Bitcoin nejsou peníze!

Podstatou tohoto sporu bylo posouzení, zda prodej Bitcoinu podléhá osvobození od daně příjmu z fyzických osob dle § 4 odst. 1 písm. ze) zákona o dani z příjmu č. 586/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jenom „ZDP“), z důvodu osvobození příjmu plynoucího z kurzového zisku, který plyneze směny peněz, jelikož žalobce argumentoval tím, že z Bitcoinu se staly peníze a představují cizí měnu.

Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a s ohledem na virtuální podstatu kryptoměn, označil Bitcoin za movitou nehmotnou věc jejímž převodem (směnou) dochází ke zvyšování majetku, a tedy i ke zdanitelným příjmům. Podle soudu Bitcoin nepředstavuje peníze, protože nemá ekvivalent v tradiční hotovostní podobě. Bitcoin podle soudu také nelze považovat za cizí měnu, protože jej nelze považovat za měnu, která by v zahraničí podléhala obdobným pravidlům jako tuzemská měna a nemá žádnou autoritu, která by jeho oběh regulovala. Což potvrzuje i názor ČNB a informace vydané Generálním finančním ředitelstvím k podstatě a zdanění virtuálních kryptoměn.

V závěrečné části argumentace soud také posoudil charakter uskutečněné transakce, tedy to, jakým způsobem žalobce s bitcoiny nakládal. Žalobce bitcoiny nakoupil v letech 2011 až 2015 a v roce 2017 je prodal za vyšší cenu. Tím dle soudu využil bitcoiny jako investiční nástroj. Zároveň však soud uvedl velmi zajímavou větu: „Využije-li někdo bitcoin k platbě za zboží a služby, nebude tato transakce podléhat dani z příjmů podle ustanovení § 10 odst. 1 zákona o daních z příjmů.“ Není tak vyloučeno, že v budoucích sporech, ve kterých bude bitcoin více používán jako skutečný ekvivalent státních peněz, bude na problematiku nahlíženo odlišně. Krajský soud tedy žalobu zamítl jako nedůvodnou a žalobci doměřil daň z příjmu fyzických osob z prodeje Bitcoinu za českou měnu.

Jak a kdy je fyzická osoba povinna zdanit příjem dosažený z transakcí s kryptoměnami?

Rozsudek tedy potvrzuje, že příjmy z transakcí s kryptoměnami jsou pro fyzické osoby se sídlem v České republice nebo osoby, které jsou zde daňovými rezidenty předmětem daně z příjmu. Dle zákona o dani z příjmu se může jednat o příjem ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP, pokud je dosahován podnikatelem v rámci jeho ekonomické činnosti ve smyslu § 420 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nebo příjem z ostatní činnosti dle § 10 ZDP. V České republice však zatím chybí konkrétní právní úprava, která by se zaobírala specificky zdaněním příjmu plynoucího z transakcí 
s kryptoměnami.           

Dle informace uveřejněné Generálním finančním ředitelstvím na příjem plynoucí z kryptoměn, který nepřesahuje částku 30 000 CZK, není možné uplatnit osvobození dle § 10 odst. 3 ZDP, jak je často mylně interpretováno. To znamená, že příjem z prodeje kryptoměny, který nedosahuje stanovené hodnoty není možné osvobodit od daně z příjmu a fyzická osoba je povinna přiznat a zaplatit daň prostřednictvím podání přiznání k dani z příjmu.  

U zdanění takového příjmu fyzické osoby bude aplikována daňová sazba 15 % (případně 23 %), kde základ daně určíme jakožto rozdíl mezi pořizovací cenou a cenou při prodeji kryptoměny. V případě získání kryptoměny těžbou u fyzické osoby, která není účetní jednotkou, nedochází ke vzniku zdanitelného příjmu, ale postupujeme obdobně jako u nabytí věci vlastní činností. Povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká až při směně vytažených kryptoměn. K zdanitelnému příjmu dochází také v situaci, kdy dojde k nákupu a prodeji zboží či služeb za kryptoměnu. Netřeba však zapomínat i na to, že předmětem daně je také směna jedné kryptoměny na jinou. Naopak držení kryptoměny na soukromé peněžence nebo burze není předmětem zdanění, tedy ke konci zdaňovacího období nedochází ke zdanění nerealizovaných zisků. Příjem plynoucí z prodeje kryptoměn u fyzické osoby, která není účetní jednotkou nepodléhá zdravotnímu a sociálnímu pojištění.