Deficit vládních institucí za rok 2025 dosáhl nedobrých 2,1 % HDP

Účty vládních institucí prošly kontrolou (notifikací) příslušné evropské autority (v daném případě Eurostat) bez větších problémů. Tím je potvrzeno, že v roce 2025 hospodařily vládní instituce s celkovým schodkem 2,1 % HDP. Hospodaření samotné vlády bylo o něco horší, ale je o něco vylepšeno přebytky ostatních součástí sektoru.

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF APOGEO.

„Protože tato první notifikace ze strany Eurostatu dopadla úspěšně, není třeba očekávat v rámci druhého kola žádné významné změny a tyto údaje můžeme považovat prakticky za konečné. Pokud bychom měli shrnout, co dohromady znamenají, pak to, že v loňském roce nepokračovala konsolidace financí sektoru vládních institucí, ale naopak došlo k jejímu mírnému rozvolnění. Z hlediska budoucnosti je to špatná zpráva,“ uvedl k novým datům Pacovský. Dodal nicméně, že ještě i se značným odstupem může docházet k určitému upřesňování některých čísel a k menším změnám údajů, notifikace však potvrdila, že všechny důležité technické a účetní postupy proběhly korektně.

Celková data jsou dobře pochopitelná z následující tabulky:

Tabulka 1: Deficit / přebytek vládních institucí, stav dluhu a související údaje

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/notifikace-deficitu-a-dluhu-vladnich-instituci-2025-prvni-notifikace-udaje-notifikovane-eurostatem- , údaje za roky 2022 a 2023 jsou definitivní, údaje za rok 2024 semi-definitivní (je v nich možné očekávat pouze velmi dílčí upřesnění), údaje za rok 2025 předběžné (je možné očekávat menší změny, které by ale neměly zásadněji měnit vztahy mezi daty.

Úspěšnou notifikací končí tedy například i diskuse o zhruba 40 miliardách korun z fondů Evropské unie, které sice byly součástí loňského rozpočtu, ale nebyly v příslušných rozpočtových termínech čerpány, a tedy se nestaly skutečným příjmem rozpočtu. Zjednodušeně řečeno se tedy formálně a účetně korektním způsobem staly příjmem rozpočtu pro rok letošní. „Z hlediska ekonomického se tím nic nemění. Ty peníze nezmizely a nezmizí, stát o ně nepřichází, jen budou vyúčtovány letos. Z pohledu celkových čísel státu je ale potřebné mít na paměti, že loňský schodek byl z hospodářského pohledu o něco nižší, letošní schodek je pak ze stejného pohledu o něco vyšší. Ovšem podstatné to není kvůli celkovým číslům, pouze z hlediska posuzování strukturálního schodku,“ dodal Tomáš Pacovský.

Ten také upozornil na skutečnost, že sektor vládních institucí je širší než jen samotná vláda a obsahuje mimo toho i namátkou obce a kraje, systém sociálních fondů, zdravotních pojišťoven a řadu dalších položek (detailněji jsme o tom psali ZDE). „Velmi zjednodušeně se dá říct, že vláda hospodařila hůře, ostatní instituce sektoru naopak lépe. To je důvod, proč při pohledu na samotný schodek státního rozpočtu vidíme horší údaj, než který nacházíme v tomto srovnání,“ dodal Pacovský.

Analytický tým PKF APOGEO pokládá za nejhorší z tohoto souboru zpráv informaci o růstu hrubého konsolidovaného dluhu sektoru na hodnotu 44,3 %.

Tabulka 2: Notifikační tabulka deficitu a dluhu vládních institucí, Česká republika

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/notifikace-deficitu-a-dluhu-vladnich-instituci-2025-prvni-notifikace-udaje-notifikovane-eurostatem-

„Tempo růstu tohoto dluhu se v posledních letech dostalo na jeden procentní bod za rok, což je naprosto neudržitelná hodnota. Pokud k něčemu takovému dojde v době propadu hospodářství, je recese vcelku pochopitelně významná polehčující okolnost. Ale to není tento případ, vzhledem k loňskému růstu HDP dokonce zcela naopak. Musíme se skutečně vážně zamýšlet nad tím, jak dlouho budou veřejné finance udržitelné ve stabilním stavu v případě, že se tento trend nepodaří velmi rychle, tím je míněno v řádu několika málo let, výrazně změnit,“ uvedl Pacovský.

Zdůraznil v této souvislosti i další statistiky, které byly v posledních dnech publikovány ze strany Českého statistického úřadu. „Kdybychom měli data z posledních týdnů a měsíců shrnout do velmi zjednodušené formulace, pak můžeme prohlásit, že data o reálné ekonomice, o průmyslu a dalších složkách hospodářství se vyvíjejí velmi dobře nebo alespoň přijatelným způsobem. Avšak údaje popisující hospodaření státu a veřejného sektoru obecně jsou spíše alarmující nebo přinejmenším nutně vyvolávají obavy z toho, jak dlouho se mohou vyvíjet ve svém trendu bez toho, aby začaly negativně ovlivňovat reálnou ekonomiku. Je to celé velmi dobře vidět při pohledu na Graf 1. Všimněme si, že na jeho levé straně, která zachycuje roky 2018 a 2019 je volatilita relativně malá, což je dáno celkově řádově nižšími schodky vlády a celého systému. Na pravé straně však vidíme pokračující dramatické negativní údaje. Pokud bychom měli alespoň relativně zdravé veřejné finance, měli bychom se nyní pohybovat v podobných poměrech, jako na levé části grafu. I naprostý laik nutně vidí, že k tomu máme sice blíže než v letech 2020 a 2021, ale ve skutečnosti nejsme ani na půl cesty k předpandemické stabilitě,“ uvedl Pacovský. Podle něj jde sice o laické a vizuální vysvětlení situace, ale díky tomu o vysvětlení mimořádně názorné.

Graf 1: Saldo hospodaření sektoru vládních institucí (v mil. Kč)

Další postřehy k této problematice jsou dostupné v nedávno publikované makroekonomické predikci PKF APOGEO (ZDE).