Mezi časté důvody pro zakládání společností v zahraničí patří zvýšení bezpečnosti podnikatelské struktury, správa investic, držba podílů, oddělení různých aktivit, ochrana majetku nebo potřeba vytvořit mezinárodní holding v tzv. „bezpečném přístavu“ – tedy jurisdikci se stabilním právním prostředím a vysokou mírou předvídatelnosti práva.

Holdingové struktury se zahraničními prvky mají zároveň významnou roli při expanzi na zahraniční trhy, zavádění zaměstnaneckých akcií (ESOP), mezigeneračním předávání velkých rodinných firem nebo při vstupu investorů, včetně venture kapitálu. Umožňují také jednoduše oddělit nové projekty od zavedeného byznysu a chránit oprávněné zájmy podnikatele. Problematické jsou naopak uměle vytvořené holdingové struktury založené pouze za účelem daňové optimalizace.

Volba konkrétní země by proto neměla být prvním krokem. Funkční řešení musí vycházet z reálného obchodního záměru a současně respektovat právní, daňové i regulatorní požadavky dotčených jurisdikcí. Vhodnou variantu lze určit až po vyhodnocení plánované činnosti, cílových trhů, struktury zákazníků a dodavatelů, očekávaných finančních toků, požadavků investorů a potřeb spojených s bankovními službami. To platí nejen v případě tzv. offshore společnosti – obvykle firmy založené v jurisdikci s příznivým korporátním, administrativním nebo daňovým prostředím, která podstatnou část své činnosti vykonává v jurisdikci, v níž má registrované sídlo. Rozhodující vždy zůstává legitimní účel struktury, její transparentnost a řádné plnění všech souvisejících povinností.

Sídlo vs. place of effective management + economic substance

Samotný zápis společnosti v zahraničním rejstříku ještě automaticky neznamená, že její příjmy budou zdaňovány pouze v dané zemi. Aby mohla být společnost považována za daňového rezidenta a zdaňovat příjmy v příslušné jurisdikci, musí být schopna doložit skutečnou a významnou ekonomickou přítomnost v zemi, tedy ekonomickou substanci. Pokud substance chybí, může být ohroženo využití výhod vyplývajících z dohod o zamezení dvojího zdanění. Současně hrozí, že holding bude posouzen jako tzv. průtokový subjekt, což může způsobit daňové komplikace u dividend, úroků, management fees a případně také licenčních poplatků.

Při posuzování substance se v praxi sleduje především to, zda jsou klíčová rozhodnutí týkající se fungování společnosti skutečně přijímána v dané jurisdikci a zda jsou řádně dokumentována. Důležitou roli mají také pravidelné schůze orgánů konané fyzicky v zemi rezidence a systematická archivace zápisů, usnesení a dalších firemních dokumentů vedených v sídle společnosti. Podstatná bývá rovněž dostupnost prostor v zemi rezidenství, nezřídka s požadavkem na vlastní prostory nebo prostory určené k výlučnému užívání.

Kritickým prvkem jsou také ředitelé zahraniční společnosti z hlediska rezidenství a kvalifikace. Alespoň jeden ředitel by měl být kvalifikovaným daňovým rezidentem a současně schopným činit autonomní rozhodnutí. Posuzuje se rovněž zaměstnání a funkce u třetích stran ve skupině, včetně zaměstnání místního zaměstnance, jeho registrace u sociálního pojištění a vedení mzdové evidence. Mezi další sledované oblasti patří místní bankovní účet, standardy výkaznictví, tedy příprava a ověření účetních závěrek či audit, a také skutečná „kontaktnost“ společnosti. Nejde tedy pouze o formální „registered office“, ale také o weby, telefonní linky nebo identifikaci domén.

Neschopnost zajistit a dlouhodobě udržovat dostatečnou ekonomickou substanci může mít pro zahraniční společnost vážné důsledky. Může například dojít ke ztrátě daňové rezidence, pokud nebude prokazatelně doloženo řízení a vedení v dané zemi. Hrozit mohou rovněž srážkové daně, případně sankce a pokuty ze strany místních autorit. Počítat je třeba také s možným omezením bankovních služeb – banky mohou odmítnout otevření účtu nebo ukončit již existující vztah. Společnosti bez dostatečné substance navíc mohou čelit vyšší pravděpodobnosti daňové kontroly, častějším auditům, přehodnocování daňových závazků nebo případným právním sporům.

Dodržování principů ekonomické substance je proto důležité nejen pro využití daňových výhod, ale také pro stabilní a bezpečné fungování společnosti.

Nízká sazba daně není jediným kritériem

Při volbě jurisdikce je potřeba hodnotit širší soubor faktorů. Vedle daňového režimu je důležitá také reputace země, rating jurisdikce, stabilita a transparentnost právního prostředí, existence smluv o zamezení dvojího zdanění a smluv o výměně vzájemných informací, požadavky na účetnictví, audit a reporting, stejně jako rozsah související administrativní zátěže či zveřejňovaných informací.

Významnou roli hraje rovněž dostupnost bankovních a platebních služeb. Otevření firemního účtu bývá v praxi často náročnější než samotné založení společnosti. Banky prověřují skutečné majitele, původ finančních prostředků, obchodní model, očekávané transakce i vazby na jednotlivé země.

Založením společnosti celý proces nekončí

Zahraniční společnost vždy vyžaduje průběžnou korporátní, účetní a administrativní správu. Je potřeba podávat daňová přiznání, účetní výkazy a další povinná hlášení, obnovovat sídlo a případné licence, aktualizovat údaje o skutečných majitelích, sledovat změny místní legislativy a nastavit i dodržovat pravidla transferpricingu.

Právě následné provozní náklady a související povinnosti bývají při počátečním rozhodování často podceňovány. Dlouhodobě funkční struktura proto musí být nejen právně správně nastavena, ale zároveň ekonomicky odpovídat rozsahu plánovaného podnikání.

Potřebujete poradit? Ozvěte se nám, rádi vám pomůžeme.

Kontaktujte nás