Mzdy rostou skvěle. Až moc…

Podle zjištění Českého statistického úřadu dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda v české ekonomice v roce 2025 v celoročním srovnání 49 215 korun. Oproti stejnému údaji za rok 2024 činil přírůstek 3 316 korun, to je 7,2 %. Protože spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,5 %, reálně tak mzda vzrostla o 4,6 %.

Kdybychom se podívali jenom na poslední kvartál loňského roku, průměrná mzda dosáhla dokonce hodnotu 52 283 korun. To je o 3 616 korun (7,4 %) více než ve stejném období roku 2024. Spotřebitelské ceny se ve stejné době zvýšily o 2,2 %, reálně tak mzda vzrostla dokonce o 5,1  %. Objem mezd se zvýšil o 7,7 %, počet zaměstnanců totiž vzrostl o 0,2 %. A konečně medián, tedy střední hodnota mzdy, byl pro poslední kvartál roku 2025 vypočten na 45 523 korun.

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Tomáš Brabec, Senior Partner PKF APOGEO.

„Když odhlédneme od problému rozdílnosti průměru a mediánu, od značné regionální odlišnosti výše mezd a dalších detailů, tak samozřejmě takto rychlý reálný růst mezd je pro zaměstnance dobrou zprávou. A jistě jde i o dobrou zprávu z hlediska potenciálního růstu konečné spotřeby domácností. Z pohledu národohospodářského však musíme říct, že to zvyšování se zdá až příliš intenzivní ve srovnání s tempem růstu produktivity práce,“ uvedl k tomu Brabec. Poukázal totiž na skutečnost, že v posledním loňském čtvrtletí se hrubá přidaná hodnota, která může být vhodným ukazatelem produktivity práce, zvýšila reálně o 2,8 % (text s analýzou loňského vývoje HPH a HDP naleznete ZDE). 

„Musíme ale zdůraznit, že ze samotné skutečnosti, že mzdy a mzdové náklady rostou rychleji než produktivita práce a výkon ekonomiky, nemusejí automaticky plynout problémy. Můžeme to brát i tak, že dochází k přerozdělení profitu mezi kapitálem a prací, tedy méně zisku připadne vlastníkům, více zaměstnancům. Kdybychom si řekli, že předchozí poměr tohoto přerozdělení byl špatný, lze nynější změnu interpretovat jako nápravu situace. To ale nic nezmění na skutečnosti, že z hlediska inflačních rizik je rychlejší růst mezd než růst produkce problematický,“ doplnil k této věci Brabec.

Graf: Průměrná měsíční mzda – čtvrtletní údaje (absolutní hodnoty a meziroční změny)

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumerne-mzdy-4-ctvrtleti-2025 

Co se týká rozdílu průměru a mediánu ve čtvrtém čtvrtletí, mzdy vykázaly hodnotu 52 283 korun pro průměr a 45 523 korun pro medián. Rozdíl je tedy 6 760 korun a medián tak představoval 87,1 % průměrné hodnoty. „Oproti posledním letům zde vidíme relativně výraznou změnu, kdy se medián přiblížil průměru na kratší než obvyklou vzdálenost. Namátkou můžeme říct, že třeba ve druhém čtvrtletí roku 2025 byl medián 83,2 % tehdejšího průměru. Běžně se v posledních letech pohybuje kolem 84 či 85 %. Toto sblížení mediánu a průměru je zajímavý prvek a bude podnětné sledovat, co se stane v příštích obdobích,“ prohlásil Brabec.

Pouze jako jistou zajímavost přidáváme informaci, že poměrně neobvykle rostl medián podstatně rychleji u žen (+9,5 %) než u mužů (+8,2 %). Obvykle roste tento údaj (a průměr také) mírně rychleji u zaměstnanců než zaměstnankyň, k otočení občas dochází, ale takto výrazné přechýlení na stranu žen je zcela mimořádným úkazem.

Analytický tým PKF APOGEO dále upozorňuje na skutečnost, že rychlý růst mezd pokračuje i v situaci, kdy často ve veřejné diskusi i z odborných ekonomických kruhů slyšíme tvrzení, že napětí na trhu práce s mírně rostoucí nezaměstnanosti klesá. „Protože díky sepjetí naší práce s praxí známe dobře poměry ve firmách, příliš toto hodnocení nesdílíme a nová čísla nám dávají za pravdu. V českém prostředí prostě nemusí nějak striktně platit, že zvýšení počtu lidí bez práce přinese zpomalení mzdového vzlínání, přestože taková úvaha odpovídá všem racionálním ekonomickým modelům. Podle našich poznání však spíše platí, že se nabídka pracovních sil v domácím prostředí stále více rozchází s poptávkou. Takže růst nezaměstnanosti o několik desetin procentního bodu vůbec nemusí přinášet snížení napětí na trhu práce,“ poznamenal k tomuto zdánlivému paradoxu Brabec.

Nicméně tím komplikace zdaleka nekončí. Podobně náš tým upozorňuje na skutečnost, že loni pokračoval dlouhodobý trend poměrně podstatně rychlejšího růstu mezd v dynamických regionech země, a naopak pomalejší zvyšování v tradičně ekonomicky problémových oblastech. „Když si vezmeme celoroční údaje, tak v Praze se loni průměrná mzda zvýšila o 7,9 %, ale v Ústeckém kraji o rovných šest a v Karlovarském kraji o 6,1 %. Tentokrát si ale Černého Petra vytáhnul kraj Liberecký s meziročním růstem o pouhých 5,8 %. Jinak řečeno můžeme prohlásit, že v roce 2025 pokračovalo prohlubování ekonomické nerovnoměrnosti a rozdílů mezi úspěšnými a méně úspěšnými částmi země,“ poznamenal Brabec.

Je to zvláště varující vzhledem k tomu, že stát již více než tři desetiletí pravidelně připravuje koncepce a strategie s cílem tento trend zastavit a posílit slabší regiony, vytvořit v nich podmínky pro rychlejší ekonomický růst a postupné snižování jejich odstupu od regionů bohatých. „Data však stále znovu ukazují, že používané postupy jsou špatné a nepřinášejí kromě výdajů z veřejných rozpočtů v podstatě naprosto žádné výsledky. Otázkou tedy je, zda by se státní instituce a vláda neměly pokusit najít jiné způsoby pomoci slabším regionům, které by neznamenaly jen nároky na veřejné finance, ale přinesly by také nějaké skutečné výsledky,“ zmínil k tomu Brabec. 

Nad průměrnou dynamikou mzdového růstu za celou Českou republiku (+7,2 %) se kromě Prahy (+7,9 %) pohybují již pouze Jihomoravský kraj (+7,6 %) a Pardubický kraj (+7,3 %). Za průměr můžeme považovat Moravskoslezský kraj (+7,1 %). Všechny ostatní regionu již jsou pod průměrem za celou zemi, což je poměrně překvapující přinejmenším u Středočeského kraje (+6,8 %).

Tabulka: Počet zaměstnanců a průměrné hrubé měsíční mzdy podle CZ-NUTS

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumerne-mzdy-4-ctvrtleti-2025 , 1) Územní  třídění je provedeno  podle  místa skutečného pracoviště zaměstnanců tzv. "pracovištní metodou", 2) Zahrnuti jsou i zaměstnanci sledovaných subjektů pracující mimo území ČR, proto součet za kraje nemusí souhlasit s ČR celkem.