29. 4. 2025
Ticketmaster: Mzdové poradenství a vedení mezd na míru

Nemocenské pojištění je důležitou součástí sociálního zabezpečení v mnoha zemích. V ČR zahrnuje systém nemocenského pojištění všechny výdělečně činné osoby a slouží k zabezpečení těchto osob peněžitými dávkami nemocenského pojištění při ztrátě příjmu z důvodu dočasné pracovní neschopnosti způsobené nemocí, úrazem, karanténou, ošetřováním člena rodiny, těhotenstvím a mateřstvím nebo péčí o dítě.
Okruh osob účastných nemocenského pojištění, jejich nároky z tohoto pojištění a stanovení výše poskytovaných dávek, posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, ale i organizační uspořádání nemocenského pojištění a další, upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
Podle zmíněného zákona jsou tak do systému nemocenského pojištění zapojeni zaměstnanci, příslušníci ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, a osoby samostatně výdělečně činné. Zaměstnanci mají účast na nemocenském pojištění povinnou, na rozdíl od OSVČ, jejichž účast je od roku 1994 pouze dobrovolná.
Zákon předpokládá pro účast na nemocenském pojištění zaměstnanců splnění dvou podmínek, a to výkon práce na území České republiky a minimální výši sjednaného příjmu. Jedná se o tzv. „rozhodný příjem“, jehož hranice je pro rok 2023 nastavena na 4000 Kč u zaměstnanců činných v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, a na 10001 Kč u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce.
Zaměstnání s příjmem nižším, než 4000 Kč měsíčně, se nazývá „zaměstnáním malého rozsahu“. Pro tento režim byly stanoveny speciální podmínky: zaměstnanec je účastníkem nemocenského pojištění pouze v těch měsících, kdy jeho příjem přesáhne stanovenou hranici, v ostatních měsících účastníkem nemocenského pojištění není.
V praxi to znamená, že pokud zaměstnanec v konkrétním měsíci překročí hranici 4000 Kč, je třeba ho přihlásit k nemocenskému pojištění a odvést za něj pojistné. Pokud tento zaměstnanec v témže měsíci onemocní, vztahují se na něj nemocenské dávky, a to i v případě, že by nemoc přetrvávala i další období. Pokud by však nemoc začala až v dalším měsíci, kdy hranice 4000 Kč překročena nebyla, není tento zaměstnanec účastníkem nemocenského pojištění a nemá nárok na nemocenské dávky.
Z nemocenského pojištění se poskytují tyto druhy peněžitých dávek:
Pokud se chce OSVČ zapojit do systému nemocenském pojištění, musí se k nemocenskému pojištění přihlásit a platit pojistné. Nemocenské pojištění činí 2,1 % z vyměřovacího základu, který je pro rok 2023 stanovený na 8000 Kč, minimální pojistné je tedy 168 Kč měsíčně.
U zaměstnanců platí pojistné na nemocenské pojištění zaměstnavatel, a to ve výši 2,1 % z těch příjmů zaměstnanců, které zakládají účast na nemocenském pojištění. Zaměstnanci sami do tohoto systému od roku 2009 nepřispívají (do roku 2009 však odváděli 1,1 % ze svých příjmů). Konsolidační balíček tedy mění situaci a od ledna příštího roku znovu zavádí odvod na nemocenské pojištění, a to ve výši 0,6 % z příjmu zaměstnance zakládajícího účast na nemocenském pojištění. Nemocenské pojištění se tak stane součástí odvodů na sociální pojištění, které zaměstnavatel sráží zaměstnancům ze mzdy a odvádí správě sociálního zabezpečení. To se tedy zvýší z dnešních 6,5 % na 7,1 %.
Důvodem k navýšení odvodů je fakt, že systém nemocenského pojištění je v deficitu. Za letošní první pololetí se na dávky vyplatilo o 3,14 miliardy korun více, než se vybralo na pojistném. Do deficitu se systém dostal zejména díky covidu, nicméně nepříznivá situace přetrvává a je třeba ji řešit.
Autor: Jana Hajdová - Payroll & HR Outsourcing Manager