První letošní čtvrtletí přineslo nejhorší hospodaření sektoru vládních institucí za poslední tři roky a jedno z nejhorších za posledních deset let. Schodek dosáhnul hodnoty přes 72 miliardy korun, to je 3,5 procenta alikvotního čtvrtletního hrubého domácího produktu. 

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF APOGEO.

„Jde o další potvrzení skutečnosti, že nedochází k žádné reálné konsolidaci veřejných financí, naopak se situace v poslední době spíše zhoršuje. Je na čase, aby byla zahájena skutečně fundamentální diskuse o tom, co ještě naše veřejné finance unesou, jaké zatížení na ně ještě mohou politici přenést bez toho, že by došlo k nějakým rozsáhlejším škodám,“ zdůraznil Tomáš Pacovský.

Tabulka 1:  Saldo hospodaření sektoru vládních institucí

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/deficit-a-dluh-vladnich-instituci-1-ctvrtleti-2026, jde o sezónně neočištěná data, takže nemá význam srovnávat údaje mezi následujícími čtvrtletími. Vhodné je naopak meziroční srovnání stejných čtvrtletí. 

Podle analytického týmu PKF APOGEO je hlavním problémem současné diskuse to, že je velmi zpolitizovaná, že jsou používány často spíše ideologické než reálné ekonomické argumenty. „Lze to ukázat například na tom, jak posuzují jednotlivé sekce diskutujících otázku velikosti veřejného dluhu vůči HDP. Například argument o tom, že zatím tento dluh nedosahuje zdaleka ani průměru zemí Evropské unie nebo průměru zemí eurozóny je sice na první pohled racionální, ve skutečnosti ho ale nelze brát jako Písmo svaté. Každá země a každá doba má svůj práh bolesti, kde se spouštění nezvladatelné procesy. A my nemáme představu a nemáme ani diskusi o tom, kde v tuto rizikovou dobu ten práh bolesti má česká ekonomika. Bohužel, jakmile tuto otázku někdo nastolí, objeví se příval porovnání s průměrem EU. Ale takové srovnání neříká naprosto nic o realitě a o skutečných rizicích,“ zdůraznil Pacovský.

Relativní míra zadlužení sektoru vládních institucí dosáhla 44,1 HDP. To je nicméně argument spíše směrem k vysokému riziku dluhu, neboť tempo zvyšování tohoto údaje je značné. „Někoho by mohlo uklidnit, že na Grafu 1 vidí v podstatě kontinuální hodnoty zadlužení v poměru k HDP. To ale není tak úplně pravda. Je potřeba srovnávat stejné kvartály, v daném případě první čtvrtletí každého roku. A tam vidíme jasný trend: 43,1 procenta, 43,3 procenta a nyní dokonce skok na 44,1 procenta. Přičemž jde o obrovská čísla, je to vztaženo k objemu HDP, takže každá desetina procenta je zhruba něco mírně přes osm miliard korun,“ poznamenal dále Tomáš Pacovský.

Pokud se podíváme na nominální hodnotu dluhu vládních institucí, aktuální hodnota 3,828 bilionu korun naznačuje, že se letos nepodaří udržet dluh pod čtyřmi biliony korun, což byl předpoklad, na kterém stál upravený letošní rozpočet. „Je to spíše psychologická hranice, ve skutečnosti je pochopitelně vedlejší, zda je ten dluh těsně nad čtyřmi nebo těsně pod čtyřmi biliony, ale samozřejmě to svoji sociologickou a psychologickou hodnotu má. Předpokládáme, že by překročení oněch 4 tisíců miliard mohlo být startérem daleko hlubší veřejné diskuse o problematice dluhu, přece jenom to přitáhne pozornost k tématu, upozorní to snad podstatně více lidí na fakt, že máme jako stát a ekonomika problém,“ zmínil k tomuto tématu na závěr Tomáš Pacovský.

Graf 1: Dluh sektoru vládních institucí

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/deficit-a-dluh-vladnich-instituci-1-ctvrtleti-2026