Odhad PKF APOGEO se potvrdil: Bankovní rada mírně nížila klíčové sazby

Měnově-politické jednání Bankovní rady potvrdilo očekávání, která jsme zveřejnili po posledních odhadech inflace za duben, a snížila své klíčové sazby o 25 bazických bodů. 2T repo sazba tedy poklesla na úroveň 3,50 procenta.

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF APOGEO.

„Překvapivě rychlé zpomalení inflace vytvořilo pro bankovní radu prostor ke snížení sazby na 3,50 procenta. ČNB tím dala najevo jistou míru optimismu směrem ke spotřebitelským cenám, ale zároveň ostražitost vůči stále existujícímu inflačnímu riziku,“ uvedl Tomáš Pacovský.

Bankovní rada rozhodla v poměru šest hlasů pro pokles, jeden hlas pro setrvání sazeb (viz ZDE).

Ještě před pád desítkami hodin byl názor analytické obce na pohyb sazeb vcelku jednotný s tím, že Bankovní rada bude neutrální a ponechá tehdy platné sazby. Pak se však objevil v úterý ráno předběžný odhad inflace ze strany Českého statistického úřadu (více ZDE). Podle něj se v dubnu meziročně ceny zvýšily jen o 1,8 procenta a meziměsíčně oproti březnu poklesly o 0,1 procenta. „To nás vedlo k přehodnocení odhadu jednání Bankovní rady a k tomu, že jsme očekávali právě mírný pokles sazeb o 25 bazických bodů. A to se potvrdilo,“ poznamenal Tomáš Pacovský.

Podle jeho vyjádření to však zatím nemění nic zásadního na celoročních odhadech PKF APOGEO. „Stále jsme přesvědčeni, že na konci roku bude klíčová 2T repo sazba nastavena na hladině 3,0 procenta. A podobně setrváváme na stanovisku, že ke změnám již bude docházet až v druhé polovině roku. Příští měnově-politická zasedání jsou 25. června, 7. srpna a 24. září. Pro první očekáváme setrvání sazeb, změna přijde až na druhém nebo třetím zasedání,“ prohlásil Tomáš Pacovský. Zároveň však dodal, že pokud by pokles inflace měl pokračovat s takovou razancí jako v dubnu, nelze vyloučit ani nějaké překvapení. Podle analytického týmu PKF APOGEO totiž nynější tlaky na pokles inflace převyšují opačné trendy. Zvláště výrazným prvkem je pokles mezinárodních cen energií, především ropy, a také slabý dolar.

Celkově platí, že právě pokles cen energií je meziročně výrazný, to se postupně propisuje do dalších odvětví. Díky tomu sledujeme meziroční snižování cen zboží a výrazné zpomalení inflace ve službách.

Národní banka také zveřejnila novou prognózu vývoje ekonomiky na letošek a příští rok. Pro tento rok zůstává na odhadu růstu HDP reálně o dvě procenta, pro rok následující odhad snížila z 2,4 na 2,1 procenta. Poněkud překvapivě ve vztahu k inflačním datům za dubem pro tento rok zhoršila ČNB odhad růstu spotřebitelských cen na 2,5 procenta (ze 2,4) a na rok 2026 na 2,2 procenta.

„V dnešní vysoce turbulentní době je velmi obtížné odhadovat racionálně především růst, protože ten může být poměrně přímo zasažen dopady případných politických rozhodnutí o clech. Proto rozumíme opatrnosti ČNB a tomu, že se stále více kloní ke spíše konzervativním číslům,“ uvedl k tomu Pacovský.

V podstatě souběžně zveřejnil Český statistický úřad nová data o průmyslu a stavebnictví za březen tohoto roku, a také výsledky zahraničního obchodu za stejný měsíc. Nutno zdůraznit, že jde o velmi pozitivní údaje.

Průmyslová produkce v březnu meziročně reálně vzrostla o 1,4 procenta (viz ZDE). Meziměsíčně byla vyšší o 0,4 procenta, což je také údaj ve stálých cenách. Hodnota nových zakázek (ta je uváděna v běžných cenách) meziročně vzrostla o 0,9 procenta.

Stavební produkce v březnu meziročně vzrostla o 12,1 procenta (viz ZDE), meziměsíčně byla vyšší o 3,5 procenta, v obou případech ve stálých cenách (tedy jde o reálný růst po odclonění inflačních vlivů). Orientační hodnota vydaných stavebních povolení však klesla o 37,2 procenta. Tento údaj je ale ve stavebnictví velmi volatilní a jeho prudké výkyvy jsou běžné. Tedy není nutné z toho dělat nějaké zásadnější závěry.

Bilance zahraničního obchodu přinejmenším zatím potvrzuje předpoklad, že letos bude vliv obchodní bilance na růst HDP záporný. Podle předběžných údajů (ZDE) skončila v březnu bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 32,5 miliardy korun. Tento přebytek je ale meziročně o 8,0 miliard korun nižší. To znamená, že český export sice stále výrazně převyšuje dovozy, ale o nižší sumu než loni. V důsledku toho přebytek přispívá k tvorbě HDP méně, než tomu bylo před rokem.

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/zahranicni-obchod-se-zbozim-brezen-2025 

„Celkově hodnotíme všechny zveřejněné údaje vysloveně pozitivně. Růst průmyslu se zdá být vcelku pomalý, ale poslední údaje ukazují na jeho setrvalost a snad by mohlo jít konečně skutečně o nastavení nějakého delšího trendu. Jsme sice k budoucnosti tohoto odvětví stále mírně skeptičtí, když sledujeme deindustralizační tendence, nicméně nyní by alespoň mohlo dojít k tomu, že snižování významu průmyslu pro tvorbu HDP by neznamenalo jeho reálný pokles výkonu. Mohli bychom se dostat do situace, kdy průmysl reálně poroste, i když pomaleji než celá ekonomika,“ poznamenal k novým údajům Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF APOGEO.

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumysl-brezen-2025