Statistici ohlásili za rok 2025 vyšší růst HDP

Český statistický úřad upravil směrem nahoru svoje dřívější předběžné odhady vývoje hrubého domácího produktu ve čtvrtém čtvrtletí a v celém roce 2025. Aktuální upřesněná data říkají, že v posledních třech měsících loňského roku vzrostl HDP ve stálých cenách a po očištění od sezónních vlivů meziročně (srovnání se 4Q 2024) o 2,6 %, mezičtvrtletně (srovnání s 3Q 2025) o 0,6 %. Za celý rok 2025 nyní ČSÚ odhaduje růst HDP na 2,6 %.

Předchozí předběžné odhady publikované na konci ledna uváděly údaje o desetinu či dvě desetiny procentního bodu nižší. Příslušnou analýzu PKF APOGEO k tehdejšímu oznámení ČSÚ naleznete ZDE.

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF APOGEO.

„Potvrdil se náš opakovaně komunikovaný předpoklad, že oproti předběžným datům budou ta upřesněná posunutá mírně nahoru. Nebál bych se dokonce očekávat, že zhruba za dva měsíce, až budeme znát čísla po dalších dopočtech, se ještě velmi mírně posuneme výše, ale to již není příliš podstatné. Základní teze, že česká ekonomika loni s konečnou pravděpodobností překonala dlouhé krizové období započaté ještě před pandemií roku 2020 a posílené energetickou krizí a inflačními dopady války na Ukrajině, se ukazuje jako nezpochybnitelně pravdivá,“ uvedl k nové zprávě ČSÚ Pacovský.

Tabulka 1: Vývoj HDP a HPH

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/tvorba-a-uziti-hdp-4-ctvrtleti-2025 

Analytický tým PKF APOGEO považuje za velmi pozitivní prvek loňského vývoje růst hrubé přidané hodnoty. Podle výpočtu ČSÚ se ve 4. čtvrtletí HPH zvýšila mezičtvrtletně o 0,5 a meziročně o 2,8 %. To samo o sobě není zásadně překvapující, jde v podstatě o podmínku hospodářského růstu, zajímavé však je, že v mezičtvrtletním srovnání se dařilo zejména odvětvím zpracovatelského průmyslu (+2,2 %) a peněžnictví a pojišťovnictví (+2,7 %). Naopak k jistému poklesu (čtvrtletně) došlo ve stavebnictví (-3,3 %). Z hlediska strukturálních reforem a vývoje ekonomického systému je podstatné, že na meziročním růstu se nejvíce podílela skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, která k celku přidala 0,8 procentního bodu (+4,4 % meziročně), průmysl +0,6 procentního bodu (růst o 2,2 %), informační a komunikační činnosti +0,6 procentního bodu (přičemž v tomto odvětví vzrostla HPH o mimořádných 7,7 %) a stavebnictví +0,3 procentního bodu (+5,6 %).

„Je dobré se zastavit u některých těchto údajů, především pak u prudkého růstu HPH v informačních a komunikačních činnostech. Určitě nebudeme daleko od pravdy, když tento skok připíšeme digitalizaci a zavádění technologií spojených s umělou inteligencí do daného odvětví, což umožňuje zvyšovat výkon při poklesu nákladů, především personálních. Nad tímto údajem by se měli zamyslet manažeři podniků, zvláště malých a středních, protože jde o signál určitého vývoje, zřetelného trendu, který potřebují zachytit nejen podnikatelé v těchto samotných oblastech informačních a komunikačních činností, ale i všichni, kteří nakupují nebo sami pro svou podpůrnou potřebu produkují takové služby,“ zdůraznil Pacovský, přičemž odkázal na nedávnou analýzu týmu PKF APOGEO k tomuto (ZDE).

Graf 1: Příspěvky k tvorbě HDP podle čtvrtletí

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/tvorba-a-uziti-hdp-4-ctvrtleti-2025 

Pozornější pohled na trend (viz Graf 1) nicméně ukazuje, že dříve výrazně rostoucí křivka se v posledním čtvrtletí zpomalila, přičemž je zjevný vliv zpomalení konečné spotřeby domácností.

