Nemocenské pojištění Vašich zaměstnanců, aneb "Co byste měli vědět?"

Nemocenské pojištění je důležitou součástí sociálního zabezpečení v mnoha zemích. V ČR zahrnuje systém nemocenského pojištění všechny výdělečně činné osoby a slouží k zabezpečení těchto osob peněžitými dávkami nemocenského pojištění při ztrátě příjmu z důvodu dočasné pracovní neschopnosti způsobené nemocí, úrazem, karanténou, ošetřováním člena rodiny, těhotenstvím a mateřstvím nebo péčí o dítě.

Okruh osob účastných nemocenského pojištění, jejich nároky z tohoto pojištění a stanovení výše poskytovaných dávek, posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, ale i organizační uspořádání nemocenského pojištění a další, upravuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 

Podle zmíněného zákona jsou tak do systému nemocenského pojištění zapojeni zaměstnanci, příslušníci ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, a osoby samostatně výdělečně činné. Zaměstnanci mají účast na nemocenském pojištění povinnou, na rozdíl od OSVČ, jejichž účast je od roku 1994 pouze dobrovolná.

Zákon předpokládá pro účast na nemocenském pojištění zaměstnanců splnění dvou podmínek, a to výkon práce na území České republiky a minimální výši sjednaného příjmu. Jedná se o tzv. „rozhodný příjem“, jehož hranice je pro rok 2023 nastavena na 4000 Kč u zaměstnanců činných v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, a na 10001 Kč u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce. 

Zaměstnání s příjmem nižším, než 4000 Kč měsíčně, se nazývá „zaměstnáním malého rozsahu“. Pro tento režim byly stanoveny speciální podmínky: zaměstnanec je účastníkem nemocenského pojištění pouze v těch měsících, kdy jeho příjem přesáhne stanovenou hranici, v ostatních měsících účastníkem nemocenského pojištění není.

V praxi to znamená, že pokud zaměstnanec v konkrétním měsíci překročí hranici 4000 Kč, je třeba ho přihlásit k nemocenskému pojištění a odvést za něj pojistné. Pokud tento zaměstnanec v témže měsíci onemocní, vztahují se na něj nemocenské dávky, a to i v případě, že by nemoc přetrvávala i další období. Pokud by však nemoc začala až v dalším měsíci, kdy hranice 4000 Kč překročena nebyla, není tento zaměstnanec účastníkem nemocenského pojištění a nemá nárok na nemocenské dávky.

Z nemocenského pojištění se poskytují tyto druhy peněžitých dávek:

Nemocenské:

• Pokud je zaměstnanec uznán ošetřujícím lékařem dočasně práce neschopným, případně mu je nařízena karanténa, má nárok na nemocenské dávky. Prvních 14 kalendářních dní vyplácí zaměstnavatel, od 15. kalendářního dne do konce dočasné pracovní neschopnosti (maximálně však 380 kalendářních dnů) přebírá vyplácení nemocenských dávek správa sociálního zabezpečení. 
• V prvních 14ti dnech vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku, a to za každou směnu neodpracovanou z důvodu nemoci. Vypočtená částka nepodléhá zdanění a je přičtena k čisté mzdě.
• Od 15. dne přestává být důležitý rozvrh směn, protože správa sociálního zabezpečení vyplácí nemocenské dávky za každý kalendářní den. Výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, od 31. do 60. kalendářního dne 66 % denního vyměřovacího základu a dále od 61. kalendářního dne 72 % denního vyměřovacího základu.
• Nemocenské náleží rovněž v případě, že ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) došlo v tzv. ochranné lhůtě, tedy do 7 kalendářních dnů po skončení pojištěného zaměstnání. V takovém případě však je prvních 14 kalendářních dní bez náhrady a nemocenské je vypláceno až od 15. dne přímo správou sociálního zabezpečení.

Ošetřovné:

• Je vypláceno zaměstnanci z důvodu ošetřování nemocného člena domácnosti nebo z důvodu péče o zdravé dítě mladší 10 let, pokud školské nebo dětské zařízení, které dítě navštěvuje, bylo uzavřeno, dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla. 
• Ošetřovné je vypláceno od prvního dne přímo správou sociálního zabezpečení, a to po dobu nejdéle 9 kalendářních dnů. U osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, činí podpůrčí doba nejdéle 16 kalendářních dnů. Výše ošetřovného činí 60 % denního vyměřovacího základu.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

• Je vyplácený zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci a z tohoto důvodu dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než před převedením. Jeho výše se stanoví jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem a denním průměrným příjmem po převedení.

Peněžitá pomoc v mateřství:

• Podmínkou výplaty PPM je účast na nemocenském pojištění po dobu aspoň 270 dnů v posledních dvou letech nebo účasti na dobrovolném nemocenském pojištění OSVČ alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce.
• PPM je vyplácena ode dne, který určí sama pojištěnka, a to od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Podpůrčí doba pak činí 28 týdnů, případně 37 týdnů v případně narození dvou nebo více dětí. Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu.

Dávka otcovské poporodní péče (otcovská):

• Otcovská je vyplácena otci dítěte, který o dítě pečuje, a to po dobu maximálně 2 týdny. Nástup na otcovskou však musí být do 6 týdnů ode dne narození dítěte, jinak na dávku nárok nevznikne. Výše otcovské činí 70 % denního vyměřovacího základu.

Pokud se chce OSVČ zapojit do systému nemocenském pojištění, musí se k nemocenskému pojištění přihlásit a platit pojistné. Nemocenské pojištění činí 2,1 % z vyměřovacího základu, který je pro rok 2023 stanovený na 8000 Kč, minimální pojistné je tedy 168 Kč měsíčně. 

U zaměstnanců platí pojistné na nemocenské pojištění zaměstnavatel, a to ve výši 2,1 % z těch příjmů zaměstnanců, které zakládají účast na nemocenském pojištění. Zaměstnanci sami do tohoto systému od roku 2009 nepřispívají (do roku 2009 však odváděli 1,1 % ze svých příjmů). Konsolidační balíček tedy mění situaci a od ledna příštího roku znovu zavádí odvod na nemocenské pojištění, a to ve výši 0,6 % z příjmu zaměstnance zakládajícího účast na nemocenském pojištění. Nemocenské pojištění se tak stane součástí odvodů na sociální pojištění, které zaměstnavatel sráží zaměstnancům ze mzdy a odvádí správě sociálního zabezpečení. To se tedy zvýší z dnešních 6,5 % na 7,1 %.

Důvodem k navýšení odvodů je fakt, že systém nemocenského pojištění je v deficitu. Za letošní první pololetí se na dávky vyplatilo o 3,14 miliardy korun více, než se vybralo na pojistném. Do deficitu se systém dostal zejména díky covidu, nicméně nepříznivá situace přetrvává a je třeba ji řešit.