Jaké má firma možnosti externího financování?

Tradičním, nejčastěji využívaným způsobem firemního financování je bankovní úvěr. Jde o alternativu cenově, respektive nákladově nejdostupnější. Poskytování bankovních úvěrů podléhá zákonné regulaci ČNB. Bankovní financování za relativně nízkou cenu podnikatel získá, pokud splní přísná bankovní kritéria pro hodnocení finanční bonity. Administrativně náročné je dokladování bankou požadovaných informací. I následné plnění úvěrových smluvních podmínek a dodržování finančních kovenantů vyžaduje zvýšené administrativní náklady,

V současné situaci zvyšování úrokových sazeb je patrná změna v přístupu podnikatelů k zadlužování. Roste zájem o bankovní úvěry v měně EUR. Aktuální úrokový rozdíl mezi EUR a CZK přispívá k výrazným úsporám v úrokových nákladech, a to i 5 % p.a. Předpokladem pro získání cizoměnového úvěru je, aby firmy ze své činnosti vykazovaly cizoměnové příjmy, ze kterých jsou úvěry spláceny.

Pro některé firmy (a jejich podnikatelské projekty) z různých oblastí podnikání jsou však bankovní kritéria natolik přísná, že firmy na požadované financování nedosáhnou. V takových případech se nabízí jiné možnosti.

Často využívanou alternativou firemního financování jsou nebankovní úvěry. Firmy získávají zdroje na rozvoj i provoz relativně snadněji i rychleji než v případě žádosti o klasický bankovní úvěr. Jistou benevolenci ze strany poskytovatele úvěru ohledně dokládání informací i snadnější schvalovací proces však klient zpravidla zaplatí vyšší cenou (úrokem) za poskytnutý úvěr. Nezřídka i požadavky na zajištění úvěru mohou být vysoké. Naopak, disponuje-li žadatel o financování bonitním movitým či ještě lépe nemovitým majetkem, výše financování se mnohdy odvíjí od hodnoty nabízeného zajištění.

Další možností financování, hojně využívanou, je factoring – provozní financování na bázi prodeje či postoupení obchodních pohledávek třetí straně, kdy poskytovatelem krátkodobého financování je factoringová společnost, v okrajových případech banka. Klient platí cenu za financování, zároveň i poplatky spojené s administrací pohledávek. Výhodou factoringu je jednodušší zpracování žádosti o financování a skutečnost, že factoringová společnost si ve většině případů vystačí se zajištěním pouze samotnými pohledávkami.

Jinou alternativou financování na bázi aktiv je finanční leasing. Jedná se v zásadě o smlouvu mezi majitelem (pronajímatelem) konkrétního aktiva a jeho nájemcem. Nájemce tak získává možnost užívat aktivum potřebné k podnikání bez nutnosti jeho pořízení. A to výměnou za předem dohodnutou cenu a délku postupného/průběžného splácení. Firmy využívají i speciální formu tzv. zpětného leasingu, kdy movitý či nemovitý majetek je původním vlastníkem (firmou) prodán leasingové společnosti a ta mu jej zpětně za pravidelné nájemné pronajímá. Na základě řádných úhrad nájemného získá původní vlastník po řádném ukončení a splacení nájemného předmětný majetek zpět do svého vlastnictví.

Zajímavou alternativu ke standardnímu bankovnímu financování představuje dluhopisové financování. Je zpravidla flexibilnější i dostupnější firmám, jejichž projekty jsou pro bankovní financování nevhodné, nákladné nebo úplně nedostupné. Emisí dluhopisů získá firma financování většinou na střední až delší období (obvykle 3 až 7 let). Za financování firma platí fixní úrok/kupon splácený pravidelně (kvartálně, pololetně, příp. ročně), nominální hodnota dluhopisu je investorovi vrácena k datu splatnosti. S emisí dluhopisů jsou spojeny dodatečné (administrativní) náklady a poplatky za placement. Navíc u tzv. nadlimitní emise dluhopisu, tj. dluhopisu s celkovou hodnotou vyšší jak 1 mil. EUR nebo nabízeného více jak 150 osobám, musí emitent počítat s náklady na sestavení a schválení tzv. prospektu.Ten je vyžadován v souladu s platnou regulací České národní banky.

