubnových údajů promítnou rostoucí ceny pohonných hmot a celkově komplikace v ekonomické oblasti, které se vzhledem k vývoji situace zdají být nevyhnutelné,“ dodal Pavel Postl.

Faktem každopádně je, že poslední data o odvětvovém vývoji české ekonomiky jsou pozitivní. Maloobchodní obrat měřený tržbami se v lednu reálně (po eliminaci vlivu inflace) zvýšil meziročně o pět procent a ve srovnání s prosincem 2025 o jedno procento. „To je poměrně masivní růst, který ukazuje velmi optimistický trend. Samozřejmě je potřeba vyčkat na potvrzení tohoto směřování v dalších měsících. Hodně napínavé to bude v době, kdy se začnou objevovat březnová čísla, která budeme znát za dva měsíce, protože v nich se již mohou projevit dopady války a cenového růstu. Je docela dobře možné, že spotřebitelé na tuto dovezenou nejistotu zareagují snížením poptávky. Bylo by to naprosto logické chování. Podobná válečná dobrodružství, i když relativně daleko od nás, ekonomice obvykle škodí,“ dodal Pavel Postl.

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/maloobchod-leden-2026 

Pokud se na grafu podíváme na průběh červené křivky, která vyznačuje trend, tak je zřejmý prudký růst v roce 2024, který však těžil z nízké předchozí základny. Rok 2025 se již porovnával s dobrými čísly za rok 2024 a je tedy velmi cenný, přičemž v závěru roku a nyní na začátku nového můžeme sledovat mírnou akceleraci čísel.

Průmyslová produkce v lednu meziročně reálně vzrostla o 2,8 procenta. Meziměsíčně byla sice nižší o 2,6 procenta, ale to je po prosincových finiších se zakázkami vcelku běžné. Důležitější totiž je, že hodnota nových zakázek, která je ale měřena v absolutních datech a obsahuje tedy i inflační složku, meziročně vzrostla o 9,8 procenta. „Průmysl vstoupil do nového roku ve velmi dobré formě a znovu potvrdil to, co opakujeme již delší dobu: Tvrzení o probíhající deindustrializaci naší ekonomiky jsou povětšinou přehnaná a nemají oporu v číslech,“ uvedl důrazně Pavel Postl.

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumysl-leden-2026 

V trendové křivce, která je i v tomto případě červená, můžeme v příslušném grafu sledovat sice zpomalení růstu v závěru předchozího a v začátku tohoto roku, nicméně to je dáno skutečně mimořádnými výkony druhého a třetího čtvrtletí 2025. „Znovu se ale musíme ptát, co se stane v dalších měsících, jak bude průmysl ovlivněn válkou s Íránem. Každý den pokračování konfliktu zvyšuje pravděpodobnost, že se projeví škody na české ekonomice a je dost možné, že právě průmysl toto americké válečné dobrodružství poškodí nejvíce. Právě zde se, lidově řečeno, bude lámat chleba a zde se rozhodne, nakolik negativně celý spor ovlivní českou ekonomiku a v důsledku také životní úroveň v zemi,“ dodal Postl.

Lednové údaje za stavebnictví byly ovlivněny počasím, které odvětví letos příliš nepřálo. „Obecně platí, že každý teplotní stupeň dolů znamená ve stavebnictví technologická omezení, která se mohou promítnout do celkových dat o stavební produkci. Takže z meziročního poklesu o 1,5 procenta a meziměsíčního o 0,8 procenta nemá smysl dělat nějaké zásadní závěry. Navíc stavebnictví je oproti průmyslu tradičně více volatilní a tato čísla jsou v daném odvětví spíše malá. Prostě to, co je v průmyslu skok, je zde jen mírný posun, který je dán dynamikou odvětví.“ doplnil Pavel Postl, Senior Partner PKF APOGEO.