Daňový dopad zániku stavby v právním slova smyslu

V nedávné době rozhodoval Nejvyšší správní soud zajímavý případ týkající se daňového posouzení nákladů na stavební práce. V předmětné věci šlo o to, zda náklady vynaložené společností na stavební práce na stavbě seníku, který byl poničen požárem, byly vynaloženy na opravu tohoto seníku a lze je tak uplatnit do daňově účinných nákladů jako celek jednorázově, nebo zda byly vynaloženy na pořízení nového hmotného majetku (nového seníku), a lze je do daňových nákladů uplatnit postupně formou daňových odpisů. Klíčovou otázkou tedy bylo určit, zda stavba seníku v důsledku požáru zanikla a stavební práce směřovaly k vybudování nové stavby, anebo zda provedené stavební práce byly pouze opravou stavby seníku, která v důsledku požáru nezanikla.  

Pro posouzení existence seníku (jako věci v právním smyslu) využil Nejvyšší správní soud dosavadní rozhodovací praxi. Podle ní vzniká stavba jako věc v právním smyslu v okamžiku, v němž je vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. K tomu u nadzemních staveb dochází vytvořením stavu, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Uvedené pravidlo se obdobně uplatní při posouzení zániku stavby jako věci. Nadzemní stavba zaniká a přestává být věcí v právním smyslu tehdy, není-li již patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží původní stavby, tj. zpravidla destrukcí obvodového zdiva pod úroveň stropu nad prvním podlažím obvykle při současném odstranění zdiva příček. Pro posouzení zániku původní stavby je v těchto případech významné to, co bylo odstraněno, nikoliv to, co bylo nově vybudováno, přičemž pro závěr o zachování dispozičního řešení prvního nadzemního podlaží je rozhodující, zda došlo k úplné či částečné destrukci obvodových zdí prvního nadzemního podlaží. Při úplné destrukci obvodových zdí je nepochybné, že původní stavba zanikla. Při částečném zbourání těchto zdí je nutno posoudit míru uvedených zásahů.

Na základě uvedeného Nejvyšší správní soud v dané věci uzavřel, že seník jako věc v právním smyslu v důsledku požáru zaniknul. V daném případě bylo totiž v důsledku narušení statiky seníku nutno odstranit obvodové stěny i stávající ocelovou konstrukci a do upravených základových patek uchytit konstrukci novou. V takové situaci nelze tvrdit, že nadále bylo patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží původní stavby, resp. že nedošlo k destrukci obvodového zdiva pod úroveň stropu nad prvním podlažím a odstranění zdiva příček. Z tohoto důvodu nelze provedené práce označit za opravu, ale za pořízení nového hmotného majetku.

Nejvyšší správní soud se dále ztotožnil i se závěrem správce daně, že náklady vynaložené na stavební práce spojené se stavbou nového seníku nebylo možné uznat ani jako náhradu škody daňově uznatelnou podle § 24 odst. 2 písm. l) zákona o daních z příjmů. V této otázce odkázal na starší rozhodnutí, kde byl zřetelně formulován závěr, že náklady na pořízení nového hmotného majetku, kterým je nahrazován majetek vyřazený v důsledku škodní události, lze uplatnit v základu daně toliko postupně formou daňových odpisů tohoto majetku.

Zánik původní stavby seníku byl totiž do základu daně promítnut zahrnutím daňové zůstatkové ceny stavby do výdajů podle § 24 odst. 2 písm. c) zákona o daních z příjmů. Pojistné vyplacené pojišťovnou jako potřebná náhrada vzniklé škody pro uvedení poškozené věci do původního stavu bylo promítnuto do výnosů. Náklady vynaložené na stavební práce spojené se stavbou nového seníku pak bylo možné zahrnout do nákladů formou odpisů. Je přitom irelevantní, že uvedený náklad byl vynaložen v souvislosti s požárem a byl kompenzován pojistným plněním od pojišťovny. I tak jde o „klasické“ pořízení hmotného majetku, které se v daňové sféře projeví následným postupným odepisováním. 

Z rozhodnutí soudu je vidět, že ne vždy je na první pohled jednoduchá otázka o existenci seníku jednoznačnou i v daňových důsledcích. Pokud byste tedy podobnou situaci řešili, neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám s posouzením daňových dopadů pomůžeme.