Ostře sledované hospodaření vlády se za období od ledna do konce července letošního roku zatím vyvíjí relativně příznivě, pokud tedy pomineme fakt, že plán schodku ve výši 310 miliard je čtvrtý nejvyšší v dějinách země (po letech 2020 až 2022). Nicméně nová data Ministerstva financí ČR přinejmenším aritmeticky naznačují, že tento plán by mohl být splněn. Přesto o reálnosti cíle panují hluboké pochybnosti. 

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Pavel Postl, Senior Partner PKF APOGEO.

„Díky červencovému vysokému inkasu třiceti miliard korun z evropských fondů je prozatímní údaj o schodku vlády 176,6 miliardy korun. To je meziročně jenom o 8,5 miliardy více než byl schodek loňský. Tisková zpráva ministerstva vcelku logicky zdůrazňuje především optimistické aspekty, mezi které patří zvláště fakt, že oněch necelých 177 miliard představuje jenom 57 % z plánovaných celoročních 310 miliard. A to je podle ministerstva nejlepší podíl za posledních pět let, což lze, v celkové situaci problémů veřejných financí, skutečné chápat jako dobrou zprávu,“ uvedl k tomu Pavel Postl.

Nicméně i přes to považuje analytický tým PKF APOGEO možnost, že bude letošní plán schodku dodržen, za velmi nepravděpodobnou. „Nezpochybňujeme, že ministerstvo dělá, co může, aby výdaje neeskalovaly, ale je třeba se podívat na některé detaily a matematické aspekty. Namátkou: Při srovnání s loňským rokem je třeba vzít do úvahy rozpor mezi tehdejším plánem a dosaženou skutečností. A ta byla na konci roku podstatně horší, přesně řečeno schodek se vyšplhal na zhruba 291 miliard místo v zákoně zakotvených 241 miliardy. To bylo částečně způsobeno opožděním plateb právě z EU, dlužno poznamenat, že to opoždění vzniklo vinou české strany. Nyní ale ČR tyto prostředky postupně inkasuje, což naopak rozpočtu pomáhá. Takže není náhodou, že když vládní finance očistíme od evropských peněz, schodek vzroste na více než 212 miliard, oproti loňsku to je o téměř o 46 miliard více," zdůraznil v této souvislosti Postl.

Graf 1: Saldo státního rozpočtu za leden až červenec (akumulovaná data)

Zdroj: Ministerstvo financí, https://mf.gov.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2026/pokladni-plneni-sr-64753 

Doplnil však, že obecně je v případě rozpočtů včetně státního dosti problematické porovnávat absolutní objemy, protože v nich není zohledněn prvek inflace a některé další skutečnosti. Například samotný ekonomický růst vede téměř automaticky ke zvyšování objemu rozpočtů, protože daně jsou v podstatě a obvykle procentuálním objemem z HDP, takže meziroční srovnání, a zvláště pak srovnávání více let dozadu je ošidné. 

„Pokud bychom měli poskytnout shrnující pohled na letošní vývoj státních financí, tak červenec znamená určité zlepšení oproti údajům za pololetí. Ale i přesto trváme na předpovědi, že hranice 310 miliard bude překročena a konečné číslo vidíme kolem 330 nebo 340 miliard korun. Hodně však bude záležet na vývoji mezd, což má velký vliv na příjmy sociálního a zdravotního systému. Zatímco růst HDP je i po zpomalení na 2,1 % v prvním letošním pololetí v podstatě v souladu s předpoklady, mzdy rostou o něco rychleji, což by se ve druhém pololetí mohlo projevit alespoň lehkým překročením původního odhadu příjmů. Velmi rizikovým faktorem ale je, že po sedmi měsících bylo čerpáno již 76 % plánovaných příjmů z evropských fondů. To zjednodušeně znamená, že jsme skoro o osmnáct procentních bodů nad alikvótou, ve zbytku roku tedy budou příjmy z tohoto zdroje přiměřeně absentovat,“ poznamenal dále Postl  s tím, že čistě matematicky je alikvótním plnění sedmi měsíců 58,33 % z celku.

Graf 2: Procento plnění příjmů státního rozpočtu 

Zdroj: Ministerstvo financí, https://mf.gov.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2026/pokladni-plneni-sr-64753 

Legenda: DPH – daň z přidané hodnoty, SD – spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny, DPPO – daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou, DPFO – daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou, Mimořádné daně – daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů; Pojistné – pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám, EU/FM – příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR, Ostatní – dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.

Analytický tým také upozornil na mírný růst požadavků investorů na cenu nového státního sluhu, který nastal při poslední aukci státních dluhopisů na konci července. „Jak jsme již informovali, po vypuknutí války v Perském zálivu mezi Spojenými státy a Íránem analytici včetně nás očekávali růst ceny nového desetiletého dluhu nad 5 % ročně. Během května a června se situace zklidnila a nová hladina se zdála být zafixována na zhruba 4,85 %. Poslední aukce ale ukazuje růst nad 4,9 % a to otevírá znovu možnost překonání psychologické hladiny pěti procent. Zdůrazňujeme ono psychologické, neboť z hlediska nákladů zase není tak důležité, zda za nový dluh platíme 4,85 nebo 5,05 %, nicméně by to pro sentiment trhů bylo nešťastné. A jak víme, sentiment mnohdy dokáže být daleko důležitější než realita,“ uzavřel Postl.

Oproti posledním aukcím tranší stejných emisí dluhopisů nastal růst v hodnotě zhruba 0,3 procentního bodu, což je dynamický vývoj. Pro příklad: 18. tranše 157. emise SDD se na konci června prodala za 4,614 %, 19. tranše stejné emise vypořádaná 27. července vystoupala na 4,935 %.

Detailnější pohled na tuto problematiku (avšak ještě bez posledních dat) nabízí například tato naše pravidelná makroekonomická predikce ZDE (kde je také rozsáhlejší hodnocení vývoje rozpočtu za první pololetí), výsledky letošních aukcí státních dluhopisů naleznete ZDE.