Nové údaje českého statistického úřadu potvrzují, že v květnu se meziročně zvýšil výkon průmyslu v reálném vyjádření o dvě procenta, avšak oproti dubnu poklesl o 0,4 procenta. Stavebnictví přidalo meziročně reálně 4,4 procenta, meziměsíčně pak 0,2 procenta.

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Pavel Postl, Senior Partner PKF APOGEO.

„Data za průmysl i stavebnictví jsou přesně v očekávaných intencích, vlastně sledují trend naznačený v předchozích měsících. Proto jsme se rozhodli podívat se na tato sektorová čísla trochu z jiného úhlu pohledu, než je obvyklé, totiž trochu více analyticky a s ohledem na budoucí potenciál průmyslového i stavebního sektoru“ uvedl Pavel Postl.

Upozornil v této souvislosti primárně na vztah mezi reálnou změnou produkce, růstem mezd a pohybem v počtu zaměstnanců, protože právě vzájemné poměry těchto dat ukazují, jak se vyvíjí produktivita a efektivita těchto odvětví.

Tabulka 1: Průměrný evidenční počet zaměstnanců a jejich průměrná hrubá měsíční mzda

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumysl-kveten-2026 Poznámky: ¹⁾ Zahrnuje sekce CZ-NACE B až D. ²⁾ Ve fyzických osobách.

Graf 1: Index průmyslové produkce (meziroční indexy) 

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumysl-kveten-2026

„Průmysl prochází zajímavým a důležitým obdobím. Zdá se, že bez jakéhokoliv přičinění některé z vlád a vlastně tak trochu nenápadně v něm dochází k poměrně silné restrukturalizaci. Když se podíváme na poslední sloupec Tabulky 1, vidíme tam pětiměsíční data za leden až květen tohoto roku. Na základě dat můžeme prohlásit, že více než pětiprocentní růst nominálních mezd, je doprovázen poklesem počtu pracovníků o jedno procento. Zjednodušeně, ale opravdu velmi zjednodušeně, lze říct, že oním poklesem počtu pracovníků o procento je růst mezd ospravedlněn. Tím nemá být řečeno, že by to finančně bylo nutně v rovnováze, ale růst mezd při snižování počtu pracovníků má jistě lepší logiku než bez něj. Navíc vidíme vcelku svižný růst produkce průmyslu, což dobře dokumentuje především Graf 2, takže celkově je zde, naopak od zbytku ekonomiky, rovnováha mezi vývojem mezd a vývojem produktivity práce,“ uvedl Pavel Postl.  

Graf 2: Index průmyslové produkce (bazické indexy)

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumysl-kveten-2026

Vývoj odvětví je trochu lépe vidět na Grafu 2, kde jsou použity bazické indexy (bází je průměr roku 2021). Meziroční data v Grafu 1 nicméně ukazují, že trend dlouhodobého růstu produkce v průmyslu se drží na úrovni dvou procent reálně meziročně, což je velmi přijatelné tempo. „Míváme pod dojmem veřejné diskuse tendenci vnímat vývoj průmyslu negativně. Těžko říct přesně jak, ale podařilo se vytvořit dojem, že náš průmyslový sektor je zaostalý, že je schopen vyrábět pouze součástky podle cizího technického zadání, a že jde o jakéhosi umírajícího tvora, který nepřežije drahé energie. Přitom pravdou je, že český průmysl je sice zhusta dodavatelský, ale má velké inovativní schopnosti, mimo jiné v sektoru malých a středních podniků. Každopádně ale dlouhodobě roste,“ dodal Pavel Postl s tím, že vykreslování průmyslu jako odvětví v krizi má spíše ideologický než faktický základ.

Co se stavebnictví týká, i zde panuje na základě veřejné debaty dojem, že se zmítá v hluboké krizi kvůli nefunkčními stavebnímu řízení. „Existuje zde jakýsi předpoklad, že s novým stavebním zákonem přijde prudký růst stavebnictví, že nastanou jakési zlaté časy a stavební boom. Samozřejmě vítáme zjednodušování a lepší fungování stavební legislativy, ale je naivní od toho čekat zázraky. Pravdou totiž je, že celý sektor je na hraně svého potenciálu, který je limitován za prvé nedostatkem pracovních sil, za druhé pak potřebou uskutečnění nových investic. Pokud se zvedne poptávka, a to je popravdě dosti nejisté, tak výsledkem bude spíše růst cen stavebních prací než nějaký zásadní výkonnostní skok,“ uvedl k některým aspektům veřejné diskuse Pavel Postl.

Graf 3: Index stavební produkce (bazické indexy)

Zdroj: ČSÚ,  https://csu.gov.cz/rychle-informace/stavebnictvi-kveten-2026 

Jak je vidět z Grafu 3, k zásadnímu růstu výkonu stavebnictví došlo již v roce 2024 a byl to důsledek překonání předchozích celkově krizových let, kdy již od pandemie byl celý sektor spíše depresivní než optimistický. „Stavební právo v ČR mělo a má daleko k dokonalosti a určitě nijak nepomáhá rozvoji odvětví, ale nepodléhejme představě, že je nejzásadnější dlouhodobou brzdou rozvoje země či stavebního průmyslu. Letos v květnu bylo meziročně vydáno o 11,6 procenta více stavebních povolení a byla meziročně zahájena výstavba o 48,3 procenta více bytů. Kdybychom si vzali rok stará data, tehdy rostlo meziročně stavebnictví dokonce o skoro dvanáct procent v reálném vyjádření. Popravdě je nyní růstový potenciál sektoru i při značném růstu produktivity práce na hraně svých možností,“ uzavřel Pavel Postl s tím, že sázka na zázračné dopady nové legislativy je omyl.