Přístup k údajům vedeným v evidenci skutečných majitelů pravděpodobně čeká další významná úprava. Počítá s ní novela, kterou má na svém příštím zasedání projednat vláda. Podle navrhované změny by Ministerstvo spravedlnosti umožnilo nahlížet do evidence pouze osobám, které doloží takzvaný oprávněný zájem. Každou žádost by přitom ministerstvo posuzovalo individuálně.

Veřejnost by se standardně dostala pouze k aktuálním údajům. Přístup k historickým datům by zůstal vyhrazen užšímu okruhu subjektů, například povinným osobám podle AML zákona. Evidence skutečných majitelů je veřejný registr, který obsahuje údaje o fyzických osobách, jež právnické osoby nebo svěřenské fondy fakticky ovládají, případně z nich mají prospěch. Jejím smyslem je především zvýšení transparentnosti vlastnických struktur a omezení rizika zneužívání právnických osob k praní špinavých peněz nebo daňovým únikům.

Do evidence mají přístup zejména úřady, soudy, banky, notáři a další povinné osoby podle AML zákona. V minulosti však měla k části údajů přístup také široká veřejnost. Data byla dostupná na internetu bez registrace a prakticky kdokoli si mohl dohledat například jméno skutečného majitele, jeho podíl ve společnosti nebo jeho postavení. Na rizika spojená s takto širokým přístupem k osobním údajům upozornil Soudní dvůr EU už ve svých rozhodnutích z roku 2022. Ministerstvo spravedlnosti následně evidenci pro veřejnost uzavřelo až v prosinci 2025, a to v reakci na judikaturu českých soudů. V řadě jiných států Evropské unie přitom byla rozhodnutí Soudního dvora EU zohledněna dříve a podobné evidence již veřejně přístupné nejsou.

V České republice bylo do té doby možné bezplatně zjistit nejen skutečného majitele konkrétní společnosti, ale v kombinaci s dalšími veřejně dostupnými zdroji také nahlížet do hospodářských výsledků, marží nebo zisků firem, například u konkurentů či osob z blízkého okolí. Autoři návrhu v předkládací zprávě uvádějí, že zavedení přístupu veřejnosti na základě prokázání oprávněného zájmu je motivováno ochranou osobních údajů a soukromí skutečných majitelů. Ministerstvo spravedlnosti k tomu doplňuje, že cílem návrhu není veřejnosti přístup k údajům zcela omezit, ale podmínit jej existencí důvodů, které zásah do soukromí odůvodňují.

Návrh však vyvolává i kritiku. Podle některých hlasů může novela zkomplikovat práci novinářům, neziskovým organizacím nebo akademikům. Po připomínkovém řízení se totiž okruh možných žadatelů zúžil zejména na osoby zabývající se prevencí praní špinavých peněz. Z návrhu naopak vypadlo ustanovení, podle kterého mohly oprávněný zájem prokázat také osoby usilující o předcházení korupci, střetu zájmů nebo o transparentní výkon veřejné správy.

Navrhovaná úprava tak v zásadě odpovídá přístupu, který je v této oblasti běžný i v jiných zemích Evropské unie. Zároveň reaguje na českou i evropskou judikaturu týkající se ochrany citlivých osobních údajů. Nízká míra ochrany soukromí a osobních údajů je přitom dlouhodobě předmětem kritiky nejen ze strany tuzemských subjektů, ale také zahraničních investorů.

Otázka ochrany osobních údajů se navíc netýká pouze evidence skutečných majitelů. U podnikajících fyzických osob i osob působících ve statutárních či jiných funkcích ve společnostech je řada údajů veřejně dostupná také v obchodním rejstříku. S tím se pojí zvýšené riziko jejich zneužití, například pro katalogové podvody, nekalé konkurenční praktiky, cílené obtěžování, krádeže identity, podvodné jednání v kombinaci s katastrem nemovitostí, stalking nebo obchodování s osobními daty. V dohledné době by proto měl být připraven také další návrh, který by měl ochranu těchto údajů posílit.

Potřebujete posoudit, jak se změny v evidenci skutečných majitelů dotknou vaší společnosti, svěřenského fondu nebo compliance procesů? Obraťte se na nás, pomůžeme vám s nastavením povinností i související dokumentace. 

Kontaktujte nás