Vláda podle svých dřívějších prohlášení předpokládala urychlení růstu české ekonomiky na hladinu tří procent a více, nový odhad Českého statistického úřadu o vývoji hrubého domácího produktu však tuto vizi mění v trosky. Ve druhém kvartálu totiž ekonomika znovu zpomalila a meziroční růst dosáhl pouhá dvě procenta. To je nejslabší údaj od posledního kvartálu roku 2024.

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF APOGEO.

„Po zpomalení na 2,2 procenta v prvním čtvrtletí nyní vidíme růst HDP 2,0 procenta ve druhém kvartálu. To samozřejmě není žádná tragédie, vzhledem k vývoji evropského hospodářství a k rizikům, se kterými se utkává globální ekonomika, to jsou samozřejmě velmi dobrá čísla. Ale to nic nemění na faktu, že vládní představa o zrychlení růstu na tři procenta je pro letošek mrtvou věcí,“ uvedl k novým číslům Tomáš Pacovský.

Od této vize však vláda odvíjí řadu dalších představ, mimo jiné o dlouhodobějším vývoji státního dluhu a také stability veřejných financí. „Zpomalení ekonomiky není překvapivé, odpovídá ostatně předpovědím, které jsme zveřejnili v předchozích obdobích a je trochu rychlejší, než co očekávala ve svých predikcích Česká národní banka. Nicméně nyní vidíme výrazné zpochybnění reálnosti vládních předpokladů o tom, jak bude probíhat konsolidace veřejných financí,“ uvedl k tomu Pacovský.

Středová varianta odhadu vývoje HDP, kterou publikoval analytický tým PKF APOGEO, předpokládá pro rok 2026 hodnotu 2,1 procenta. Nová predikce ČSÚ tak zatím vcelku přesně odpovídá tomuto publikovanému odhadu. Pokud totiž vezmeme v potaz zatím známá data o prvním a druhém letošním čtvrtletí, tak z pololetního hlediska vidíme růst HDP o 2,1 procenta. Poslední pravidelnou makroekonomickou predikci PKF APOGEO naleznete ZDE.

Graf 1: Vývoj HDP podle čtvrtletí v meziročním a v mezikvartálním srovnání

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/predbezny-odhad-hdp-2-ctvrtleti-2026 

„Nyní není důvod, proč bychom měli měnit náš celoroční předpoklad, ale pokud bychom ho v budoucnosti modifikovali, zdá se nyní spíše bližší korekce směrem dolů, nikoliv nahoru. Vidíme v současnosti jako celkem pravděpodobné, že celoroční ekonomický růst bude pod dvěma procenty. To by znamenalo značné zklamání ve srovnání s tím, jak nadějně probíhaly roky 2024 a 2025, na straně druhé to je vcelku přiměřené ve chvíli, kdy vezmeme v potaz globální okolnosti,“ zmínil dále Tomáš Pacovský. Připomenul také, že jde o značný neúspěch z hlediska slibů, se kterými vstupovala aktuální vláda do svého mandátu.

Z hlediska struktury změny HDP, tak druhé čtvrtletí bylo ve srovnání s prvním poháněno především výdaji na konečnou spotřebu, a to jak domácností, tak i vlády. V případě vlády byl tento mezikvartální podíl na růstu zjednodušen tím, že v prvním čtvrtletí platilo rozpočtové provizorium a vláda byla nucena udržovat své výdaje na úrovni roku 2025. Od dubna ale mohl schodek růst daleko rychleji, to se projevilo právě ve výraznějším vlivu konečné spotřeby vlády na růstu HDP. Mezičtvrtletně se také pozitivně projevil zahraniční obchod. Přebytek obchodní bilance České republiky je sice za prvních pět měsíců roku významně nižší, než ve stejném loňském období (více k tomu ZDE), většina problému se ale koncentrovala v úvodních třech měsících. Každopádně v lednu až květnu 2026 dosáhl přebytek obchodní bilance 87,7 miliardy korun, což představovalo meziroční pokles o 17,9 miliardy. To znamená, že zahraniční obchod je z hlediska bilance aktivní, avšak o poznání méně než loni. Očekávat tedy od něj kladný příspěvek k růstu HDP letos pravděpodobně není realistické. Od začátku roku stoupl vývoz o 3,8 procenta a dovoz o 5,0 procent. Skutečnost, že ve druhém čtvrtletí byl zahraniční obchod výkonnější než v prvním, takže mezikvartálně přispěl k růstu, má tedy z celoročního hlediska omezenou platnost. Za varující moment lze vzít, že po významném růstu investic v prvním čtvrtletí přišlo druhé čtvrtletí s ochlazením.

