csen

Škody a vyřazení majetku

Po nezbytných opravách a znovuobnovení provozů budou nyní podnikatelé a jejich účetní řešit související daňové a účetní otázky spojené se zničeným majetkem, s podporami na jeho opravy či obnovou.

V důsledku bouřek a silného větru byly některé majetky (budovy, zařízení, stroje, případně i zásoby zboží či materiálu) fyzicky znehodnoceny tak, že musely být zcela nebo zčásti vyřazeny. Takové vyřazení majetku nazýváme škodou bez ohledu na to, zda měla subjektivní či objektivní příčinu. Za škodu se též klasifikují výdaje spojené s její likvidací a další, vzniklé v souvislosti s pojistnou událostí (např. posudky).

Vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h je považována dle zákona o daních z příjmů za živelní pohromu. Podle předběžné zprávy Českého hydrometeorologického ústavu bylo tornádo, které letos v létě zasáhlo část Moravy, zařazeno do kategorie F4 mezinárodní Fujitově stupnici. Rychlost větru v této kategorii se odhaduje na 330 až 420 km/hod. V tomto smyslu byla zcela jistě naplněna zákonná definice živelní pohromy a firmy tak mohou využít pro ně výhodná daňová ustanovení, neboť jakékoliv škody vzniklé v důsledku živelních pohrom se považují automaticky za daňový náklad. Navíc poplatníci nemusí v tomto případě prokazovat přímou souvislost vynaložených nákladů se zdanitelnými příjmy.

Pokud však chce podnikatel uplatnit v daňových nákladech škody ze živelní pohromy, musí doložit výši škody posudkem pojišťovny, a to i v případě, že není pojištěn. Pokud nebude mít zprávu od pojišťovny, může využít soudního znalce, který určí výši škody posudkem.

V případě, že nebudou naplněny všechny podmínky zákona (např. bude chybět znalecký posudek), pak lze dát do daňových nákladů u dlouhodobého majetku pouze část jeho zůstatkové ceny kryté náhradou (typicky od pojišťovny). Obdobně se bude postupovat u oběžného majetku (zásob).

Naopak, pokud budou splněny veškeré podmínky zákona, celá hodnota poškozených zásob zboží, materiálu či nedokončené výroby bude odepsána do daňových nákladů.

Jak řešit škody u plátce?

V případě, že plátce použije svůj obchodní majetek pro jiné účely, než které zohlednil při uplatnění původního odpočtu, může se na něj vztahovat povinnost provést vyrovnání, resp. úpravu odpočtu daně. Prakticky se jedná o vrácení původně uplatněného DPH. K této situaci může dojít mimo jiné v případě, kdy plátce nebude schopen doložit, že jeho obchodní majetek (např. stavby, stroje, zařízení či zásoby), u kterého uplatnil odpočet daně, byl zničen živelní pohromou.

S odkazem na Informaci GFŘ, by měl být plátce schopen doložit, že jeho obchodní majetek byl zničen či ztracen v přímé vazbě na abnormální atmosférické jevy jako jsou tornáda či cyklony, a to potvrzením od Českého hydrometeorologického ústavu. Pro doložení živelní pohromy lze dle našeho názoru využít i zprávu o škodní události, kterou vystaví pojišťovna.    

Co je tedy podmínkou pro plnou uznatelnost nákladů?

a) Majetek byl fyzicky znehodnocen

b) Způsobené poškození již není opravitelné

c) Majetek byl v důsledku výše uvedeného protokolárně vyřazen

d) Výše škody je doložena potvrzením pojišťovny či znaleckým posudkem

Opravy, obnovy a související podpory

Při obnovování majetku a provozů musí firma v účetnictví určit, zda dílčí či celkové výdaje směřují k obnovení původního stavu a jedná se tedy o opravu. V takovém případě budou tyto výdaje zaúčtovány do nákladů běžného období v plné výši. Jestliže však podnikatel využije stávající situace a majetek rozšíří (např. přístavbou, nástavbou), nebo ho zmodernizuje, případně změní způsob užívání, bude takový výdaj považován za tzv. technické zhodnocení a bude zaúčtován jako zvýšení hodnoty aktiv. V nákladech se tento výdaj projeví postupně jako odpis (technicky) zhodnoceného majetku.

