Finanční správa prostřednictvím šéfa daňové kontroly Generálního finančního ředitelství Jiřího Žežulky avizovala, že se bude více zaměřovat na holdingové struktury, které mohly být vytvořeny uměle a jejichž hlavním účelem byla pouze daňová optimalizace.

Holdingy přitom v praxi vznikají z řady legitimních důvodů. Typicky slouží ke zvýšení bezpečnosti podnikatelské struktury, omezení rizik, oddělení různých podnikatelských aktivit a ochraně majetku vlastníků. Významnou roli mají také při expanzi na zahraniční trhy, zavádění zaměstnaneckých akciových programů, například ESOP, mezigeneračním předání rodinných firem, vstupu investorů včetně venture kapitálu nebo při oddělení nových projektů od již zavedeného byznysu.

Zodpovědné nastavení podnikatelské struktury tak není pouze otázkou plnění povinností řádného hospodáře. V řadě případů jde především o ochranu oprávněných zájmů podnikatele, jeho majetku i dlouhodobé stability podnikání. Při budování a provozu holdingových struktur může zároveň docházet ke zcela legálnímu dosažení významných daňových výhod. Problém však nastává ve chvíli, kdy správce daně začne tvrdit, že holding vznikl uměle a jediným, případně převažujícím motivem jeho vytvoření bylo získání daňové výhody. Z toho důvodu mohou být následně doměřeny například srážkové daně v rámci dividendových toků.

V takové situaci musí daňové orgány prokázat, že právě získání daňového benefitu bylo jediným nebo převažujícím jednání daňového subjektu. O tom, zda bude konkrétní holdingová struktura považována za legální transakci, nebo naopak za umělé optimalizační schéma bez skutečné ekonomické funkce, budou rozhodovat podstatné detaily.

Klíčové bude zejména to, zda daňová výhoda byla převažujícím cílem, nebo pouze vedlejším efektem transakce, která měla obhajitelný právní, ekonomický či jiný relevantní důvod. V praxi je proto vhodné vyvarovat se například situací, kdy finanční prostředky holdingem pouze formálně „protékají“. Takové nastavení může ohrozit postavení holdingu jako skutečného vlastníka příjmu.

Ačkoli se při vytváření holdingůz právního pohledu běžně uplatňuje princip oddělení provozních rizik od majetku, tedy snaha omezit obchodní vztahy holdingu navenek, čerstvý judikát 10 Afs 57/2026–48 naznačuje, že právě pasivní holdingy mohou mít do budoucna složitější pozici. Jde zejména o struktury, které nesou minimální riziko a jejich činnost spočívá fakticky pouze v držbě a správě majetku. U takových společností může být náročnější prokázat, že existují i jiné důvody jejich fungování než dosažení daňové výhody. Daňový subjekt by proto měl být připraven doložit nejen materiální a personální zajištění holdingové společnosti, ale také její skutečnou a relevantní roli ve skupině.

Pomoci mohou například smlouvy o poskytování vnitroskupinových služeb, správně nastavené převodní ceny, zápisy z valných hromad a další dokumentace potvrzující ekonomickou logiku fungování holdingu. Neméně důležitý je také celkový pohled na skupinu a případné faktické změny na úrovni vlastníků, včetně zapojení nástupnické generace nebo manažerů. Zásadní význam má kvalitně připravená transakční dokumentace a takzvaný defence file, tedy soubor dokumentů prokazujících důvodnost, oprávněnost, ekonomické opodstatnění a cenu konkrétní transakce. Pro případ sporů mezi společníky nebo v rodině je zároveň vhodné smluvně zachytit vize, cíle a strategii holdingu, dceřiných společností i akcionářů, například formou akcionářských dohod, dohod mezi společníky nebo jiných praktických dokumentů. I ty mohou dokreslit celkovou koncepci fungování struktury a pomoci prokázat důvody její existence.

Aktuální zaměření finanční správy přitom není pouze českým fenoménem. Jde o součást širšího mezinárodního trendu, jehož cílem je boj proti daňovým únikům a přesouvání zisků mezi jurisdikcemi. Finanční úřady v různých zemích standardně posuzují holdingové společnosti optikou pravidel takzvané economic substance. Zkoumají tedy, zda má společnost v dané zemi skutečnou podnikatelskou přítomnost, nebo zda jde pouze o formální schránku bez reálné funkce.

Pokud ekonomická substance chybí, může být ohroženo využití výhod plynoucích z dohod o zamezení dvojího zdanění. Holding pak může být posouzen jako průtokový subjekt, což může vést k daňovým komplikacím například u dividend, úroků, management fees, licenčních poplatků nebo jiných finančních toků. Podobná pravidla se dnes běžně uplatňují například na Kypru, Maltě, ve Velké Británii nebo ve Švýcarsku, kde je zajištění ekonomické substance standardní součástí daňového a právního nastavení holdingových struktur.

Pokud jste holding vybudovali již před několika lety a dodnes z něj čerpáte plnění nebo výhody, je vhodné zpozornět. Promlčecí lhůta se totiž odvíjí od daňového tvrzení a splnění podmínek pro nárok na daňovou výhodu se posuzuje podle právní úpravy účinné ke dni tohoto daňového tvrzení.

Rádi vám pomůžeme s revizí holdingové struktury i realizovaných transakcí. Připravíme defence file, doplníme transakční dokumentaci a pomůžeme posoudit, zda je vaše struktura obhajitelná i z pohledu aktuální praxe finanční správy.

Kontaktujte nás