Pokračuje přesun pracovníků z výroby do služeb

I v posledním čtvrtletí roku 2025 pokračoval přesun pracovních sil z produkčních odvětví, především z průmyslu, těžby a také ze stavebnictví směrem do tržních i netržních služeb. Jde o trend, který existuje posledních několik desítek let, nejde tedy o žádné překvapení. Přesto poslední data potvrzují, že tento vývoj neznamená v českém prostředí pokles výkonnosti produkčních odvětví.

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Tomáš Brabec, Senior Partner PKF APOGEO.

„Poslední výběrové šetření pracovních sil uskutečněné Českým statistickým úřadem pro poslední čtvrtletí loňského roku potvrdilo, že zaměstnanost v průmyslu a v dalších produkčních odvětvích postupně klesá. Z toho je dosti často vyvozováno, že dochází k tak zvané deindustrializaci, tedy ke snižování výkonnosti průmyslu. Ve skutečnosti to není pravda. Z dalších dat víme, že objem průmyslové produkce ve stálých cenách je nyní vyšší než v období před pandemií. Takže ona deindustrializace probíhá pouze v tom smyslu, že klesá podíl průmyslu na zaměstnanosti a velmi mírně také na tvorbě hrubého domácího produktu, nesnižuje se však výkon odvětví,“ uvedl k výsledkům studie Brabec.

Problematika deindustrializace je poměrně často diskutována na vládní úrovni i v odborné veřejnosti, podle našeho názoru jsou mnohdy využívána problematická data, což vede k chybným rozhodnutím. „Samozřejmě jde o složitou matérii, je třeba posuzovat průmyslová a další data z různých úhlů,“ ale podle nás jsou obavy z deindustrializace liché. Jinou věcí však je, že uvnitř průmyslové oblasti dochází k velkým změnám a přesunům a v podstatě postupně ztrácíme těžební obory, hutnictví a těžké strojírenství. Avšak výrobní odvětví jako celek přesto mírně posilují díky růstu v jiných oblastech,“ dodal Brabec.

Hlavní data nové studie ČSÚ lze shrnout takto: Počet zaměstnaných osob byl meziročně (ve 4Q 2025 proti 4Q 2024) o 68,2 tisíce vyšší. Takže celková zaměstnanost znovu mírně rostla. Nezaměstnaných osob bylo, podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO, v otázce nezaměstnanosti máme dvě nejvýznamnější metodiky, jejichž výsledky se mírně liší), meziročně o 24,7 tisíce více. Počet ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se za stejné období snížil o 18,7 tisíce, což je výsledek demografického vývoje a procesu stárnutí obyvatelstva.

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/produkty/zamestnanost-a-nezamestnanost-podle-vysledku-vsps-4-ctvrtleti-2025 

První graf ukazuje důsledky demografického vývoje. „Vidíme zde výrazný růst v nejvyšší věkové kategorii a jistý růst v předdůchodových kategorií. Klasická nejproduktivnější kategorie ve střední části pracovního věku ale výrazně ubývá. Mírný růst v kategorii 15 až 24 je výsledkem propadu porodnosti v devadesátých letech, a naopak zvýšení počtu narozených dětí později. Tento efekt bohužel brzy odezní, nejde o skutečný růst těchto generací. Musíme ale vidět, a to je skutečně špatné, že jde o změnu během jediného roku. Pro zaměstnavatele to znamená hlavní informaci: Je třeba zavádět postupy a technologie s nižší potřebou pracovní síly, protože její nedostatek se bude již jen stupňovat. Nevěřme, že tento problém za nás vyřeší jenom AI, která samozřejmě skutečně omezí zaměstnanost v řadě odvětví, ale nevyřeší demografické problémy. Tak mocná není,“ dodal Brabec.

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/produkty/zamestnanost-a-nezamestnanost-podle-vysledku-vsps-4-ctvrtleti-2025 

Druhý graf ukazuje přesuny zaměstnanosti uvnitř národní ekonomiky. Obecně zde vidíme poklesy v produkčních odvětvích, tedy na levé straně grafu, zjednodušeně pod písmeny A až F. Naopak na pravé straně grafu jsou shromážděna odvětví tržních a netržních služeb, kde jsou zjevné růsty zaměstnanosti. „Není to nic divného. Průmysl a letos i stavebnictví jsou nositeli růstu produktivity práce. To umožňuje rozvoj dalších sektorů, především služeb. Nicméně vidíme meziroční pokles i ve velkoobchodě a maloobchodě (G). Podle našeho názoru jde o důsledek zavádění nových technologií. Zajímavý je růst zaměstnanosti v oboru doprava a skladování (H). Ten považujeme skutečně za dočasný jev, nicméně nároky na logistiku v širokém smyslu slova pochopitelně s růstem HDP poměrně výrazně rostou. Jsme však přesvědčeni, že právě zde zafungují dosti rychle nové technologické možnosti včetně nástupu AI,“ dodal Tomáš Brabec.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tedy na součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) meziročně vzrostla o 0,4procentního bodu a ve 4. čtvrtletí roku 2025 činila 3,0 %. „Jde o růst nepodstatný, který sice pokračoval i v lednu, za který máme ale jenom předběžná data v této metodice, ale nepociťujeme to jako problém. Krátkodobé výkyvy jsou sice mediálně zajímavé, ale nemají velký ekonomický význam. Za spíše znepokojivé považujeme prodlužování doby, po kterou jsou lidé bez práce. A zde nemáme na mysli ty, kteří nové místo hledají spíše symbolicky, ale skutečně ty, kteří chtějí pracovat a věnují nalezení místa přiměřené úsilí,“ dodal Brabec s tím, že jde o jedno z velmi podstatných témat současnosti a nynějšího vývoje hospodářství. „Je to specifická situace. Celkově máme nezaměstnaných spíše málo a nedostatek pracovních sil je značný. Avšak dlouhodobá nezaměstnanost spojená s nedostatkem dovedností nebo s regionální vyčleněností roste a hrozí přerůst v reálný sociální problém,“ uzavřel Brabec.