Růst průměrné mzdy zrychluje, mzdové nůžky se rozevírají

Podle nové zprávy Českého statistického úřadu vzrostla v letošním druhém čtvrtletí průměrná mzda (přepočtená na plný úvazek) meziročně ve srovnání se stejným loňským obdobím o 7,8 procenta. Při aktuální inflaci to znamená reálný růst (růst kupní síly) o 5,3 procenta. Průměrná mzda dosáhla 49 402 korun. Medián mezd (tedy střední mzda) byla 41 115 korun. Tyto hodnoty jsou významně vyšší, než byla očekávání analytiků a trhu.

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Tomáš Brabec, Senior Partner PKF APOGEO.

„Vidíme zde skutečně vysoká čísla, která jsou samozřejmě dobrá pro mnohé zaměstnance, ale svou dynamikou už dělají vrásky ekonomům. Má to několik důvodů. Hlavním je, že růst mezd jak v nominální hodnotě, tak především v reálných číslech je skutečně rychlý a předbíhá růst produktivity práce. Druhým je pak fakt, že pokračuje rozevírání nůžek mezi průměrem a mediánem, jinými slovy je průměr stále méně vypovídající z hlediska plošného vývoje,“ uvedl Tomáš Brabec.

Ve stejném období loni představoval medián mezd 84 procent průměru, nyní je to již jen 83,2 procent průměru. Pro příklad ve druhém kvartále roku 2019 to bylo 85,4 procenta průměru. „Tento ukazatel pochopitelně kolísá, to je přirozené, že se dvě hodnoty nevyvíjejí souběžně, i když jsou spjaté s jedním aspektem ekonomiky. Avšak trend je zjevný. Historicky platí, že během druhého desetiletí se průměr k mediánu spíše přibližoval právě až k těm hodnotám, kdy byl více než 85 procent mediánu, od roku 2020 se zase začaly tyto hodnoty poměrně rychle rozcházet. Lze to interpretovat tak, že vyšší mzdy rostou rychleji než mzdy nižší, distribuce ekonomického profitu je vychýlená směrem k příjmově úspěšnějším zaměstnancům,“ poznamenal dále Tomáš Brabec.

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumerne-mzdy-2-ctvrtleti-2025 

K těmto číslům je nutné dodat, že se jedná o hrubé mzdy před zdaněním a před odvody do pojistných fondů, takže v případě, kdy bychom sledovali obvyklou čistou mzdu, budou rozdíly mezi průměrem a mediánem vyšší. „Daňové změny prosazené před volbami v roce 2021, které jsou známé jako zrušení superhrubé mzdy, vedly k tomu, že zdanění průměrných a vyšších mezd pokleslo výrazněji než zdanění mediánu a nižších příjmů. Lze považovat za velmi pravděpodobné, že jedním z důsledků této asymetrie je oprávněný pocit lidí s nižšími příjmy, že jejich užitek z ekonomického růstu je podstatně menší než užitek čerpaný lidmi s příjmy vyššími. To má logické dopady na sociální stabilitu. Můžeme to brát jako důležitou část vysvětlení, proč mnoho občanů země považuje statistická data o růstu za těžko pochopitelná a uvěřitelná, protože na jejich konkrétní situaci se projevují poměrně málo výrazně,“ uvedl Brabec.

Dodal také, že tento trend pak umocňují významné rozdíly regionální, protože tradičně rostou rychleji příjmy v úspěšných oblastech, pomaleji pak v oblastech s nižší výkonností. „Bohužel, tato část statistik bývá interpretována pouze okrajově, přitom velmi přesně vypovídá o tom, proč se například stále ostřeji rozchází hodnocení současnosti lidmi v centrech a na periferiích. Ale stačí si říct, že nominální růst mzdového průměru dosáhl za první letošní pololetí meziročně v Praze 7,9 procenta, ale v Ústeckém kraji pouze 5,5 procenta. Pak samozřejmě nemůžeme čekat, že se lidé z jedné a druhé části země shodnou na tom, že naše ekonomika utěšeně roste,“ dodal Tomáš Brabec.

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumerne-mzdy-2-ctvrtleti-2025 

Za pozornost pak stojí, že růstová dynamika nominálních hrubých mezd se soustředila v Jihomoravském kraji a v Praze, průměrná byla například v Pardubickém kraji či v Moravskoslezském kraji, naopak jako brzdy růstu je možné nazvat Ústecký a Liberecký kraj, případně i Karlovarský a Zlínský kraj.

„Bez ohledu na regionální rozdíly je možné shrnout, že růst mezd je prudký, což dává velkou naději na udržení dynamiky růstu hrubého domácího produktu, který je letos tažen spotřebou domácností. Lze předpokládat, že tato čísla nepotěší Bankovní radu České národní banky. Samozřejmě ne proto, že by centrální bankéři lidem nepřáli zlepšení životní úrovně, ale více peněz na spotřebu znamená větší inflační tlaky. A to v našem prostředí, kde v řadě komodit, především v potravinářství, vidíme historicky danou dosti mizernou úroveň konkurence, znamená skoro jistě další růst spotřebitelských cen. Takže je na stole další důvod, kvůli kterém je případné letošní snížení klíčových sazeb a potenciální zlevnění úvěrů skutečně velmi nejisté,“ uzavřel Tomáš Brabec, Senior Partner PKF APOGEO.