I když podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu dosáhla inflace v červenci meziroční hodnotu 1,7 %, bankovní rada České národní banky se tím nenechala nijak zviklat a ponecháním klíčové 2T repo sazby na úrovni 3,75 % zůstala na jestřábích pozicích. Vedle mnoha jiných podstatných důvodů lze také naznačit, že červencová čísla o cenách nezachytávají vývoj důsledně, přesnější vysvětlení poskytujeme dále v textu. Zveřejněna byla i řada dalších ekonomických informací, z nichž dobrou zprávou je především vývoj průmyslové produkce.

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF APOGEO.

„Červencová inflace je nominálně znovu nízká, jakkoliv oproti červnovému číslu 1,5 % jsme na tom trošku hůře. Avšak bankovní rada se tím nenechala nijak vykolejit a budeme i nadále žít se základní sazbou 3,75 %. To není žádné překvapení, samozřejmě to analytická pracoviště i trhy předpokládali jako jeden muž, cokoliv jiného by byl obrovský šok,“ uvedl Pacovský.

Tabulka 1: Předběžný odhad přírůstku indexu spotřebitelských cen (%, červenec 2026)
Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/predbezny-odhad-indexu-spotrebitelskych-cen-cervenec-2026 

Analytický tým PKF APOGEO v dané souvislosti zdůraznil, že jakkoliv je údaj o meziročním růstu hladiny spotřebitelských cen za červenec nízký, struktura inflace zůstává riziková. To platí především o cenách ve službách, kde i nadále zůstává velmi vysoká meziroční (+4,7 %) i meziměsíční (+1,6 %) dynamika. „Zjednodušeně řečeno: Dokud se nezastaví růst cen v této oblasti, tak nemůžeme hovořit o tom, že by byla inflace skutečně pod kontrolou. Asi všichni bychom si přáli nižší sazby, samozřejmě by to pomohlo k nižším cenám úvěrů a k jejich větší dostupnosti, ale vidíme situaci zřejmě velmi podobně jako členové bankovní rady. V danou chvíli by pokles sazeb znamenal naprosto neodpovědný krok, který by mohl dosti snadno akcelerovat inflaci někam, kde ji skutečně mít nechceme,“ zdůraznil Pacovský.

Samozřejmě významné je, že vláda ukončila během července (přesněji k 19. červenci) regulaci cen spotřebních hmot (určení maximální ceny a snížení spotřební daně u motorové nafty). To ovšem tato statistika spotřebitelských cen zachycuje pouze naprosto marginálním způsobem, protože posledním dnem sběru dat pro výzkum inflace je dvacátý den příslušného měsíce. Z toho ale plyne, že ceny dostaly ještě v červenci růstový impuls, který byl ale z metodologických důvodů zamaskován a projeví se až v datech za srpen.

„Zatímco veřejnost může podobné detaily, jakkoliv velmi podstatné, přehlédnout, trhy samozřejmě vědí, že reálně by bylo červencové číslo trochu horší. Dejme tomu o jednu, dvě desetiny procentního bodu, možná i o tři. Stačí se ostatně podívat na příslušná data. Průměrná spotřebitelská cena jednoho litru motorové nafty byla na začátku července asi 35,40 koruny. Na konci měsíce to bylo přes 44 korun. A na okraj, před rokem dosahovala 33 koruny. U benzínu je to podobné. Na začátku července byla cena kolem 39 korun, na jeho konci již 42,40 koruny. Pro zajímavost, cena před rokem se pohybovala zhruba na hladině 34,15 koruny. Nelze říct, že celý ten rozdíl mezi začátkem a koncem měsíce vzniknul až v posledních deseti dnech, ta cena rostla soustavněji. Avšak značnou část této změny ještě data nezachytila, to je prostě fakt,“ shrnul Pacovský.

Podle názoru analytického týmu PKF APOGEO se během srpna dostane inflace na dosah hranice dvou procent v meziročním srovnání a zhruba kolem této hladiny se pak bude pohybovat do konce roku. „Samozřejmě za předpokladu, že nenastanou nějaké nové šoky,“ zmínil ještě k této věci Pacovský, který také připomenul, že meziměsíční růst inflace (červenec vůči červnu 2026) dosáhnul poměrně vysoké hodnoty 0,6 %. 

„Meziměsíční dynamika služeb, ale také energií, nevěští nic dobrého, protože to ukazuje přetrvávající inflační tlaky. Zatím je to tlumeno poklesem cen u potravin a zboží, pokud ale znovu vzrostou ceny pohonných hmot, což je v podstatě jistota, je tady nemalá pravděpodobnost, že se změna projeví i v těchto oblastech spotřebního koše,“ poznamenal na závěr tématu Tomáš.

Dalším klíčovým údajem, který byl zveřejněn ze strany ČSÚ, jsou data o vývoji maloobchodních tržeb, které se v červnu (tato data jsou zveřejňována oproti například inflaci s výrazně delším odstupem) reálně meziročně zvýšily o 3,6 %. Avšak meziměsíčně se snížily o 0,1 %, což již lze nazvat mírným ochlazováním domácího trhu. Není to letos poprvé, kdy nastal meziměsíční pokles tohoto ukazatele, zjednodušeně by bylo možné říct, že se to stalo v každém druhém období. „Z toho nemá smysl něco silného vyvozovat, ale faktem je, že letošní růst maloobchodních tržeb je zhruba o jeden procentní bod pomalejší než loňský. To pak značí, že ve srovnání s loňským rokem bude letos maloobchod k růstu ekonomiky přispívat o něco méně,“ zmínil Pacovský. Nicméně i tak půjde o rozhodující hnací sílu růstu ekonomiky, to lze říct již nyní téměř s naprostou jistotou.