Samostatnou kapitolou pak bude komplexní obnova budov, které musely být v důsledku poškození odstraněny. V běžných případech, kdy je likvidována stará budova za účelem výstavby nové, je zůstatková cena odstraněné budovy zahrnuta do ceny pořízení budovy nové, a tedy nevstupuje ihned do nákladů. V případě vyřazení stavby v důsledku škody způsobené živelní pohromou lze její zůstatkovou cenu uplatnit v daňových nákladech v plné výši a to v roce jejího poškození (resp. vyřazení).

U právnických osob, podnikatelů, platí, že přijaté dary či dotace jsou zaúčtovány do výnosů a představují zdanitelný příjem v roce jejího poskytnutí (resp. čerpání), pokud se jedná o dar či dotaci přijatou k financování provozních výdajů. Jelikož však tyto prostředky slouží k pokrytí mimořádných výdajů na opravy a odstraňování škod, které se promítají u firmy v daňových nákladech ve stejném období, je celkový dopad pro poplatníka obvykle daňově neutrální.

Jestliže jste ale dostali účelovou dotaci či dar na pořízení majetku (investiční dar/dotace), je situace odlišná. O takovém příjmu budete účtovat oproti účtu pořízení majetku. Investiční dotace tak bude snižovat pořizovací (resp. daňovou vstupní) cenu majetku, aniž by se v okamžiku jejího čerpání projevila ve (zdanitelných) výnosech.

Poněkud odlišná situace nastane, pokud by firma obdržela nikoliv finanční, ale hmotný dar např. v podobě materiálu na opravy, nebo dlouhodobého majetku. Příjemce takového daru bude o hodnotě daru účtovat do výnosů a tyto dary budou zdaněny daní z příjmů. V případě darovaného dlouhodobého majetku však zároveň tento zařadí do aktiv a může jeho hodnotu v budoucnosti uplatnit v daňových nákladech prostřednictvím daňových odpisů. Podnikatel si musí v tomto případě dát pozor při stanovení daňové vstupní ceny, jakožto základny pro budoucí daňové odpisování, zejména v případech, kdy darovaný majetek byl u dárce zahrnut v obchodním majetku.

Daňové řešení u dárců

Pokud patříte k těm, kteří se podíleli jakýmkoliv způsobem na odstranění či zmírnění škod, můžete využít některých daňových úlev. Jestliže jste jako podnikatelé vypomohli např. s dodávkou materiálu na opravy či zabezpečení budov, jsou tyto výdaje, vynaložené formou tzv. nepeněžního plnění, daňovým nákladem.  Plátce DPH však musí z těchto darů, pokud si u nich odečetl DPH, daň z přidané hodnoty odvést.

V případě, že jste poskytli podporu v podobě finančního daru, je takový výdaj zaúčtován jako nedaňový náklad. Máte však možnost jej odečíst od základu daně. Podmínkou je, že tento dar jste poskytli vymezenému okruhu příjemců – např. obci nebo neziskové organizaci – a to na účely odstraňování následků živelní pohromy. Zákon v tomto případě explicitně určuje okruh příjemců a účel daru, proto je dobré zvážit jakým organizacím a za jakých podmínek dar poskytnete.

Hodnota jednotlivého daru musí u právnických osob činit alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Ve zdaňovacích obdobích, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022, lze v úhrnu odečíst až 30 % základu daně. 

V případě dárců fyzických osob lze odečíst dar od základu daně, pokud úhrnná hodnota ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně. Ve zdaňovacích obdobích 2020 a 2021 lze odečíst až 30 % základu daně.

Pojistné události

Podle účetního principu opatrnosti může být účtováno pouze o jistých výnosech. Pojistné plnění představuje výnos, který bude podléhat zdanění v období, ve kterém bylo plnění realizováno, resp. bylo o něm účtováno. Pokud firma do konce účetního období neobdržela potvrzení pojišťovny o pojistném plnění, tj. výnos od pojišťovny není jistý, nemůže o výnosu účtovat. Při sestavení účetní závěrky však může firma využít informace, které jsou k datu jejího sestavení jí známy. Pokud obdrží do data sestavení závěrky potvrzení o výši plnění od pojišťovny, může do účetních výkazů uzavíraného období tuto skutečnost zahrnout. Jedná se o tzv. „upravující událost“, neboli událost po rozvahovém dni prokazující stav existující k rozvahovému dni.

