Přestože se meziročně nezaměstnanost mírně zvýšila o dvě desetiny procentního bodu na úroveň 3,2 procenta, z historického hlediska je stále velmi nízká. Jak připomenula nová zpráva Českého statistického úřadu, tak před deseti lety byla o devět desetin procentního bodu vyšší a před dvaceti lety dokonce o 4,1 procentního bodu vyšší. 

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Tomáš Brabec, Senior Partner PKF APOGEO.

„Pořád slyšíme o tom, že se snižuje napěti na trhu práce a že přibývá nezaměstnaných. Podle našeho týmu je to trochu pověst a trochu chybná interpretace dat. To, že nyní krátkodobě vzrostla nezaměstnanost ještě neznamená, že trh práce ochlazuje. Podle nás je na něm situace dlouhodobě tak špatná, že nějaká změna o pár desetin procentního bodu naprosto nic neřeší,“ uvedl Tomáš Brabec.

Míra zaměstnanosti měřená jako podíl zaměstnaných k celé populaci 15–64letých dosáhla v květnu 75,4 procenta, což je meziročně pokles o tři desetiny procentního bodu. U mužů činila 80,1 procenta a u žen 70,8 procenta. Míra nezaměstnanosti, která je měřená jako podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivním, to znamená k součtu zaměstnaných a nezaměstnaných, dosáhla v květnu již zmíněných 3,2 procenta, přičemž u mužů to bylo 2,6 procenta a u žen 3,7 procenta.

Graf 1: Obecná míra nezaměstnanosti, měsíční data, leden 2016 – květen 2026

Zdroj: https://csu.gov.cz/rychle-informace/miry-zamestnanosti-nezamestnanosti-a-ekonomicke-aktivity-kveten-2026 

Další z podstatných údajů o ekonomice je míra ekonomické aktivity. V květnu tohoto roku dosáhnul podíl ekonomicky aktivních k populaci 15–64letých hodnoty 77,9 procenta. To je meziročně marginální změna v podobě poklesu o desetinu procentního bodu. Tradičně převyšovala míra ekonomické aktivity mužů (82,2 procent) míru ekonomické aktivity žen (73,5 procenta), přičemž rozdíl byl v podstatě stabilní 8,7 procentního bodu.

„Podle našeho názoru popírají teze o ochlazování trhu práce mnohá další data. Třeba údaje o růstu mezd, mzdových nákladech nefinančních podniků a mnohá další. Na ochlazeném trhu práce by nebylo možné, aby se reálný růst mezd pohyboval kolem šesti nebo sedmi procent při růstu produktivity reálně sotva o dvě nebo tři procenta,“ uvedl na závěr Tomáš Brabec.