„Pokud sledujeme trendovou dynamiku, nelze přehlédnout stagnující či i mírně klesající příspěvek výdajů na konečnou spotřebu domácností k růstu, který sice částečně nahrazuje naopak rostoucí příspěvek exportu. Ukazuje se, že ačkoliv maloobchodní obrat byl v prvních loňských kvartálech jednoznačným motorem růstu ekonomiky, od konce léta 2025 se ochota domácností utrácet mírně vytratila. Přitom reálné příjmy domácností utěšeně rostly, v tom problém nebyl. Ostatně ve čtvrtém čtvrtletí se objem mzdových nákladů zvýšil o devět procent. Můžeme to možná připsat nejistotě před volbami a tomu, že domácnosti právě kvůli politické změně vyčkávaly s výdaji, avšak tomu neodpovídají data o maloobchodních prodejích v posledních měsících loňského roku, protože tam k nějakému silnějšímu oživení nedošlo. Jinými slovy: pozornost analytické obce se nyní obrátí právě k maloobchodnímu obratu, neboť ten, zdá se, rozhodne nejvíce o tom, jak hospodářsky dopadne rok 2026,“ uvedl Pacovský.

Samozřejmě důležitý bude nesporně i údaj o přebytku obchodní bilance, tedy o tom, jak k růstu ekonomiky přispěje zahraniční obchod. „Zde věříme našim exportérům a jejich až neuvěřitelné schopnosti překonávat nástrahy globální ekonomiky. Když se před rokem objevovaly zprávy o tom, jak celní války a celková nejistota na trzích spojená s často zmatenými kroky americké administrativy negativně ovlivní vývoz, mírnili jsme obavy a poukazovali na skutečnost, že čeští exportéři v minulosti překonali řadu nástrah a dokázali pružně reagovat. Podobně jsme byli skeptičtí k tezím, že silná koruna, která objektivně výrazně ztěžuje život vývozcům, a naopak zjednodušuje uplatnění dovozu na našem trhu, bude znamenat pohromu. I zde se ukázalo, že obavy byly přehnané. Přesto máme pochybnosti, že by obchodní bilance mohla změnit situaci a vystřelit hospodářství k nečekanému růstu,“ poznamenal Pacovský.

Zmínil přitom, že loňský přebytek byl již tak dosti vysoký a pro jeho výrazné překonání chybí potenciál. Je to vidět i na skutečnosti, že celková zaměstnanost vzrostla v roce 2025 ve srovnání s rokem 2024 o 1,1 % na 5,509 milionu osob. Celkem bylo odpracováno o 2,3 % hodin více než v roce 2024. „Není jasné, kde by měla ekonomika vzít novou potřebnou injekci v podobě pracovní síly,“ uvedl Pacovský.

Nezaměstnanost sice na začátku roku 2026 znovu mírně vzrostla, ale stále je mimořádně nízká. Podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivním, to znamená k součtu zaměstnaných a nezaměstnaných, dosáhl v lednu 3,3 %. Meziročně se zvýšil o 0,5 procentního bodu. Poznámka: V této souvislosti upozorňujeme, že existují dvě mezinárodní metodiky zjišťování nezaměstnanosti a je tedy třeba odlišovat různá data.

 „Jenže faktem je, že ať nezaměstnanost měříme jakkoliv, ve skutečnosti nám ty údaje nevypovídají o reálném rezervoáru pracovní síly. Roste podíl dlouhodobě nezaměstnaných, to je ale sociální, regionální a strukturální problém, nikoliv nevyužitá možnost pro rostoucí odvětví. Tito lidé nemají potřebnou kvalifikaci, nejsou na správných lokacích, nesporně u části bude problém i ve fyzické zdatnosti a výkonnosti. Sice občas slyšíme o snižujícím se napětí na trhu práce, ale to je spíše zbožné přání než skutečnost,“ zhodnotil nová čísla Pacovský.

Graf 2: Obecná míra nezaměstnanosti, měsíční data, leden 2016 - leden 2026

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/miry-zamestnanosti-nezamestnanosti-a-ekonomicke-aktivity-leden-2026 

Přes všechny zmíněné pochybnosti a také přes rizika, která souvisejí především s globálními událostmi včetně aktuální eskalace napětí na Blízkém a Středním Východě i válkou s Íránem, analytický tým PKF APOGEO stále předpokládá pro tento rok růst blízký až třem procentům. „Očekáváme letos mírné zrychlení růstu někam k úrovni 2,8 až 3,0 %v reálných cenách. Nicméně, a v tom jsme skeptičtí, to podle nás bude znamenat, že hospodářství narazí na strop svých růstových možností a v roce 2027 bude tento výkon schopno přinejlepším zopakovat. Ačkoli věříme, že i v dalších obdobích zažijeme velmi slušné zvyšování HPH, tedy v podstatě růst produktivity práce, nedostatek pracovní síly bude znamenat uzavření prostoru pro další akceleraci. Jsme proto velmi opatrní v představě, že bychom jako národní hospodářství byli schopni uskutečnit v dalších letech tak silné reformní a restrukturalizační kroky, že by to přineslo zásadnější změnu situace,“ uzavřel Pacovský.