Průmysl i stavebnictví pokračují v růstu

Podle nové zprávy Českého statistického úřadu vzrostla v únoru průmyslová produkce meziročně v reálných cenách (tedy po zohlednění inflačních vlivů) o 1,3 %. Stejný růst vykázala také vůči letošnímu lednu. Stavební výroba se ve stejných srovnáních zvýšila o 4,1 % a 0,8 %.

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Pavel Postl, Senior Partner PKF APOGEO.

„Potvrzuje se náš předpoklad, že v letošním roce má domácí hospodářství velmi dobré předpoklady růstu. I když nelze přehlížet dosti hluboké strukturální potíže, tak rizika jsou primárně zahraniční a asi je vidí každý. Nevypočitatelné kroky politiků a neustálé přelévání napětí mezi různými částmi světa znamenají v podstatě permanentní volatilitu trhů. Z toho pak plyne riziko zvýšení nákladů na rychle rostoucí český státní dluh, což je aktuálně podstatně větší problém než strukturální nerovnováhy, nedostatečný růst produktivity práce a další omezení české ekonomiky,“ uvedl k datům o výrobních odvětvích  Postl.

Z hlediska dynamiky a trendu jsou nová data také vcelku pozitivní, což názorně ukazuje první graf. 

Graf 1: Index průmyslové produkce (meziroční indexy)

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumysl-unor-2026

Když se zaměříme na červenou linku trendu, sledujeme v počátku roku 2026 sice mírné ochlazování, ale musíme si uvědomit, že jde vždy o meziroční údaj, takže růst o 1,6 % ze základny loňské je velmi cenný, neboť ta byla již dosti vysoká. „Každopádně zde můžeme sledovat, že domácí průmysl je v poměrně dobré kondici a navzdory tomu, že neustále slyšíme o jeho postupném zániku a propadu, tak ve skutečnosti sice pomalu, ale soustavně zvyšuje svoji produkci. Kdybychom do tohoto grafu promítli zaměstnanost v odvětví, viděli bychom tam meziroční pokles počtu zaměstnanců (po přepočtu na plné úvazky) o 1,1 %. Takže reálný růst 1,6 % v kooperaci s poklesem pracovníků o 1,1 % nám dává představu o skutečně kvalitním vývoji produktivity práce v průmyslovém sektoru,“ zdůraznil Postl.

Graf 2: Index průmyslové produkce (bazické indexy)

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumysl-unor-2026

Když se podíváme na Graf 2, kde je vývoj porovnán pomocí bazických indexů (100 se rovná průměr průmyslové produkce v roce 2021), trend vynikne o něco lépe. Zpomalení růstového trendu v závěru loňského a v začátku tohoto roku je evidentní, zároveň však nelze pominout skutečnost, že se celé odvětví dostalo na novou úroveň.

“Je zřetelné, že průměr roku 2021 je s přehledem překonán a váhání z energeticky tragických let 2023 a 2024 je již minulostí. Pokud během energetické krize znělo, že vysoké ceny znamenají konec českého průmyslu, tak statistická data dokazují nepravdivost takových vizí. Naopak se zdá, že tvrdý cenový tlak vedl k tomu, co podobné situace mají teoreticky vyvolat. Tedy k tlaku na zvyšování efektivity produkce, snižování nákladů a celkově na růst produktivity práce,“ uvedl k číslům Postl.

Poslední graf ukazuje zajímavé mezinárodní srovnání, kde je úspěšnost českého průmyslu zasazena do dílčího mezinárodního srovnání. Dominance polského růstu je nezpochybnitelná, nicméně české výsledky jsou v této komparaci s přehledem nad průměrem Evropské unie a soupeříme například s Rakouskem.  „Dosti odstrašující jsou výsledky Slovenska, kde průmysl přes státní zásahy do cen a silnou subvenční aktivitu zjevně situaci nezvládá. Přičemž naprosto strašidelný je vývoj v Německu, kde zatím nezabírá skutečně vůbec nic. Přitom stát udělal opravdu hodně pro snížení dopadů cen energie na průmyslové provozy, uvolnil mimořádné stimulační balíčky, ale zatím jsou výsledky více než tristní. Vypadá to, že pravdu mají spíše kritici razící teze o hlubokém strukturálním problému německé ekonomiky. Když si vezmeme na jedné straně fakt dlouhodobého poklesu produkce a na druhé straně skutečnost, že počet zaměstnanců v německém průmyslu poklesl jen minimálně, pak vůbec není jasné, jak nastalou situaci může celý sektor zvládat,“ dodal Postl. Přičemž dodal, že to se samozřejmě netýká zbrojního průmyslu, který prosperuje.

Graf 3: Index průmyslové produkce – mezinárodní srovnání (bazické indexy, sezónně očištěno)

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumysl-unor-2026 

Co se stavebnictví týká, jsou nová čísla potvrzením toho, že letos bude růst v odvětví pokračovat, avšak o něco pomaleji než v extrémním minulém roce. „Ono by ani nebylo možné dosáhnout stejné dynamiky, již jenom kvůli prosté skutečnosti omezeného počtu strojů, omezené dostupnosti materiálů, a především omezeného počtu pracovníků,“ zdůraznil Pavel Postl, Senior Partner PKF APOGEO. 

Graf : Index stavební produkce (bazické indexy)
 
Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/stavebnictvi-unor-2026