Účtovat o výnosu však můžete, pouze pokud částka pojistného plnění je známa, je nesporná a máte na ni nevyvratitelný nárok. Pokud některá ze stran výši škody či pojistného plnění rozporuje, nebo může být jeho výše upravena v návaznosti např. na obchodní podmínky pojišťovny, nelze o výnosu účtovat.

Poškození účetních záznamů

Pokud jste i vy byli obětí živelní pohromy, při které došlo ke zničení nebo poškození účetních záznamů, bezodkladně tuto skutečnost oznamte místě příslušnému správci daně. V oznámení musíte uvést, proč nebylo možné tomuto zničení nebo poškození předejít.

I v případě takového oznámení mohou být správcem daně použity pomůcky při stanovení daně, přičemž míra jejich použití bude záviset na rozsahu neprůkazných účetních záznamů. I v těchto situacích platí základní pravidlo, kdy důkazní břemeno ohledně tvrzených daňových skutečnosti (např. v podaném daňovém přiznání) leží na daňovém subjektu.

Po podání oznámení správce daně ověří skutečnosti a rozhodující příčiny (například místním šetřením). Dále je potřeba provést opatření k obnovení průkaznosti účetnictví. Zákon neukládá jak konkrétně, proto je třeba na každou situaci reagovat individuálně ve vztahu k rozsahu škod. V prvé řadě lze doporučit provedení inventarizace majetku a závazků, která bude základním stavebním kamenem pro obnovu účetnictví. 

Co se týče negativních důsledků (např. udělení pokuty), tak v případě zničení či poškození účetních záznamů v důsledku nepředvídatelné události (např. živelné pohroma), kterou nemohla firma objektivně ovlivnit, nelze takové sankce samozřejmě ukládat automaticky bez dalšího.

Finanční správa v neposlední řade avizovala, že při odkazováni se na zničení nebo poškození účetních záznamů živelní pohromou až v okamžiku zahájení kontrolních postupů bude bráno na zřetel pouze v odůvodněných případech. Nelze tak než doporučit, aby firmy či jednotlivci, kteří přišli v důsledku živelní pohromy o účetnictví, oznámili tuto skutečnost správci daně neodkládali.

Zaměstnanci

Jestliže jako zaměstnavatel chcete svým zaměstnancům přispět v jejich tíživé situaci, můžete tak učinit různými způsoby.

Peněžité podpory budou předmětem zdanění a odvodů pojistného. Naproti tomu nepeněžní dar zaměstnanci postiženým živelní pohromou, bude u zaměstnance osvobozen, ale jen v úhrnné výši maximálně 2 tis. Kč ročně. U zaměstnavatele bude tento dar zaúčtován jako nedaňový.

Dále můžete zaměstnanci poskytnout věcné nebo peněžní dary, pokud vám zaměstnanec poskytl při živelní pohromě osobní pomoc. Dar ale můžete zaměstnanci poskytnout také za pomoc při jiných mimořádných případech, při péči o zaměstnance, nebo za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru. Tento dar bude u zaměstnance osvobozen, ale jen v úhrnné výši maximálně 2 tis. Kč ročně. Na straně zaměstnavatele se bude jednat o daňově neuznatelný náklad.

Zaměstnavatel může zaměstnanci též poskytnout bezúročnou zápůjčku až do výše 300 tis. Kč.  V případě vyšších zápůjček musí zaměstnavatel zaměstnanci přidanit bezúplatný příjem v podobě úroků, které by za jiných okolností musel zaměstnanec platit.

Autoři článku: Jaroslava Hanková, Radek Bartů, Kristýna Bělušová

Kontaktujte nás

Odesláním souhlasíte se .

Cookies

Náš web používá cookies. Díky tomu vám můžeme nabídnout uživatelský zážitek více efektivní. Souhlas k ukládání cookies udělíte kliknutím na políčko „Souhlasím".
Souhlas můžete odmítnout zde.