Kdy je pokuta protiústavní a kdy správní orgán (ne)porušuje procesní práva účastníků?

Nejvyšší správní soud (NSS) v nedávné době zamítl kasační stížnost žalobce, jež se týkala pokuty uložené fyzické osobě za neoznámení osvobozeného příjmu. Povinnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob oznámit správci daně obdržení příjmu, který je od uvedené daně osvobozen a je vyšší než 5 000 000 Kč, vyplývá ze zákona o daních z příjmů (další podrobnosti týkající se této povinnosti zjistíte ZDE).

K námitce žalobce na protiústavnost uložené pokuty NSS odkázal na zásadu proporcionality (přiměřenosti), přičemž zdůraznil, že sankce za správní delikt nesmí mít likvidační charakter (tj. nesmí neúměrně zasahovat do majetkových poměrů jedince).  Z rozsudku dále vyplývá, že posuzovaná pokuta v rozporu s ústavním pořádkem není, neboť je stanovena procentuálně na základě neoznámeného příjmu, čímž zohledňuje finanční situaci žalobce. 

NSS současně považuje za zásadní, že zákon dává prostor pro individuální posouzení osobních a majetkových poměrů pachatele správního deliktu, čímž umožňuje předejít likvidačním dopadům pokuty. Toho je dosaženo prostřednictvím úplného nebo částečného prominutí pokuty, a to z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.

Máte-li aktuálně podobný problém nebo máte zájem získat více informací o této oblasti, neváhejte nás kontaktovat.

Autor: Anh Dao Vu, Eva Kahle