Venture kapitál, malými a středními firmami v ČR málo využívaný způsob financování rozvoje podnikání, často prezentovaný jako rizikový kapitál, je formou alternativního financování, kdy investor vstupuje do mladých firem (či startupů) v rané fázi jejich životního cyklu, popř. při jejich další expanzi. A to prostřednictvím navýšení jejich základního kapitálu, resp. výměnou za obchodní podíl v dané společnosti. Investor se mnohdy podílí na rozvoji dané společnosti, poskytuje své rady, kontakty, know-how. Oproti jiným formám alternativního financování subjekt, který se financuje rizikovým kapitálem, neplatí za poskytnuté financování žádnou cenu. Jedinou cenou (prémií) inkasovanou investorem za enormní riziko spojené s realizací projektu převzaté v momentě vstupu do firmy (poskytnutí finančních zdrojů) jsou budoucí výnosy při prodeji podílu, tzv. exitu z firmy. „Venture kapitál nabízí možnosti velkého zhodnocení, ale i rizika. I přes veškerou snahu se totiž může stát, že se firmě nebude dařit dobře, a projekt skončí ztrátou.

Jinou formou financování rizikovým kapitálem kombinující vysoké riziko a vyšší cenu (mezaninoví investoři si obvykle účtují poplatek placený předem a úroky) je tzv. mezaninové financování. V ČR doposud ne často využívaný způsob získávání finančních zdrojů je vhodný k financování projektů, které se nacházejí v rané fázi realizace spojené s vysokým rizikem, a klasický bankovní úvěr není možné využít. „Mezanin“ z pohledu pořadí vypořádání nároků vůči příjemci úvěru stojí mezi tradičním (bankovním) úvěrem a vlastním kapitálem. K uspokojení nároků investorů dochází sice až po vypořádání bankovních úvěrů, ale před plněním nároků akcionářů. Splatnost většinou bývá střednědobá (3–7 let), jistina je splatná jednorázově k dohodnutému datu splatnosti. Mezaninové úvěry jsou zpravidla refinancovány bankovním úvěrem. A to až v době, kdy financovaný projekt úspěšně překonal vysoce rizikovou fázi expanze. Příkladem mohou být některé developerské projekty a jejich financování v prvopočátečních fázích realizace. Mezaninového financování však zatím nejvíce využívají spíše velké podniky, menší firmy se k těmto finančním prostředkům dostávají zatím jen ve vzácných případech.

Skupinové financování neboli crowdfunding je poměrně novou alternativou firemního financování. Znamená propojování relativně velkých skupin drobných investorů s podnikateli, kteří usilují o finanční zdroje. V případě firemního financování se uplatňují dvě základní formy crowdfundingu. Dluhový - jsou stanoveny splátky, doba splacení a výše úrokové sazby, a investiční - odměnou pro investora je získání podílu ve firmě. Komunikačním nástrojem pro získávání financování jsou sociální média a platformy crowdfundingu, na kterých podnikatel vytvoří crowdfundigovou kampaň s výzvou veřejnosti, aby přispěla většinou menšími finančními obnosy na konkrétní projekt.

Dle nově Parlamentem schváleného a prezidentem podepsaného zákona, v souladu s nařízením EU č. 2020/1503 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování, podléhá tento alternativní způsob financování zákonné regulaci. Zákon přináší zcela nový regulatorní rámec pro poskytovatele crowdfundingových platforem. Na provozovatele crowdfundingu budou od listopadu letošního roku kladeny podobné požadavky jako například na obchodníky s cennými papíry, investiční zprostředkovatele nebo poskytovatele platebních služeb. S regulací současně dochází k posílení ochrany investorů připívajících na projekty. Tím tato alternativa firemního financování získává na stále vyšší atraktivitě.

Autor: Tomáš Jelínek  (Transaction Consultant)