Oznamovací povinnost osvobozeného příjmu v judikatuře nejvyššího správního soudu

V nedávném soudním sporu se Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) zabýval otázkou nabytí příjmu v podobě bezúplatného převodu podílových listů, který je podle zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) osvobozen od předmětu zdanění, jelikož se jednalo o převod podílů z výhradního vlastnictví manžela na svou manželku. Předmětem projednávané věci bylo opomenutí podání oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob ve smyslu § 38v odst. 1 ZDP. Jednalo se o převod více podílových listů, které samostatně nepřevyšovaly limit 5 000 000 Kč stanovený pro oznamovací povinnost, ale společně ve výsledku nabývaly hodnotu vyšší než 15 000 000 Kč.

Správce daně proto žalobkyni k podání tohoto oznámení vyzval. Poté, co jej žalobkyně zaslala, správce daně vydal platební výměr, jímž jí uložil za neoznámení osvobozeného příjmu pokutu ve výši 10 % z částky neoznámeného příjmu. Hlavním argumentem bylo, že ačkoli se jednalo o více odlišných podílových listů, jejich převod se uskutečnil v jeden den a od jedné osoby. 

V pokračujícím sporu Krajský soud naproti tomu uvedl, že na daný převod se nemůže hledět jako na hromadný převod, ale jako na oddělené převody, jejichž hodnota nepřesahuje hranici pro oznámení ve smyslu § 38v ZDP. Krajský soud argumentoval tím, že v § 38v ZDP je uvedeno slovo „příjem“ v jednotném čísle. 

Proti tomuto rozsudku podal správce daně kasační stížnost. V ní úvodem poukazuje na to, že institut oznámení o osvobozených příjmech byl přijat pro opatření, která by vedla k větší transparentnosti majetkových transakcí a tím i podpořila boj proti daňovým únikům a rozkrývání transakcí odehrávajících se v “šedé” či “černé” části ekonomiky.

Po prozkoumání projednávané věci NSS dospěl k závěru, že na příjem je nutné se dívat z hlediska obsahu, ne z hlediska formy, jelikož příjmem je chápáno navýšení majetkové podstaty daňového poplatníka. Z toho dovodil, že předmětem daru byl převod majetku v hodnotě převyšující 15 000 0000 Kč a tedy i limit stanovený pro oznamovací povinnost. Tento majetek byl tvořen 12 podílovými listy. Takto uvedené spojení bylo možné, jelikož byla splněna jak objektivní (stejný právní titul pro převod – darovací smlouva), tak i subjektivní (společný účel a příjemce daru) jednota. 

Závěrem

Na základě výše uvedených argumentů tak NSS dal za pravdu správci daně a zrušil rozsudek Krajského soudu. Pro poplatníky tak plyne jasný vzkaz, že jakmile nabydou cokoliv osvobozeně a existují-li důvodné pochybnosti, zda se má nebo nemá oznamovat, je lepší k danému kroku vždy přistoupit. Jak argumentoval sám NSS, tento úkon není dobrovolný, ale za splnění určitých podmínek povinný.

Pokud máte pochybnosti, neváhejte se na nás obrátit a my Vám s vyřešením daného problému rádi pomůžeme.

Autor: Alexa Horváthová, Junior Tax Consultant