Meziroční růst byl ve druhém čtvrtletí 2026 (tedy ve srovnání s druhým čtvrtletím 2025) podpořen konečnou spotřebou domácností a vlády. 

„Jak ukazují dosavadní data, tak co se týká spotřeby domácností, ta celkově nesporně oproti loňsku vzroste. Jenže nelze ignorovat zjevný fakt, že tento růst spíše zpomaluje. Spotřeba vlády je z hlediska růstu v podstatě úměrná schodku, který bude dosažen. Jak známo, plán je mínus 310 miliard. To znamená meziroční zvýšení objemu schodku, přičemž celý objem vládních výdajů je v absolutních číslech plánován také jako meziročně vyšší. Pokud se naplní chmurné předpovědi, že vláda schodek neudrží a ten dosáhne nakonec asi 350 miliard, pak to samozřejmě bude ze strany vlády mírný prorůstový impulz,“ zmínil dále Tomáš Pacovský.

Zatímco celková data vyvolávají především otazníky, podniková sféra si vede vcelku dobře – přinejmenším to platí o ukazateli hrubé přidané hodnoty, která velmi úzce souvisí s produktivitou práce v její makroekonomické podobě. HPH v mezičtvrtletním srovnání pozitivně ovlivnil primárně průmysl.

Znovu vzrostla i zaměstnanost, a to mezičtvrtletně o 0,2 procenta a meziročně o 0,9 procenta. „Je fascinující, že ekonomika znovu objevila nové zdroje pracovní síly, ale jak opakujeme znovu a znovu: Tento rezervoár je v podstatě prázdný, což se odráží v rychlém růstu mezd. Produkční mezera v principu neexistuje, růst je brzděn trhem práce. Tady doslova není, kam utéct, možnosti jsou prakticky vyčerpané,“ dodal Pacovský.

Podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivním, to znamená k součtu zaměstnaných a nezaměstnaných, dosáhl v letošním červnu 3,3 procenta. Meziročně se zvýšil o 0,3 procentního bodu (loni v červnu tedy byl tento údaj rovná tři procenta). Míra nezaměstnanosti mužů dosáhla 2,8 procenta, u žen 3,8 procenta. „I když zde vidíme meziročně velmi lehký vzestup, z makroekonomického hlediska je úroveň míry nezaměstnanosti 3,3 procenta až extrémně nízká. Znovu tedy musíme opakovat, že se nekoná žádné ochlazení na trhu práce, naopak tento trh je i nadále vysoce přehřátý a pokud nenastane nějaký šok, pak z krátkodobého hlediska nevidíme jakýkoliv náznak řešení. Samozřejmě střednědobě a dlouhodobě změní situaci posuny v technologiích, zejména zavádění AI do dalších oblastí ekonomiky, rozvoj automatizace a robotizace, avšak proti tomu půjde demografie. Takže možná dojde k nějakému uvolnění na trhu práce, ale představa, že to bude plošný a naprosto zásadní proces nám zatím připadá příliš odvážná,“ uvedl na závěr Tomáš Pacovský.

Graf 2: Obecná míra nezaměstnanosti, měsíční data, leden 2016 – červen 2026

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/miry-zamestnanosti-nezamestnanosti-a-ekonomicke-aktivity-cerven-2026