Oznámení o osvobozených příjmech

Poplatníci daně z příjmů fyzických osob mají od roku 2015 oznamovací povinnost, která se týká osvobozených příjmů. Příjmy, které podléhají oznamovací povinnosti jsou takové, které jsou dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) osvobozeny a jsou vyšší než 5 000 000 Kč, přičemž posouzení podléhají příjmy jednotlivě. Oznamovací povinnost se však nevztahuje na osvobozený příjem z prodeje nemovitých věcí zapisovaných do katastru nemovitostí České republiky (např. rodinný dům, pozemek).  [1] 

Oznamování osvobozených příjmů bývá poplatníky opomíjeno převážně z důvodu neznalosti této povinnosti, která vyplývá z § 38v ZDP. Oznámení je nutné provést nejpozději do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl příjem obdržen. Zde musíme upozornit, že oznamovací povinnost se týká bezvýhradně všech poplatníků, kteří obdrží osvobozený příjem nad 5 000 000 Kč, a to i těch, kteří nemají povinnost podávat daňové přiznání. Lhůtu pro podání oznámení lze prodloužit v případě, že poplatník udělí daňovému poradci plnou moc pro podání daňového přiznání, v takovém případě je možné oznámení podat v prodloužené lhůtě dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“). Oznámení o osvobozených příjmech se lhůtou pro podání sice váže na daňové přiznání, avšak se jedná o samostatné podání, které lze učinit dle daňového řádu písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky, a to buď datovou schránkou nebo skrze portál finanční správy.

Z případného neoznámení osvobozených příjmů plynou sankce, kterými mohou být pokuta za neoznámení, nebo za pozdní oznámení příjmů. Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu je v následující výši:

• 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván,
• 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo
• 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní tuto povinnost ani v náhradní lhůtě

Pokud vezmeme v potaz maximální možnou výši pokuty za neoznámení, tak se osvobozený příjem stává de facto příjmem neosvobozeným, jelikož 15% pokuta za nesplnění povinnosti odpovídá 15% sazbě daně z příjmů, které by příjem podléhal, kdyby osvobozen nebyl.

Dle ZDP nelze stanovit pokutu za nesplnění povinnosti, pokud uplyne lhůta pro stanovení daně, v rámci jejíhož zdaňovacího období osvobozený příjem nastal. Lhůta pro stanovení daně je obecně 3 roky.

Nesplnění této povinnosti může mít neblahé následky na finanční situaci poplatníka a spoléhat na uplynutí lhůty pro stanovení daně určitě nedoporučujeme. ZDP však umožňuje za určitých okolností správci daně zcela nebo zčásti prominout pokutu, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem došlo z ospravedlnitelného důvodu.

Kdy je možné pokutu prominout?

Dle daňového řádu lze obecně prominout příslušenství daně pouze v případě, že bylo uhrazeno, proto uhrazení pokuty je prvním bodem, který musí být před podáním žádosti splněn. [2]

Samotná žádost pak podléhá správnímu poplatku ve výši 1000 Kč, pokud by bylo žádáno o prominutí částky vyšší než 3001 Kč podléhá žádost trojnásobné výše správního poplatku, tedy 3000 Kč.

Jestliže by chtěl poplatník využít institutu prominutí příslušenství daně není možné, aby jako poplatník nebo osoba, které je členem statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní předpisy. Pokud žadatel projde testem tzv. „daňové poslušnosti“, správce daně bude v následující fázi posuzovat, v jaké rozsahu lze pokutu prominout, to však neznamená, že bude poplatníkovi pokuta prominuta.

Pro posouzení, jak již bylo zmíněno, musí existovat ospravedlnitelný důvod, který neumožnil poplatníkovi oznámit osvobozený příjem. Dle výkladu pokynu D-28, by se mělo jednat o výjimečný případ, který je omluvitelný z lidského hlediska. Mezi takové důvody patří např. nepříznivý zdravotní stav nebo postižení živelnou pohromou. Výčet těchto událostí však správce daně nevyjmenovává dostatečně, a tak se tato situace dostala již před nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“), kdy NSS v rozsudku 5 Afs 245/2019 – 28 vyvrátil, že ospravedlnitelné důvody k prominutí sankce musí být taxativně vyjmenovány právě v pokynu D-28. Předmětem sporu byla situace, kdy poplatník neoznámil osvobozený příjem z titulu bezúplatného převodu ve výši 24 300 000 Kč, přičemž jako důvod při žádosti o prominutí uvedl nepříznivý zdravotní stav, kdy musel pravidelně docházet na dialýzu z důvodu selhání ledvin. Takové důvody finanční úřad neuznal jako dostatečné. Se závěry finančního úřadu se ztotožnil i krajský soud. Za pravdu dal poplatníkovi až NSS, kdy ve svém rozsudku uvedl, že pokyn D – 28 není dostatečně vyčerpávající a obecně je nutné posuzovat důvody vždy individuálně.

Kromě nepříznivého zdravotního stavu nebo postižení živelnou pohromou může správce daně vzít v potaz situaci, pokud poplatník podal oznámení o osvobozených příjmech bez výzvy správce daně, a to do 60 dnů nebo na výzvu do 90 dnů po uplynutí lhůty pro podání. Zde se však začínají objevovat rozsudky, které tento výklad neakceptují z důvodu neurčitého právního pojmu „ospravedlnitelný důvod“, např. rozsudek KS Ostrava ze dne 2. 8. 2021, čj. 65 Af 27/2020-49.

Pokud si poplatník není jistý např. hodnotou nemovitosti obdržené darem vyplatí se, nechat si vypracovat znalecký posudek na hodnotu nemovitosti. Pokud si není jistý, zda jeho příjem podléhá oznámení či nikoli, měl by vyhledat daňového poradce, aby žádost podal správně a včas. Pokud z nějakého důvodu poplatník svou oznamovací povinnost nesplnil je na místě vyhledat daňového poradce pro vypracování žádosti o prominutí pokuty za neoznámení osvobozených příjmů.

[1] Pokyn D -28 https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-zakony/Pokyn_GFR_D-28.pdf

[2] § 259c odst. 2 daňového řádu