Mzdy rostou, HDP také, inflace klesá. Konec roku přináší výborné zprávy

Reálný růst mezd v letošním třetím čtvrtletí dosáhnul ve srovnání s loňským třetím čtvrtletím hodnoty 4,5 procenta. To je skutečně velmi dynamický růst, který předstihuje zvýšení hrubé přidané hodnoty ve stejném čtvrtletí, které dosáhlo 2,8 procenta. Přitom podle předběžného odhadu poklesla inflace v listopadu na 2,1 procenta meziročně (ve srovnání s listopadem 2024). Mírným zklamáním tak může být jen zpomalení růstu reálných maloobchodních tržeb v říjnu na 2,8 procenta (také meziročně). 

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF APOGEO.

„V podstatě všechna čísla, která zveřejnil Český statistický úřad na přelomu listopadu a prosince a které nyní souhrnně analyzujeme, lze nazvat z hlediska celku národní ekonomiky jako výborná nebo přinejmenším dobrá. Z hlediska podnikatelské obce to ale tak jednoduché není. Například rozdíl mezi růstem reálných mezd 4,5 procenta a růstem hrubé přidané hodnoty 2,8 procenta je relativně značný a ukazuje na to, že cena práce předbíhá růst efektivity v ekonomice. Na druhou stranu nám v té trojčlence chybí jeden parametr, a to je zaměstnanost, tedy případný pokles počtu pracovníků. A jelikož nezaměstnanost nám v posledním období mírně roste, je zde vcelku oprávněný předpoklad, že rozpor mezi mzdami a přidanou hodnotou nemusí být z celkového pohledu důvodem nějaké větší nestability,“ uvedl k novému souboru údajů Pacovský.

Připomněl nicméně, že za celé národní hospodářství se zaměstnanost zvýšila o jedno procento, zvýšil se tedy celkový počet lidí zapojených do pracovních činností. Podobně se zvedl i počet opracovaných hodin a další parametry, což ale nemusí být v protikladu s představou, že podnikatelské sféře produktivita práce rostla způsobem přiměřeným růstu reálných mezd. „My zatím nemáme analyzovanou strukturu těch čísel, tedy to, jak se o růst zaměstnanosti podělil veřejný a podnikatelský sektor,“ poznamenal Pacovský.

Zdůraznil také, že co se nutně nemusí jevit jako problém z pohledu celkového, může vytvářet značné tlaky na konkrétní podnikatele. „Je zjevné, že v ekonomice pokračuje tlak na růst mezd. Takový tlak existuje jak v odvětvích a podnicích, které jsou schopné reagovat na poli růstu produktivity práce, tak samozřejmě i v jiných, kde taková možnost není. Co je tedy z hlediska národního hospodářství zvládnutelné, může být velmi výrazný problém pro konkrétní podniky,“ dodal k tomuto tématu Tomáš Pacovský s tím, že celá podnikatelská obec bude muset velmi zručně na aktuální vývoj reagovat.

Podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu vzrostl reálně a po vyloučení sezónních vlivů hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí tohoto roku o 2,8 procenta. Byly tak potvrzeny předchozí odhady. „To je v podstatě naprosto vynikající údaj. Když si vezmeme dosavadní letošní čísla, tak v prvním čtvrtletí jsme dosáhli růstu 2,4 procenta, ve druhém 2,6 procenta a nyní ve třetím 2,8 procenta. Jinými slovy, pokud závěr roku potvrdí předpoklady, tak za celý rok 2025 dosáhne ekonomický růst hodnoty kolem 2,7 procenta. To je velmi dobré číslo jak samo o sobě, tak především ve srovnání s našimi hlavními obchodními partnery, protože si dokážeme oproti nim udržet mimořádně dobrou dynamiku růstu,“ uvedl dále Pacovský.

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/tvorba-a-uziti-hdp-3-ctvrtleti-2025 

Letošní růst v EU dosáhne pravděpodobně hodnoty 0,3 nebo 0,4 procenta a Česká republika je s přehledem mezi nejrychleji rostoucími ekonomikami Unie. „Jsme přesvědčeni, že i příští rok máme prostor k růstu rychlejšímu než celek EU. Přičemž EU trochu zrychlí, z čehož bude naše hospodářství dále profitovat. Naději, že v roce 2026 dosáhne naše země růstu kolem tří procent považujeme za naprosto reálnou,“ uvedl dále Pacovský.

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumerne-mzdy-3-ctvrtleti-2025 

Ve 3. čtvrtletí 2025 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 7,1 procenta. To pak znamená, že reálně vzrostla o 4,5 procenta. Medián mezd činil 42 901 korun, průměr 48 295 koruny. 

„Snad již ani není potřeba upozorňovat na problematiku průměru a mediánu a na to, že medián je jako střední hodnota vzorku pro posouzení obvyklého stavu v oblasti mezd vhodnější než průměr. Stále platí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají příjem pod průměrem, což je prostá matematická zákonitost. Zatímco spodní hodnota ve vzorku je limitována minimální mzdou, horní limit neexistuje, což nutně tlačí průměr výše než medián,“ poznamenal Pacovský.

Co se týká předběžných odhadů inflace za listopad, považuje zveřejněné číslo o zvýšení cenové hladiny ve srovnání s listopadem 2025 o 2,1 procenta náš analytický tým za mimořádně dobré, ale nikoliv za nějaký ukazatel trendu. „Je to výborný údaj a přiznáváme, že je to číslo nižší než naše předpoklady, ale na výsledku zasedání bankovní rady 18. prosince se tím podle našeho mínění nic nezmění. Sazby zůstanou na stávající úrovni,“ zmínil dále Pacovský.

Je to dané mimo jiné i vnitřní strukturou vývoje cenové hladiny. „Nebýt pokračujícího a soustavného poklesu u energií v posledních několika čtvrtletích, což je částečně dané i silnou korunou, tak máme situaci daleko horší. Pravdou je, že tento vliv se v listopadu příznivě přelil do řady dalších oblastí, zvláště do výrazného cenového poklesu u zboží, dokonce i do meziměsíčního poklesu u potravin, což je dlouho nevídané, ale pořád jsou tady služby, kde vidíme problémy. Nicméně, a to je nadějné, kdyby se listopadový vývoj potvrdil i v dalších měsících, pak by mohla ČNB k poklesu sazeb sáhnout relativně v nedaleké budoucnosti, tedy ještě v prvním pololetí příštího roku," zmínil Pacovský.

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/maloobchod-rijen-2025 

Nová data o maloobchodních prodejích (říjen) potvrzují postupné zpomalování tohoto ukazatele. „Ono zase není tak moc divné, že apetit domácností trochu ochabuje. Musíme si uvědomit, že již jde o růsty proti relativně vysoké loňské hladině a že jde o čísla reálná, tedy po odečtení inflačních vlivů. V podstatě poslední údaje naprosto potvrzují naše predikce z léta a z podzimu tohoto roku, kde jsme předpokládali postupné zpomalení trendu na zhruba 2,5 procenta meziročně,“ uzavřel Pacovský s tím, že v tak bohaté a rozvinuté zemi, jako je Česká republika, není možné dosahovat dlouhodobě reálných růstů tržeb v maloobchodě na tak vysoké úrovni, jakou jsme viděli loni a začátkem letošního roku.