Podnikatelům se mění pravidla hry. Budují holdingy, nadační fondy a objevili Ameriku

Úspěšní podnikatelé ve velkém revidují své firemní struktury, budují holdingy a soukromé rodinné nadační fondy. Rozjelo se mezigenerační předání firem a renesanci zažívají i bezpečné přístavy v zahraniční. Proč?

Holdingové struktury jako bezpečný přístav a nástroj řízení rizik

Koncem roku 2024 zasáhla ČR divestiční a holdingová „smršť“, která pokračuje i nyní. Některým podnikatelům jejich rozhodování – zda společnost prodat či neprodat, ať už konkurenci, investorovi, nebo ji předat potomkům, usnadnila novela daňového řádu, účinná od ledna 2025. 

Ta zavedla limit na osvobozené příjmy ve výši 40 milionů Kč ročně, který se vztahuje na veškeré prodeje, tedy i ty, které splňují podmínky časového testu, tedy 3 roky u akcií a dluhopisů apod. a 5 let u podílů v s.r.o. Některé firmy, i rodinné, zkrátka praštily do stolu. 

Ti, co firmy vybudovali, ale jejich prodej neplánovali, nyní budují struktury pro bezpečné budoucí mezigenerační předání svých podniků, nebo jejich zaparkování do bezpečného přístavu, v podobě holdingu. Primárně bývá budování holdingu o péči řádného hospodáře –  jak v právní rovině, tak i v rovině efektivního hospodaření. Vlastníci společností, které dospěly do určité velikosti či stadia, tak přirozeně řeší zejména posílení bezpečnosti své podnikatelské struktury. Holding pak slouží nejen jako bezpečný přístav a efektivní nástroj k řízení rozličných rizik, ale také jako trezor nejen na peníze, ale hlavně na podstatný majetek (např. nemovitosti, licence apod.). Přidanou hodnotou jsou pak v některých případech i významné daňové výhody. Např. když holdingová společnost dceřinou prodává, tak uplatní jen 12 měsíční časový test a finanční tok z tohoto prodeje je osvobozen. Výhodné mohou být rovněž i možnosti při distribuci kapitálu či dividend. 

„Větší hráči budují i robustní a sofistikovaná řešení, zahrnující vedle holdingu např. zřízení svěřenských fondů či soukromých nadačních fondů, rovnou se tak vyřeší otázky související s riziky při neočekávaných událostech a pravidla pro mezigenerační výměnu,“ říká Michael Dobrovolný, Partner Business Development & Corporate Law z poradenské skupiny PKF APOGEO Group.

Při budování holdingových struktur, a i struktur pro mezigenerační předání rodinného jmění je však nutné postupovat nejen v souladu se zákonem, ale zejména aktuální judikaturou. Transakce musí být realizována z obhajitelných právních, ekonomických a jiných relevantních důvodů, nikoliv jen formálně. V opačném případě by hrozilo, že finanční správa či soud označí holdingovou strukturu za uměle vytvořené optimalizační schéma (fiktivní strukturu bez skutečného opodstatnění či funkce) a konstatuje zneužití práva, se všemi důsledky. 

Co dělat, když se prodej nestihl ve 2024? 

Společnost lze prodávat i po částech, aby kupní cena za podíl tak nepřesáhla limit, to ale není příliš obvyklé – děje se to spíše z manažerských důvodů, např. pro zajištění kontinuity fungování prodávané společnosti. 

„Kdo po 1.1. 2025 prodává svou společnost či podíl v obchodní korporaci a nechce platit daň z celé kupní ceny snížené jen o pořizovací náklady, má stále možnost nechat si zpracovat tržní ocenění společnosti a získat tzv. daňovou nabývací cenu k 31. prosinci 2024. Zákonná úprava tedy umožňuje prodávajícím zdanit pouze rozdíl mezi prodejní cenou a tržní hodnotou stanovenou znaleckým oceněním právě k 31.12. 2024, nikoliv rozdíl mezi prodejní cenou a původní nabývací cenou, která může být velmi nízká,“ říká Milan Malý, Manager Strategy & M&A z poradenské skupiny PKF APOGEO Group.

„Znalecký posudek může být řádně zadán i zhotoven v průběhu letošního roku, tedy v reálném čase“ potvrzuje Petr Novák, manažer znalecké kanceláře PKF APOGEO Esteem, a.s.

Evropa jako překážka růstu? Firmy hledají alternativy

Mnoho českých firem dospělo v silné stabilní entity, které při jednání o zakázkách přestaly ždímat čepici v rukou a nyní spíš se poohlížejí koho by koupily, popř. chystají expanzi do zahraničí. Evropa se ale stala obtížně investovatelnou, přeregulované je úplně vše. Pokud státy navíc přitvrzují daňová pravidla, aby více vybraly na daních, což může snadno způsobit opačný efekt a dopadne to stejně úspěšně jako windfall tax. 

Řada firem se tak začala poohlížet po řešeních svých struktur a bezpečných přístavech s vyšší mírou předvídatelnosti práva a zvažují přesun těžiště svých aktivit do zahraničí. ČR je jim také často už prostě malá a v EU mají obrovské mandatorní výdaje na správu a údržbu svých struktur a jsou zatěžovány byrokracií, greendealem, uhlíkovou stopou, nebo předpisy nařizující vyváženost všeho druhu atd… 

Za výhodnějším právním nebo daňovým režimem nebo většími trhy se relokují např. na Kypr, do Spojených arabských emirátů, na Maltu, ale i do sousedního Polska. 

USA jako nový cíl: Příklady českých firem na americkém trhu

Samostatnou kapitolou je pak USA. V tomto případě je ale důvodem pro redomicilaci nezřídka i hrozba recipročních cel na evropské zboží, kdy tento krok má minimalizovat dopady na export a zachování konkurenceschopnosti, nebo nižší ceny energií, či příznivější podnikatelské prostředí – resp. jednoduchost investic, nebo snadné možnosti zaměstnaneckých akcií (tzv. ESOP). 

Příkladem se hovoří např. o:

• Safetica: Brněnská technologická společnost specializující se na kybernetickou bezpečnost přesunula své sídlo do USA, podpořena investicí, s cílem posílit svou pozici na americkém trhu.​
• Brano Group: rodinná společnost plánuje zahájit výrobu v USA, mj. z důvodu konkurenčních výhod souvisejících se cly. 
• PBS Group: Výrobce proudových motorů plánuje zahájení výroby v USA. 
• Wikov: Skupina specializující se na průmyslové převodovky a vodní turbíny se poohlíží po akvizici v USA, která by byla vstupenkou na tamní trh.
• Koh-i-noor: Automotive divize této firmy hledá způsob, jak v USA posílit. Může to být akvizicí jiné firmy či otevřením nové výroby. ​
  
  Naopak do ČR aktuálně přemisťuje své aktivity řada slovenských podnikatelů, jejich podniky tam jsou nově zatíženy transakční daní. Jiní podnikatelé se pak např. odvracejí od přežitých řešení v podobě nizozemských či lichtenštejnských nadací a fondů a navracejí správu aktiv např. do nadačních fondů domicilovaných v ČR. 

Zvažujete změnu? Konzultujte ji s námi

Přemýšlíte o budování holdingu, redomicilaci firmy nebo založení nadačního fondu? Pomůžeme vám navrhnout strukturu, která bude efektivní, bezpečná a legislativně v pořádku. Obraťte se na tým specialistů v PKF APOGEO.