Srovnání nadačního fondu a svěřenského fondu

Plánujete založit nadační fond nebo svěřenský fond a váháte, který typ je vhodnější? Připravili jsme pro vás přehledné srovnání obou variant. Podívejte se na klíčové rozdíly v právní subjektivitě, zakládání, správě i dalších podmínkách.

NADAČNÍ FOND

1. Právnická osoba, má právní subjektivitu.
2. Zakládá se zakládací listinou, vnitřní poměry následně upravuje jeho statut. Zakládací listina nevyžaduje nutně formu notářského zápisu, nicméně za naši stranu doporučujeme minimálně ověření podpisů zakladatelů. Statut může a nemusí být vydán.
3. Možnost změny nejen statutu, ale i samotné zakládací listiny, a to buď přímo zakladatelem nebo jiným vhodným mechanismem.
4. Nadační fond zakládá zakladatel, spravuje správní rada či jediný člen správní rady. Ze zákona povinnost jmenovat dohledový orgán, tedy dozorčí radu či revizora.
5. Nezná pravidlo o konfliktu člena správní rady v postavení současně zakladatele nebo obmyšleného, tedy i zakladatel nadačního fondu může být sám jeho „správcem“. Pokud by měl být zakladatel i beneficientem, je třeba příslušně okolnosti a podmínky pro poskytnutí příspěvku ve statutu vhodně formulovat.
6. Za nadační fond jedná člen správní rady nebo správní rada.
7. Není-li trvale možné, aby nadační fond nadále plnil svůj účel, rozhodne správní rada o zrušení nadačního fondu s likvidací a zvolí likvidátora. Neplní-li nadační fond účel, ke kterému byl zřízen, soud jej na návrh té osoby, která na to osvědčí právní zájem a je naléhavý jeho likvidaci. Tedy důvody pro zánik nadačního fondu jsou obdobné jako u svěřenského fondu, proces je však jiný, a to právě proto, že nadační fond je právnickou osobou.
8. Nadační fond musí mít zřízené sídlo. Stejně jako u obchodních korporací, pro založení nadačního fondu je nutné získat souhlas majitele nemovitosti s umístěním sídla fondu v jeho objektu.

SVĚŘENSKÝ FOND

1. Není právnická osoba, tedy institut bez právní subjektivity (tzv. majetkový cloud založený na principech správy cizího majetku).
2. Základním dokumentem je statut, který musí mít formou notářského zápisu.
3. Změna statutu je přípustná ve většině případů pouze soudní cestou. Soud může statut změnit, pokud tím lze ve shodě s původním úmyslem zakladatele lépe dosáhnout nebo lépe prospět účelu svěřenského fondu. Pokud by změnou statutu byly dotčeny nároky třetích osob (typicky právo obmyšlených na plnění z fondu), je vyžadován jejich souhlas.
4. Svěřenský fond zakládá zakladatel a spravuje svěřenský správce. Ze zákona dohled nad správou fondu vykonávají vždy zakladatel a obmyšlený. Další osoba vykonávající dohled nad činností správce může a nemusí být zvolena.
5. V případě, kdy je zakladatel současně správcem nebo obmyšlený, musí být správci nejméně dva, kdy u druhého nezávislého správce není tato kolize vyloučena a správci pak musí jednat na účet fondu společně.
6. Na účet svěřenského fondu jedná svěřenský správce svým jménem. Ve veřejných rejstřících se uvedeno jméno a příjmení správce s dodatkem, že se jedná o svěřenského správce svěřenského fondu.
7. Správa svěřenského fondu skončí uplynutím doby, na kterou byl zřízen, nebo je-li dosažen účel, pro který byl zřízen, nebo rozhodne-li tak soud. Správa svěřenského fondu zřízeného za soukromým účelem končí také v případě, že se všichni obmyšlení vzdají práva na plnění z tohoto fondu. Nejedná se zde o proces likvidace.
8. Svěřenský fond nemusí mít oficiální sídlo, stačí mu doručovací adresa. Tato adresa je obvykle totožná s trvalým bydlištěm svěřenského správce nebo jednoho z dalších správců.

Výběr mezi nadačním a svěřenským fondem závisí na účelu, míře kontroly a typu majetku, který chcete vyčlenit. Pokud si nejste jisti, obraťte se na naše odborníky, rádi vám pomůžeme najít to nejlepší řešení pro vaši situaci.