Ostatně to je vidět i na nedávno zveřejněném předběžném odhadu vývoje HDP ve druhém čtvrtletí (naši analýzu na toto téma najdete ZDE). Ekonomický růst se zpomalil na 2,0 % (po předchozích tempech 2,2 % v prvním čtvrtletí nebo 2,7 % za celý rok 2025). Rozpaky v oblasti maloobchodu, který je klíčovým ukazatelem pro konečnou spotřebu domácností, jsou jedním z důvodů, proč ekonomika ochlazuje, jakkoliv pravděpodobně nikoliv zcela rozhodujícím.

Graf 1: Tržby v maloobchodě kromě motorových vozidel (meziroční indexy, stálé ceny)
Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/maloobchod-cerven-2026 

Přílišné posílení růst HDP nelze letos očekávat ani od zahraničního obchodu. Ten si sice vede velmi schopně, pokračuje v přebytcích, ale ty jsou meziročně o poznání nižší. To znamená, že zahraniční obchod, a již nyní to lze říct téměř s jistotou, nepřispěje k celoročnímu růstu HDP. Podle předběžných údajů totiž skončila v červnu bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 15,5 miliardy korun. To je vzhledem ke globální situaci velmi slušný výsledek, ale meziročně byl přebytek o 11,5 miliardy nižší.

Ještě lépe je problém vidět na datech za celé pololetí. V lednu až červnu 2026 dosáhl přebytek obchodní bilance celkově skutečně výborných 107,8 miliardy korun, jenže to je o 24,8 miliardy méně než za první pololetí roku 2025. Od začátku roku stoupl vývoz o 5,2 % a dovoz o 6,6 %, přičemž podobné poměry můžeme vidět skoro po celý tento rok. „Krátce řečeno. Z našeho pohledu si exportéři vedou výjimečně dobře, ukazuje se velká odolnost české ekonomiky vůči negativním signálům ze zahraničí. Ale trend je příliš silný, zahraniční poklesy nebo stagnace nutně vedou k oslabení poptávky. Tomu se prakticky nelze vyhnout,“ zmínil Pacovský.

Nicméně pozitivní zprávu vyslal veřejnosti průmysl. Jeho produkce v červnu meziročně reálně vzrostla o 4 %.

„To je krásné číslo, důležitější je, že zapadá do letošního trendu odvětví, že znovu ukazuje životaschopnost celého průmyslu a jeho chuť překonávat problémy,“ zdůraznil Pacovský s tím, že úctyhodný byl i meziměsíční reálný růst o 1,2 %. „Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o více než třináct procent. To je sice údaj v běžných cenách, ale vzhledem k tomu, že v daném odvětví se ceny meziročně posunuly jen marginálním způsobem, lze to brát téměř jako reálné číslo,“ dodal dále.

Graf 2: Index průmyslové produkce (meziroční indexy)

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumysl-cerven-2026 

Vedle toho stavebnictví pokračuje v umírněném tempu, nicméně setrvává na růstovém trendu. Stavební produkce v červnu meziročně vzrostla o rovná 2 % v reálném vyjádření, ovšem meziměsíčně byla nižší o 0,3 %. Ovšem data o stavební produkci i další standardně vydávané údaje o tomto odvětví jsou tradičně dosti volatilní. To je dáno řadou okolností, a i když ČSÚ očišťuje údaje sezónně i jinak, stále je běžné, že zde nacházíme skutečně velké výkyvy.

„Nicméně odvětví je stále ve znamení růstu a jakkoliv vidíme již podstatně klidnější čísla než relativně nedávno, pořád tady čteme velmi slušná tempa zvyšování výkonu,“ zmínil dále Pacovský.

Co poslední data znamenají pro malé a střední podniky?

„Podnikatelské prostředí se velmi pravděpodobně v nejbližších měsících nezlepší, takže ani životní prostor malých a středních podniků nedozná žádné významnější pozitivní změny. Stále zde vidíme daleko více rizik a potenciálních problémů než impulzů zrychlení růstu ekonomiky, zlevnění peněz, vyšší dostupnosti úvěrů a podobně. Jak jsme v našich posledních analýzách opakovaně zmínili, stále vidíme obrovská globální rizika. K tomu nyní přibývá zjištění, že jakkoliv by vláda jistě ráda urychlila ekonomický růst, ostatně před několika měsíci slibovali ekonomičtí ministři zrychlení růstu na tři procenta, vstupujeme spíše do období sice mírného, ale nesporného ochlazování ekonomiky,“ zmínil k tomu Pacovský.

Podle poslední predikce PKF APOGEO (ZDE) lze očekávat letošní ekonomický růst podle nejpravděpodobnějšího scénáře na úrovni kolem 2,0 %. Zatímco rozpočet na letošní rok je koncipován pro růst 2,1 %, vláda předpokládala, že se ji během tohoto roku podaří růst akcelerovat až na úroveň tří procent.